Komunismus přinesl světu neštěstí, chválí zákaz propagace Mejstřík. Slačálek: Může být humanistický
Trička s Leninem a vlajky se srpem a kladivem jsou od ledna trestné. Je zákaz propagace komunismu cestou, jak zločineckou ideologii ve společnosti marginalizovat? „Nacismus má v sobě prvek nenávisti, mimo jiné rasové nenávisti. A komunismus má třídní nenávist,“ souhlasí někdejší senátor a studentský vůdce Martin Mejstřík. „Jsou různé podoby komunismu, je to mnohotvárný fenomén. Řada komunistů kritizovala diktatury,“ nesouhlasí v pořadu Pro a proti politolog Ondřej Slačálek.
Je zákaz propagace komunismu správou cestou, jak z české společnosti pomoci vymýtit příchylnost k režimu, který si vyžádal desítky milionů mrtvých a spousty pronásledovaných a vězněných? Je dobře, že jsme tento zákon zavedli?
Martin Mejstřík: Ta čísla jsou strašlivá. A ten zákon je vlastně jednoduchý v tom, že dává na stejnou úroveň nacismus a komunismus. Protože dopady obou těchto ideologií měly nedozírné následky.
Čtěte také
Myslím, že ve slušné společnosti je jasné, že nemůžeme propagovat nacismus – tak nemůžeme přece propagovat komunismus, který přinesl světu tolik neštěstí.
A myslíte si, že nové opatření pomůže vymýtit příchylnost k této ideologii?
Mejstřík: Na nacismu nebo neonacismus vidíme, že to nevymýtíme. Je nás sedm miliard lidí, na světě je dostatek bláznů, které bude tato ideologie přitahovat. Je to podobné jako s paragrafy, které zakazují zabíjet lidi, a nikdo o tom nediskutuje, i když ani vrahy nevymýtíte.
Mnoho tváří komunismu
Dává vám smysl dát komunismus na úroveň nacismu?
Ondřej Slačálek: Já myslím, že to pan Mejstřík dobře vystihl. Skutečně jsme to zjednodušili tím, že jsme dali komunismus na úroveň nacismu. Ale je to chyba. Protože nacismus byl úplně konkrétní historický fenomén spojený s dějinami Německa a s druhou světovou válkou, ovšem komunismus je mnohem obecnější fenomén.
Čtěte také
Je spojený se Sovětským svazem, s bolševiky...
Slačálek: Máte různé podoby komunismu. Máte křesťanský komunismus spojený se stoupenci Lva Tolstého, máte anarchistický komunismus Petra Kropotkina. I variant leninského komunismu je strašně moc. Symboly komunismu jsou v Severní Koreji, ale také v demokratickém indickém státě Kérala. Ten fenomén je prostě mnohotvárný.
Kérala je jediné místo na světě, kde to jakoby funguje, ale asi nechceme žít v Kérale. Je tohle relevantní argument k tomu, že bychom neměli komunismus dávat na úroveň nacismu, co se týče jeho propagace?
Slačálek: Ano, protože je to fenomén mnohotvárný, diferencovaný. Nacismus znamenal jasné popření humanismu, to byl prostě Adolf Hitler a Alfred Rosenberg. Kdežto je řada komunistů, kteří kritizovali praxi komunistických režimů a stali se z nich demokratičtí komunisté, eurokomunisté, a to na základě jiné interpretace humanismu Karla Marxe.
Čtěte také
Proto jsou ty fenomény rozdílné. Zákonodárce přece věděl, proč tam píše nacismus a ne národní socialismus, protože to by jinak musel vedle Hitlera zařadit také Václava Klofáče nebo Jiřího Stříbrného. Byli problematičtí, ale není důvod jejich odkaz kriminalizovat. Stejně tak by tam musel zákonodárce zařadit národní socialistku Miladu Horákovou, kterou máme ve velké úctě.
Neboli zákonodárce věděl, proč odlišuje nacismus od jiných podob národního socialismu. A stejně tak máte různé podoby komunismu, které ostře kritizovaly diktatury. Jenže tady kriminalizujete obojí.
Pochopila jsem správně, že komunismus a humanismus podle vás nejsou v rozporu?
Slačálek: V některých případech byly, ale jádro komunistických myšlenek je pouze jedna interpretace humanismu.
Prvek nenávisti
Pane Mejstříku, jak vám jde dohromady komunismus a humanismus?
Mejstřík: Spojení Marxe s humanismem? No nevím. Když si projdete komunistický Manifest, tak tam opravdu o humanismu není ani čárka. Komunismus se rovná třídní boj.
Pan Slačálek mluvil o zákonodárcích, kterým bylo jasné, že nacismus není národní socialismus. A stejně tak bylo zákonodárcům jasné, proč je komunismus vedle nacismu. A to právě proto, že oba jsou stejně nehumánní.
Nacismus má v sobě prvek nenávisti, mimo jiné rasové nenávisti. A komunismus má třídní nenávist. Komunistický humanismus je protimluv. Komunismus je prostě komunismus. A když to není komunismus, tak je to jiný levicový proud, který se hlásí k demokracii.
Mladí sociální demokraté proti novému paragrafu protestovali, podle nich se má stíhat pouze podpora a propagace nehumánních aspektů komunistických režimů. Nikoli marxistické a levicové myšlenky. Je opravdu Marxova ideologie humanistická? Už jen to rozdělení na třídy, prosazování třídního boje je přece společensky škodlivé. Nebo byl Marx zneužit pozdějším marxismem?
Slačálek: Je to složitější. Analogie mezi třídou a rasou je nesmyslná. Rasová nenávist vede k tomu, že musíte potlačovat, diskriminovat nebo v extrémním případě zabíjet příslušníky jiné rasy.
Čtěte také
A potlačování buržoazie u Marxe?
Slačálek: Čistě teoreticky můžete zrušit nějakou třídu pouhým opatřením. Československá první republika zrušila užívání šlechtických titulů a tím zrušila šlechtu jako třídu. Můžete s tím nesouhlasit, můžete to považovat za špatné rozhodnutí, ale musí vám být jasné, že je to něco docela jiného než rasistická politika třetí říše.
Marxismus byl až do 50. let ideologií řady západních sociálně demokratických stran. Můžete tam najít různé přístupy k tomu, jak zrušit třídní nerovnosti, což je palčivé téma i dnes.
Mejstřík: Samozřejmě souhlasím s tím, že svět není v pořádku. Na světě je spousta chudých lidí, kteří nemají kde bydlet, nemají co jíst. A na druhé straně tady jsou neskutečně bohatí lidé, kteří už nevědí, co by s tím bohatstvím měli dělat. To samozřejmě každý citlivý člověk vidí a cítí. Ale řešením není komunismus, to prostě neobhájíte.
Co je umírněný nebo demokratický komunismus? Jak přesně se má zákaz propagace komunismu vymáhat? Poslechněte si celou debatu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
