Pavel si Turka vybral jako cíl, říká novinář Čaban. Právník Nahodil: Kompetenční žalobu Hrad ustojí

Postupuje prezident správně, když trvá na tom, že by nejmenoval pana Turka ministrem?

Tomáš Nahodil: Jak jsem zaznamenal ve veřejném prostoru, on svá vyjádření, jak je na to stále dotazován médii, stupňuje. Naposledy, po schůzce s Filipem Turkem na Pražském hradě před Vánoci, je podepřel právními argumenty. To znamená určitými hodnotovými argumenty nebo hodnotami, na kterých je postavena naše Ústava.

Čtěte také

Dívejme se kolem sebe s větší radostí. Oživení důvěry ve společnosti nečekejme od politiků, vyzval Petr Pavel v novoročním projevu

Přestože je to pro někoho možná stále ještě obecné, tak je to podle mě první výrazné právní podtrhnutí postoje pana prezidenta.

Myslím si, že z toho svého postoje nejspíš neustoupí a je připravený se i bránit, pokud by na něj premiér podal kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu. Nevím, co nás čeká, ale myslím si, že právní argumenty Kancelář prezidenta republiky patrně má.

Připomenu, že ve vyjádření Pražského hradu z období před svátky stojí, že má prezident pochybnosti o loajalitě pana Turka k hodnotovému rámci daného Ústavou České republiky. Vás, pane Čabane, tato argumentace nepřesvědčila, proč ne?

Martin Čaban: Prezident sice uvedl nějaké argumenty pro svůj odpor vůči Filipu Turkovi. Zdá se mi ale, že není úkolem prezidenta republiky v našem parlamentním systému, aby chránil zemi před nástupem ministra, o jehož morálních nebo hodnotových kvalitách má pochybnosti. Myslím si, že takhle ten ústavní systém postavený není.

Čtěte také

Turek ve vládě? Odpovědnost premiéra, míní Komárek. Pehe: Prezident nemá být automat na podpisy

To, co dělá Petr Pavel, je podle mě důsledkem nešťastného zavedení přímé volby, která dala prezidentovi v České republice obrovsky silný mandát. Dostal víc hlasů, než se mohlo jakékoliv politické straně v jakýchkoliv volbách zdát.

Vzhledem k tomu, že nedošlo k úpravě jeho pravomocí, tak vzniknul takový, jak říkali Voskovec s Werichem, napnelismus mezi obrovsky silným mandátem a relativně slabým postavením v ústavním systému. Každý prezident, byl to Miloš Zeman a teď i Petr Pavel, má tendenci si ty hranice ústavy roztlačovat do větší šířky, protože se cítí být silný v kramflecích.

Je to kvůli tomu mandátu z přímé volby. Je to nešťastné a projevovalo se to u Miloše Zemana obrovsky a často. A myslím si, že se teď něco podobného projevuje u Petra Pavla.

Argumenty prezidenta Pavla

Pane Nahodile, přijde vám přesvědčivé, když se Pražský hrad odvolává ve své argumentaci na to, že významná část veřejnosti si myslí, že pan Turek bagatelizuje totalitní režim?

Nahodil: Je to jeden z argumentů. Pro mě jako právníka nebo činného advokáta, který se zabývá ústavním právem, jsou důležitější argumenty právní, které Hrad uveřejnil v tom tiskovém prohlášení. Jsou obecné, ale ústavní právo je ze své podstaty skoro nejobecnější právní obor. Shrnuly to dost dobře na to, aby Hrad ustál i případnou kompetenční žalobu.

Čtěte také

Petr Hartman: Prezident zvládl nejtěžší úkol roku 2025, kterým bylo jmenování vlády

Opravdu jsme na to nebyli zvyklí. Zažili jsme dvě prezidentství, dvakrát pět let od Václava Klause i od Miloše Zemana. Oba byli zvoleni dvakrát za sebou. Nemyslím si, že jeden nebo druhý z nich Ústavu vykládali nejlépe, jak měli, anebo že by postupovali v souladu s ní.

Můžeme pochopitelně diskutovat o tom, co Petr Pavel a proč zvažuje. Od odchodu Václava Havla jsme tu ale neměli argumenty tohoto typu, tedy hodnotami a usazením České republiky v nějakém hodnotovém evropském rámci.

Znovu zmiňuji, že v tom tiskovém prohlášení zaznělo varování před nacismem. Cítím v tom od Petra Pavla malinko návrat do takové havlovské politiky. Myslím si, že on ten kontext vnímá a vykládá správně.

Pane Čabane, nepřesvědčuje vás, když tady od právníka slyšíte, že kdyby spor o nejmenování Filipa Turka dospěl až k Ústavnímu soudu, že by si to Pražský hrad, podle názoru pana Nahodila, pravděpodobně obhájil?

Čaban: Já ten názor respektuju, ale nedokážu ho sdílet. Přijde mi, že ty výtky, ačkoliv rozumím hodnotovému rozměru věci i ústavního práva, nedosáhly té intenzity, aby tato debata byla úplně na místě.

Čtěte také

Šídlo: Mezi Babišem a Pavlem nejspíš vznikla nějaká shoda. Otázkou je stále střet zájmů a Turek

Skutečně si myslím, že podobné morální a hodnotové výtky, které prezident uplatňuje na Filipa Turka, by mohl uplatnit na Petra Macinku (Motoristé) i na Andreje Babiše (ANO). Mohl by je v podstatě uplatnit na několik různých členů tohoto kabinetu, přesto to nedělá. Vybral si Filipa Turka jako cíl, jako symbol svého zásahu do povolebních jednání. V nich samozřejmě prezident hraje důležitou roli.

Já těmito argumenty přesvědčený nejsem. Upřímně doufám, že se to před Ústavní soud k té kompetenční žalobě nakonec nedostane. Nemyslím si, že by to bylo pro český ústavní systém užitečné. Doufám, že se to celé vyřeší smírem

Nevedlo by to k vyjasnění celé situace?

Čaban: Myslím, že ne. Vždycky pochybuju o tom, kdy se říká, že rozhodnutí Ústavního soudu by jednou provždy potvrdilo, co prezident může a nemůže. Podle mě to neplatí. Ten kompetenční spor by rozhodoval o tom, jak je to s Filipem Turkem. To znamená, jestli výhrady Petra Pavla vůči Filipu Turkovi jsou dostatečně podložené na to, aby mohl uplatnit své právo nejmenovat ministra.

Nevyřeší se tím ale to, že tady pořád existuje výklad, který uplatňoval třeba i bývalý poradce prezidenta Pavla Jan Kysela, že prezident může nejmenovat ministra, pokud má extrémně závažný důvod, jako je bezpečnostní hrozba. Bude mít složku od tajné služby, že je to agent cizí mocnosti.

Ale myslím si, že takové intenzity ohrožení demokracie osoba Filipa Turka v žádném případě nedosahuje.

Jaké důsledky by mělo vyústění sporu ke kompetenční žalobě? A jaké pravomoci má prezident republiky při jmenování premiéra? Poslechněte si celé Pro a proti nahoře v článku.