Domy v Bedřišce jsou za životností, říká místostarosta. Mluvčí obyvatel: Soudní posudek tvrdí, že ne

11. prosinec 2025

Část demolice v ostravské osadě Bedřiška tento týden skončila. Obyvatelé to označují za aroganci moci. Finské domky lidem pronajímá radnice a ta tvrdí, že už se dostaly na hranici svojí životnosti. „Strategii jsme přijali díky nerentabilitě domů,“ vysvětluje místostarosta městského obvodu Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky Jiří Pagáč (KDU-ČSL). „Máme znalecký posudek, který říká, že nejsou za životností,“ oponuje v pořadu Pro a Proti mluvčí obyvatel Bedřišky Eva Lehotská.

Pane místostarosto, proč jste se rozhodli zbourat Bedřišku?

Jiří Pagáč (KDU-ČSL): Já bych tu otázku asi trošičku poupravil. My jsme se nerozhodli zbourat Bedřišku, my jsme před časem přijali strategii útlumu bydlení v současném stavu tak, jak je. To znamená z důvodu ekonomických, díky nerentabilitě oprav domů jsme nájemní smlouvy rozdělili do tří kategorií.

Čtěte také

První kategorii byly nájemní smlouvy prodlouženy do září tohoto roku, druhé kategorii do roku 2029 a třetí zůstaly beze změny, ty jsou na dobu neurčitou. Tuto strategii jsme přijali a podle ní postupujeme. Teď máme za sebou první vlnu demolic z roku 2025.

Vy chcete, aby se z lokality stala strategická územní rezerva. Z jakého důvodu? Můžete nám to vysvětlit?

Pagáč: Je to z toho důvodu, že tím, že jsou tam smlouvy na neurčito, není možné v tuto chvíli predikovat, kdy lokalita bude utlumena tak, aby tam mohl vzniknout nějaký rozvojový projekt. Proto v tuto chvíli rozvojový projekt nevzniká.

My lokalitu budeme držet jako územní rezervu pro potřeby města v době, kdy lokalita bude prostá bydlení. To znamená, že tam může vzniknout cokoliv, co bude společnost nebo město Ostrava potřebovat v dané době. Tak bych definoval územní rezervu.

Problametika soukromých vlastníků

Paní Lehotská, co říkáte na tyto argumenty?

Eva Lehotská: Argumenty jsou zcela liché, protože v lokalitě nebydlí jenom nájemníci, ale bydlí tam i soukromí vlastníci a o těch se vůbec nemluví. To znamená, že pokud by nájemníci odešli všichni, tak by tam zůstali minimálně čtyři soukromí vlastníci, zůstala by tam soukromá duhová zahrada, jsou tam soukromé pozemky, které obhospodařuje soukromý vlastník – a to se neřeší. 

Čtěte také

Infrastruktura se musí udržovat tak či tak a prostor nikdy čistý nebude, pokud město tvrdí, že nechce soukromé vlastníky vykupovat. Navíc pokud mluvíme o životnosti domků, městský úřad v posledních dvou letech povolil opravu jednoho z domků, o kterých tvrdí, že jsou neopravitelné a ekonomicky nevýhodné. Povolil opravit jeden domek, který předpokládám, že se bourat nebude, když se opravil za 800 tisíc. 

To jsou zcela zástupné problémy. A navíc rozvoj lokality může být i v době, kdy tam lidé bydlí. Děje se to všude a dá se to různě rozvrstvit tak, aby to nebylo na přítěž lidem ani obvodu.

Tak tady padlo několik argumentů. Pane místostarosto, nejprve by mě zajímalo, myslíte na všechny i na vlastníky?

Pagáč: Soukromým vlastníkům, ti tam jsou, tuším, tři nebo čtyři, je bydlení garantováno. Není ale nikde řečeno, že v budoucnu v momentě, kdy nastane potřeba lokalitu nějakým způsobem znovu uvést nebo převést do funkčního celku, tak s nimi nebude vedena diskuse.

Čtěte také

Tam si umím představit, že může dojít k odkupu domů nebo k nějaké participaci. Tato problematika soukromých vlastníků nás tuto chvíli netrápí, protože my neřešíme využití lokality v budoucnu.

Jak je to s tím, co vy jako radnice tvrdíte, že rekonstrukce finských domků už se nevyplatí? Paní Lehotská teď připomněla, že rekonstrukce jednoho z těch domků byla schválena.

Pagáč: V prvé řadě ten jeden dům si jeho nájemník opravil po dohodě s námi, bylo mu to odsouhlaseno a bylo to v době, kdy ještě nebyla přijatá strategie útlumu bydlení. Ta směrnice, která v té době platila, tohle umožňovala. V tomto režimu o to nájemník požádal, opravy provedl. Tuším, že v tuto chvíli má smlouvu do roku 2028, což je ještě méně než ti, kteří mají smlouvu do roku 2029.

V kolonii Bedřiška žijí vedle Romů i například ukrajinští uprchlíci

Participace obyvatel

Paní Lehotská, vy jako reprezentantka lidí, kteří v Bedřišce stále bydlí, tvrdíte, že domky nejsou v tak špatném stavu, jak tvrdí radnice a že by se vyplatilo je ještě zrekonstruovat. Z čeho přitom vycházíte?

Lehotská: Máme dva argumenty. Nechali jsme si zpracovat soudně znalecký posudek z oboru dřevostaveb, který uvádí, že domky rozhodně nejsou za životnostní, protože životnost se nepočítá počtem let, ale stavem domu.

Čtěte také

Máme soudněznalecký posudek na jeden z domů, které v pondělí zbourali, a ten říkal, že domek je využitelný při minimálních opravách další desítky let. To je jedna věc.

Druhá věc, která podporuje naše tvrzení, je studie z roku 2020 od architektů, kteří navrhovali rekonstrukci domků za přijatelnou cenu s tím, že se počítalo s participací obyvatel.

Pokud budu teď tvrdit z úst pana místostarosty Pagáče, že počtají s participací soukromých vlastníků, tak nechápu, proč nepočtají s participací obyvatel na opravě prostoru. A navíc, my jsme jako obyvatelé nabízeli několik variant řešení, které by vůbec nezatížily ani město, ani obvod.

I přes dramatické události v kolonii se její obyvatelé připravují na blížící se Vánoce a pokračují dál

Vzhledem ke slovům prezidenta Petra Pavla, že Bedřiška je příkladem, kdy se vyloučená lokalita proměnila ve funkční komunitu, nebylo lepší zvážit některou z navrhovaných cest, jak ji zachovat?

Pagáč: Pan prezident má právo takto vystupovat, jeho názor respektujeme, nicméně náš názor je jiný. Přijali jsme strategii jinou a podle ní my postupujeme. 

Na což ale vedení obvodu města má právo. To uznáváte, paní Lehotská?

Lehotská: Město a obvod má právo na cokoliv, ale měli by si uvědomit, že jsou to zástupci obyvatel a podle toho by se také měli chovat. Pan Pagáč na zastupitelstvu obvodu prohlásil: „Tady jste nás zvolili před čtyřmi roky, teď si budeme dělat, co chceme, a vy nemáte do toho co mluvit.“ V přeneseném slova smyslu. To není správný přístup. 

Co bude s Bedřiškou a jejími zbývajícími nájemníky? Poslechněte si celou debatu v audiu nahoře. 

autoři: Lukáš Matoška , ntu
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.