Ukončit dovoz ruské ropy a plynu do EU? Zdechovský: Bez toho Putina nezastavíme. „Ohrozíte nás,“ míní poslanec SMERu

18. září 2025

Evropská komise navrhne, aby EU ukončila závislost na ruské ropě a plynu dříve, než plánovala, a to v reakci na hrozbu amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit sankce na Moskvu, pokud EU přestane ruskou ropu kupovat. Závislé na ní jsou hlavně Slovensko a Maďarsko. „Uškodí to celé evropské ekonomice,“ míní v pořadu Pro a proti slovenský poslanec Marián Kéry (SMER). „Podporujeme vše, co zastaví válku,“ nesouhlasí europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Měl by se co nejdřív ukončit dovoz ruské ropy a ruského plynu do Evropské unie?

Zdechovský: Rozhodně ano. Pokud nechceme financovat Putinovu válku a jeho tažení na Ukrajinu, tak by se měly všechny státy shodnout. Je to jedna z nejvyšších položek, která putuje přímo do hospodářství Vladimira Putina, a je to jedna z důležitých položek, kterými Rusko může financovat tuto válku.

Čtěte také

Chceme mír, nechceme válku. Takže budeme podporovat všechna řešení, která zastaví dovoz ropy a plynu do EU.

Kéry: Začnu tím, že slovenská vláda pod vedením Roberta Fica není vůbec proti Ukrajině, naopak. Kromě humanitární pomoci se také dvakrát uskutečnilo společné jednání vlád – jednou na Slovensku, jednou na Ukrajině.

Premiér Robert Fico měl dohodu se svým partnerem Šmyhalem, že po lednu 2025 bude pokračovat tranzit ruského zemního plynu skrz území Ukrajiny. Toto rozhodnutí změnil prezident Zelenskyj a na Slovensko po padesáti letech přestal proudit zemní plyn přes Ukrajinu.

Slovenský poslanec Marián Kéry (Smer)

Pro nás je to nevýhodné i přesto, že jsme udělali velmi mnoho pro diverzifikaci. Ztrácíme příjmy z tranzitu – asi 500 milionů eur, polovina z toho by šla do státního rozpočtu. Navíc jsme závislí na tom, že nebudeme na začátku tranzitu, ale na konci.

S Ruskou federací jsme vždy měli dobré vztahy, vždy se dodrželo všechno, co bylo na papíře. Navíc se obáváme, že když budeme muset skončit s ruským dovozem, máme smlouvu na několik let a může se stát, že ruská strana po nás na základě principu „carry or pay“ bude chtít, abychom uhradili celé množství neodebraného plynu.

Čtěte také

Pane Zdechovský, zaznělo tady, že pro Slovensko není tak jednoduché se zbavit závislosti na ruském plynu, protože tady je dohoda s ruským Gazpromem až do roku 2034.

Zdechovský: Tyto obavy Slovenska samozřejmě chápu. Jsou oprávněné a je dobře, že je pan poslanec zmiňuje. Možná by ale bylo potřeba říct, že i další státy měly podepsané dlouhodobé smlouvy na ropu a zemní plyn a zbavily se té závislosti.

Europoslanec Tomáš Zdechovský

Bohužel, těžko budeme dodržovat smlouvu s někým, kdo vede válku, a těžko budeme dodržovat pravidla slušného chování a byznysu, pokud někdo tato pravidla žádným způsobem nedodržuje.

Chápu obavy Slovenska, na druhou stranu je potřeba říct, že nemůžeme dál financovat Rusko, a musíme najít nějakou cestu, kterým tuto situaci vyřešíme. Česká republika, Polsko, Rakousko a další země jsou maximálně připraveny Slovensku pomoci při řešení tohoto problému, aby mělo dostatek ropy a zemního plynu pro své občany.

Zisky z ropy

Pane Kéry, nebyla by další cesta, jak pomoci Slovensku zbavit se své závislosti na ruských surovinách, nakupovat například zkapalněný plyn z Ameriky?

Kéry: Vy si to možná neuvědomujete, ale tím, že bude méně zemního plynu na evropském kontinentu, méně množství, než jsme byli zvyklí z Ruské federace, tak ty ceny porostou. A to je velmi nebezpečné.

Čtěte také

Druhá věc je, že Spojené státy a Donald Trump pochopili, že pokud budeme izolovat Rusko, dáváme ho do područí Číny. Evropská unie toto nechápe, protože když nebudeme odebírat zemní plyn a ropu z Ruské federace, Rusové to prodají Číňanům, Indům a dalším státům. Oni nepřijdou ani o euro.

Filozofie, kterou jsme si vybrali – že chceme odstřihnout Putina od určitého zdroje finančních prostředků , vyjde v tuto chvíli nazmar.

Skutečností ale je, že ruské zisky z ropy a plynu se docela výrazně propadají. Pane Zdechovský, není to tedy tak, že si Rusko dokázalo najít odbytiště pro své suroviny v jiných zemích a z toho tedy může dál financovat svou válku na Ukrajině?

Zdechovský: Rusko se určitě přes Indii snaží dostat velký podíl ropy a zemního plynu do Evropy. Nicméně si musíme uvědomit, že Indie toho velmi využila a při jednáních si dohodla výrazně nižší cenu.

Takže ano, pan kolega má pravdu, ale cena ropy a zemního plynu v tuto chvíli razantním způsobem v Evropě nestoupá, ba naopak. Zemního plynu je na evropském trhu dostatečné množství a ropné kapacity Ruska jdou nahradit z jiných států.

Čtěte také

Musíme udělat maximum pro to, aby nedocházelo k tomu, že přes tyto státy popluje ropa zpátky do Evropy a nebudeme vědět, co kupujeme, protože to je dnes velký problém. O tom už ale diskutují členské státy EU – i o uvalení sankcí společně se Spojenými státy na ty, kteří ropu a zemní plyn vlastně odebírají.

Hájit státní zájmy?

Pane poslanče Kéry, zajímalo by mě, jestli Slovensko nemá cestu, jak se osamostatnit od ruského plynu, například přes ropovod Adria, který vede z chorvatského přístavu?

Kéry: Samozřejmě, je to jedna z možností, jak diverzifikovat naše zdroje. Ale v tomto budu otevřený, nelíbí se mi rozhodnutí pana prezidenta Zelenského. My jsme se ve špatných časech ukázali jako dobrý soused a teď, když je bombardovaný ropovod Družba, ohrožuje to dodávky ruské ropy přes území Ukrajiny ať už na Slovensko, nebo do jiných států střední Evropy.

Čtěte také

Pane poslanče, rozumíte tomu, jak to odůvodňuje Ukrajina, že bombarduje tuto ruskou infrastrukturu z toho důvodu, že s pomocí výnosů, které z prodeje ropy Rusko má, financuje svoje útoky proti Ukrajině?

Kéry: Rozumím, ale musím v první řadě hájit zájmy občanů Slovenské republiky. Pokud si myslíme, že my jako EU různými sankcemi nebo tím, že nebudeme kupovat zemní plyn a ropu od Rusů, změníme to, aby prezident Putin změnil svou rétoriku nebo záměr na Ukrajině, tak jsme na velkém omylu. Škodíme v první řadě ekonomice EU.

Poslechněte si celý pořad Pro a proti. Audio je nahoře v článku.

autoři: Lukáš Matoška , ano
Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.