Mrakodrap jako vrak lodi? Odkazuje na Noemovu archu, vysvětluje autor. Zbytečné plýtvání železem, kritizuje architekt
Zastupitelé v Praze dali zelenou projektu mrakodrapu v Nových Butovicích. Až bude hotový, půjde o nejvyšší budovu v Česku. 125 metrů vysoký Top Tower se bude opírat o vrak lodi, který navrhnul sochař David Černý. „Vrak lodi odkazuje na Noemovu archu a upozorňuje na globální oteplování,“ říká v repríze pořadu Pro a proti autor projektu, architekt Tomáš Císař. „Loď je zbytečná a spotřebuje mnoho železa,“ kritizuje vedoucí Centra města budoucnosti architekt Michal Postránecký.
Pane Císaři, váš projekt už vyvolal kritiku. Jak byste ho hájil?
Tomáš Císař: Já jí rozumím. Ten projekt není jednoduchý, má spoustu vrstev a například ta loď, která je asi téma, jež nejvíc vyvolává nějakou kritiku, má ještě mnoho jiných aspektů a funkcí.
Čtěte také
Pane Postránecký, vaše hodnocení toho návrhu...
Michal Postránecký: Chtěl bych říct, že jsem nepřišel jako kritik pana Černého nebo pana kolegy Císaře, ale byl jsem pozván, abych řekl svůj názor na to, co vidím. Protože ono toho ještě není z mého pohledu tolik známo.
Co vím, je, že se má jednat o sociální byty, tak mi to trošku nedává smysl. Ale nejsem proti výškovým budovám, naopak je dobře, že tam je výšková budova. Akorát tam nemusí být ta loď podle mého názoru, vadí mi ta zbytečnost.
Zbytečná loď?
Jaký význam v celém projektu má, že stavba bude opřena o model vraku lodi?
Císař: Když jsme dostali zadání, tak jsme měli dva možné přístupy – jeden je, že na něco odkazujete, tak jsme pracovali třeba ve smíchovském Lihovaru, kde jsme odkazovali na industriální architekturu.
Ale v sídlištní struktuře a okolí administrativních budov nemáte prakticky na co odkazovat, tak hledáte jiný výrazový prostředek. Pracujete s kontrastem — ta loď v expresivní formě odkazuje na globální oteplování, ale má to samozřejmě uměleckou zkratku.
Vysvětlete, prosím, jakým způsobem to odkazuje na globální oteplování.
Císař: Je to dystopické jako obraz povodně, tak jak je v Bibli zmíněna archa. Řada kritiků nám říká, že nejsme mořský stát... Noemova archa zůstala podle historie na hoře Ararat, která má 5000 metrů – a tohle jsou Nové Butovice 500. Čím více to asi budeme rozebírat a popisovat, tak se může ztrácet ten smysl.
Čtěte také
Pane Postránecký, co na to říkáte? Zdá se, že ta budova má podle tvůrců nějaký příběh a přichází se zajímavým konceptem v podobě té lodi.
Postránecký: Když jsem navrhoval svoji budovu, tak jsem taky pochopitelně hledal nějaký příběh a inspiraci, ale tady v tomto případě mi ten příběh spíš vadí, abych se přiznal. Je to můj osobní názor.
Díval bych se na to úplně jednoduše: je tam železná konstrukce, která má plnit nějakou funkci. O té funkci toho mnoho nevíme, protože zatím víme jen, že odkazuje na nějaký příběh a nahoře bude rozhledna opřená o budovu, o které zase nic nevíme. Daleko víc bych se soustředil na budovu, která měla být dominantní – a dominantní není.
Jaký význam má loď vzhledem k funkci, kterou má plnit budova? Není to náhodou tak, že vlastně upoutáváte pozornost na vrak, abyste zakryli, že tam jaksi další myšlenka není?
Císař: Určitě tím nic nezakrýváme. Budova je specifická v tom, že oproti jiným výškovým budovám je polyfunkční. Je tam velká část prostor a aktivit, které jsou veřejné, jako konferenční sály nebo galerie. Právě jedna z funkcí lodi je venkovní galerie.
Silueta budovy má být také vzhledem k Praze co nejsubtilnější. Aby vůbec konstrukce mohla držet, tak musí být propojena ocelovou konstrukcí té lodi, což je její další funkce.
Zeleň a rampouchy
Pane Postránecký, slyšel jste od autora projektu, že ten vrak lodi není jenom nějaký naschvál, umělecký výstřelek nebo kýč, ale že plní i funkci v celé budově. Nepřesvědčuje vás to?
Postránecký: Nerozporuji, že bude plnit nějaké funkce. Z vlastní zkušenosti vím, co to bude za kolos a kolik to bude železa.
Čtěte také
Subtilní půdorys je celkem logický, ale není to dostatečný důvod pro to, aby tam vznikla ta loď. Také bych rád viděl a přesvědčil se o tom, že loď bude postavená způsobem, jaký je na té vizualizaci. Připadá mi šílené, kolik se na tom spotřebuje železa a kolik se ho zbytečně utratí.
Také se tvrdí, že na tom bude popínavá zeleň a další věci a to má vždy svoje následky – kdo to bude udržovat? A jak se to bude zavlažovat? Musí se vyřešit i další blbosti, aby z toho třeba v zimě nepadaly rampouchy, to by bylo životu nebezpečné...
Jak to bude v skutečnosti se sociálními byty na takto drahé budově? A zapadne výšková budova s lodí do okolí pražského sídliště? Poslechněte si celý pořad Pro a proti Českého rozhlasu Plus. Vysíláme ho v repríze.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
