Burevestnik je apokalyptické divadlo, tvrdí bývalý americký velitel. Testy končívaly neúspěchem

Putinova bombastická prohlášení přišla po neúspěšné krvavé letní ofenzivě Ruska na Ukrajině. Moskva tam už ztratila skoro jeden a čtvrt milionu mužů a ekonomiku země ohrožují západní sankce i ukrajinské útoky na energetický sektor.

Burevestnik je ve skutečnosti jen frankensteinovské bláznovství, tvrdí Pfarrer. Jde o oživení projektu, který už před desítkami let zrušily Spojené státy jako nebezpečný a neproveditelný.

Čtěte také

iROZHLAS

Kříženec torpéda a podvodního dronu. Rusko otestovalo zbraň s jaderným pohonem, uvedl Putin

Jádrem rakety je jaderný náporový pohon. Štěpný reaktor ohřívá atmosférický vzduch kvůli vztlaku, což umožňuje let v nízké výšce rychlostí Machu na mezikontinentální vzdálenost.

Putinův Burevestnik je napodobeninou amerického projektu Pluto, který se v 50. letech minulého století snažil vyvinout nadzvukovou nízko letící střelu. Inženýři pro ni vyvíjeli lehké reaktory, které by udržely nadzvukový pohon pomocí jaderného tepla.

Nechráněná konstrukce však ve výfukových plynech vypouštěla smrtící štěpné produkty cesium-137 a jód-131, a kontaminovala tak letové trasy a ohrožovala piloty, civilisty i ekosystémy.

Toto nebezpečí ještě zvyšovala nestabilita – materiál následkem neutronového toku korodoval, střela se za letu přehřívala a v jejím trupu plném radiace selhávaly elektronické systémy.

Spojené státy proto v roce 1964 projekt zrušily jako příliš nebezpečný. Běžný provoz střely by způsobil celosvětový radioaktivní spad a nové technologie mezikontinentálních balistických raket nabízely bezpečnější a efektivnější alternativy.

Kreml může litovat

Rusko však neodradily ani historické chyby, ani vlastní jaderné havárie. Po roce 2010 projekt oživilo, ale možná bude svého rozhodnutí litovat. Americké zpravodajské služby zaznamenaly do roku 2021 nejméně 13 ruských testů, z nichž více než 80 procent skončilo katastrofálním neúspěchem.

Putinovy „neporazitelné“ rakety Burevestnik explodovaly na odpalovacích rampách, rozmetávaly štěpný materiál a fragmenty reaktoru do okolí a působily zranění vědcům a technikům.

Čtěte také

Otestují USA jaderné zbraně? Expert: Pokud ano, bude to pod zemí, aby se svět dozvěděl co nejmíň

Při všech těchto neúspěšných pokusech unikala do ovzduší radiace, která po celém kraji rozptýlila tritium a cesium a znečistila ovzduší, vodu, mořský led a rybolovné oblasti. Moskva informace o ekologických katastrofách tajila, což bránilo zmírnění dopadů a znásobilo ohrožení mořských ekosystémů i místních obyvatel.

Katastrofa projektu Burevestnik vyvrcholila 8. srpna 2019 na střelnici Ňonoksa u Bílého moře. Při pokusu o vyzvednutí havarovaného prototypu z mořského dna vybuchl raketový motor na kapalné palivo připojený k jadernému jádru, když se dostal do kontaktu s atmosférou.

Při explozi zahynulo na místě pět techniků Rosatomu a tři další zemřeli cestou do nemocnice na akutní radiační syndrom. Všichni podlehli selhání více orgánů kvůli dávce přesahující 10 grayů – což je asi třikrát více než smrtelná dávka ionizujícího záření pro člověka.

Dalších šest lidí bylo závažně ozářeno, měli popáleniny a trpěli nevolností. Ruští záchranáři a zdravotníci nevěděli, že jde o jadernou havárii, takže byli vystaveni sekundárnímu ozáření a vykazovali zvýšený počet bílých krvinek a vysoké riziko vzniku rakoviny.

Čtěte také

Putin by zvážil použití jaderných zbraní, pokud by vývoj války ohrozil jeho režim, soudí Smetana

Důsledky úniku izotopů stroncia-91, barya-140 a lanthanu-140 zvýšily záření gama v Severodvinsku vzdáleném 30 kilometrů šestnáctinásobně. Trvalo několik hodin a úřady musely evakuovat 20 tisíc ruských civilistů.

Potom se radioaktivní mrak přesunul o 800 kilometrů dál do Norska a usadil se v sedimentech Bílého moře. Musel být zakázán lov měkkýšů. Při likvidaci následků havárie se našly stovky kusů ozářené sutě, které ještě řadu měsíců ohrožovaly záchranáře i ekosystémy.

Průběžné monitorování dodnes vykazuje zvýšený výskyt leukémie u personálu testovacího areálu i u evakuovaných civilistů.

Apokalyptické divadlo

Burevestnik je jen apokalyptické divadlo. Jde o další pohrůžku vynervovaného Putina. Říjnový test jeho nebezpečné hračky byl podle něj úspěšný. Nelze to nezávisle ověřit, ale podle západních analytiků se možná jednalo o první a možná jediný úspěšný start střely.

Čtěte také

„Živí by záviděli mrtvým.” Putin má zbraň o síle 500 Hirošim, ale jadernou válku nechce, říká expert

V zoufalé snaze demonstrovat sílu uprostřed porážek na bojišti a ekonomické izolace začalo být Rusko nebezpečně nezodpovědné a za cenu lidských životů oživilo toto frankensteinovské monstrum.

Podle expertů je nechráněná konstrukce nefunkční. Nikdy nemůže být stoprocentně spolehlivá ani bezpečná a další testy povedou k radiační kontaminaci, porušení jaderných smluv a riziku ekologických katastrof.

Burevestnik není strategickou výhodou, ale zbytečným, nebezpečným a smrtícím kaskadérským číslem. Jeho letová dráha vytváří toxickou jizvu v křehkém arktickém prostředí, kde tající led zesiluje pronikání radioaktivních nuklidů do světových proudů.

Tuto bezohlednost musí naléhavě řešit diplomacie, aby Putinova arogance nezničila stabilitu, která chrání lidstvo, varuje Chuck Pfarrer v analýze pro Kyiv Post.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Volební vítězství populistů v Česku je v západním kontextu „normální“. Americkým vojenským cílem ve Venezuele jsou drogy i prezident Maduro. Argentinský prezident Milei získal drtivou převahu v parlamentu. Rusko bojuje s úbytkem obyvatel.