Tereza Zavadilová: I hliník trpí inflací. Ceny jsou nejvyšší za 34 let

16. únor 2022

Prudce zdražuje hliník. Ano, ve světle intenzivní hrozby války na Ukrajině a v situaci, kdy mnoho rodin spadlo do problémů kvůli drahotě vytápění, to může znít jako poněkud marginální problém. Ovšem růst cen této komodity může mít dlouhodobé dopady.

Hliník je nejpoužívanějším neželezným kovem. Loni se podle asociace International Aluminium vytěžilo 67 milionů tun hliníku. Od loňska jeho cena na komoditních burzách vzrostla o 50 procent a blíží se k nejvyšší hodnotě od roku 1988.

Čtěte také

Příčiny jsou podobné jako u jiných surovinových inflací – může za to pandemie, která způsobila potíže v logistice, a Čína. Ta je největším producentem surového hliníku a odstávky v jejích hutích kvůli koronaviru poškodily trh. To je jeden okruh problému.

Druhým je ekologie, která má dlouhodobější efekt. Evropští producenti odstavovali výrobu kvůli vysoké ceně energií, protože jí konzumuje moc a při výrobě se používají fosilní paliva, která jsou pod značným politickým tlakem. To platí i pro Čínu, která se také snaží snižovat uhlíkovou stopu a náročné hliníkárny zavírá.

Současný svět je s nadsázkou přehliníkován. Kov se používá na výrobu aut, letadel, ve stavebnictví pro lehčí komponenty, ve strojírenství i při výrobě mobilů a počítačů a je také velmi rozšířený v každodenním životě především jako obalový materiál. Fólie, plechovky, pohliníkované plasty či papír jsou běžné obaly mnoha nápojů a potravin včetně krabiček od cigaret a papírků od žvýkaček.

Užívání hliníku s rozmyslem

Růst cen hliníku, pokud nepoleví, může být jednou z významných složek inflace a mimochodem také dalším tlakem na automobilový průmysl, který je jeho velkým spotřebitelem.

Čtěte také

Je celkem s podivem, že současná enviromentální politika hliník na rozdíl od plastů či uhlí dosud přehlížela, ač jeho spotřeba je obrovská a zátěž na životní prostředí také. Hliník se těží z bauxitu, přičemž na jednu tunu čistého hliníku se vytěží pět tun bauxitu a vzniknou dvě tuny odpadu. Hliníkářský průmysl se krom toho podílí na dvou procentech uhlíkové stopy v emisích způsobených lidskou činností.

Tím to nekončí. Další zátěž vzniká v odpadech. Velká část hotových výrobků se totiž nerecykluje a končí v běžných odpadních kontejnerech. Významněji se recykluje jen průmyslový hliník.

I v Česku kontejnery na recyklaci hliníkových obalů se objevují stále spíše zřídka, takže tuny plechovek od zvířecích krmiv či nápojů nemají další využití. Ještě horší je to u folií či směsových obalů, ty recyklovat prakticky nelze.

Tereza Zavadilová

Zvýšení ceny hliníku může mít jistou katarzní funkci. Jako se to děje v papírenském průmyslu, kde se v posledních měsících kvůli inflaci výrazně zvedly výkupní ceny ve sběrných surovinách a zájem o vracení starého papíru. Užívání hliníku s větším rozmyslem a jeho recyklace by pomohlo všem.

A je dobré připomenout, že podobně jako papírová brčka nevyřešila problém plastového víčka a kelímku, tak hliníkový obal nevytrhne zrušení nápojových PET obalů, pokud ho nepůjde jednoduše a dostupně recyklovat.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Spustit audio