Jan Vávra

Drtivá většina z nás se chce mít dobře, lépe řečeno, se chce mít stále lépe. Proto je nejuctívanějším současným ukazatelem index ekonomického růstu.

Zhruba měsíc před volbami je zřejmé, že hlavní slovo, pokud jde o složení Poslanecké sněmovny, budou mít nerozhodnutí voliči. 

Kromě témat, jako je deficit státních financí, zda zvyšovat daně, snížení uhlíkové stopy, nebo nebezpečí koronaviru, jsou dvě témata, která se mohou stát šlágrem voleb. 

Od západních, především amerických politiků jsme v poslední době slyšeli slova zklamání nad tím, že Afghánci nebyli ochotni bránit demokracii a svoji zemi. 

Strefit se do správného tématu, které u veřejnosti rezonuje, je základním předpokladem úspěchu ve volbách.

Na současné odmítání očkování proti covidu se dá pohlížet jako na novodobou verzi boje rozumu s tmářstvím a pověrami, i když odpor vůči očkování má dlouho tradici.

„Máme skutečně vážný problém,“ konstatovala po skončení červnového summitu EU německá kancléřka Angela Merklová.

Je známou pravdou, že veřejný prostor ovládá podvědomí. Většina populace se nerozhoduje racionálně, na základě odborných analýz, statistik a prognóz.

Sport je náhrada boje. Naši předci v dávných dobách museli bojovat s jinými lidskými tlupami o svá loviště nebo území, bránit svá obydlí před různými vetřelci.

Tzv. vyrovnání s minulostí je téma, které se do veřejné debaty vrací. Každou chvíli se vynoří něco, co nám připomíná, že minulost nebyla taková, jakou bychom rádi viděli.