Jan Vávra

Tak dlouho volali komentátoři a aktivisté Milionu chvilek po sjednocení opozice, až k určitému spojování došlo. Nevznikl ovšem jeden subjekt.

V postkomunistických zemích je postavení soudů a soudců vůči politikům – stejně jako postavení médií – chápáno pořád úplně jinak než v západním světě.

Opatření, kterými se státy brání postupu koronavirové pandemie, poškozují ekonomiku. Jak ale ukazují naše domácí zkušenosti, hospodářství není jediné, které trpí.

V Čechách nemáme zažitou tradici pouličních bitek a násilných střetů, které by měly politické důvody. Dějinné zvraty se odehrály nenásilně, v souladu s právním řádem.

Je evidentní, že nárůst počtu nakažených nemá na svědomí jen opožděná a chaotická opatření naší vlády, ale i nedisciplinovanost obyvatel, kteří nařízení nerespektují.

Už bylo mnohokrát řečeno, že důsledky jarního zastavení ekonomiky, kdy se podřídil doporučením epidemiologů, vyděsily Babiše natolik, že teď něco podobného zcela odmítá.

Současný prudký nárůst nakažených koronavirem je samozřejmě především důsledkem toho, že hygienici nesprávně vyhodnotili trend nákazy.

Pokud by byl Andrej Babiš schopen sebereflexe, mohl by si uvědomit, jak je hloupé se naparovat za údajně skvělý výkon v prvním poločase, druhá polovina hry je před ním.

Když byl Vladimir Putin přinucen zhoršující se ekonomickou situací své země prodloužit věk odchodu Rusů do důchodu, nechal nejdřív tento nepopulární záměr oznámit vládu.

Dvě prázdninové regionální kauzy opět potvrdily, že krajská a komunální politika může být pro všeho schopné jedince výnosnější byznys než ta takzvaně velká.