Jiří Pehe: Případná koalice ANO, SPD a Motoristů bude značně nestabilní
Vznikne-li vládní koalice hnutí ANO, Motoristů sobě a hnutí Svoboda a přímá demokracie, bude značně nestabilní. Důvodů je celá řada. Začít lze programovými rozdíly mezi jednotlivými subjekty, které by tuto koalici tvořily. Shodly by se asi v oblasti hospodářské politiky a financí, pokud se jim ještě před vznikem vlády podaří vyřešit kupříkladu spory o elektronickou evidenci tržeb, kterou chce znovu zavést ANO, ale nechtějí ji Motoristé a SPD.
Anebo pokud se jim šalamounsky podaří obejít skutečnost, že ANO chce zvýšit v příštím roce rozpočtový deficit, zatímco Motoristé šli do voleb s požadavkem na vyrovnané rozpočty.
Čtěte také
V zahraniční a bezpečnostní politice bude ale nalézání kompromisů složitější. Hnutí SPD razí ve vztahu k válce na Ukrajině postoje, které dost připomínají oficiální ruskou propagandu. Chtělo by zastavit veškerou pomoc Ukrajině a ukrajinským uprchlíkům u nás. Hnutí ANO a Motoristé nejsou prvoplánově proruské a pomoc Ukrajině neodmítají.
SPD také požaduje odchod České republiky z Evropské unie a Severoatlantické aliance a chce, aby se o tom rozhodlo v referendu. Hnutí ANO a Motoristé něco takového odmítají.
A oba subjekty možná nebudou chtít marnit čas ani debatami o obecném referendu, protože vědí, že příslušný zákon neprojde Senátem, kde mají převahu strany odcházející vládní koalice.
Kompromisy a kontroverze
Vstoupí-li SPD nakonec do vlády, bude to tedy za cenu faktického obětování jedné z klíčových priorit, kterou má dokonce zakotvenu v názvu. Snění o přímé demokracii se bude muset odsunout do budoucnosti. Jestliže ale SPD nedokáže svůj základní požadavek prosadit ani v situaci, kdy bude ve vládní koalici, část voličů se od hnutí může odvrátit.
Čtěte také
Dalším problémem pro stabilitu možné koalice bude skutečnost, že obě menší strany jsou si jistě vědomy osudu sociální demokracie a komunistů, které se rozhodly s hnutím ANO spolupracovat v minulosti. Populistická politika i autoritářský způsob rozhodování lídra ANO Andreje Babiše je v podstatě zničily.
Jediný způsob, jak mohou převaze ANO oba subjekty čelit a zachovat si tak vlastní identitu, je vystupovat mnohem razantněji, než to dělala kupříkladu ČSSD. A chovat se tedy jako opozice uvnitř vládní koalice. Tím se ovšem budou dostávat do střetu s Babišem, který chce o všech zásadních věcech rozhodovat sám.
Jelikož ale ANO nemůže bez SPD a Motoristů vládnout, musel by v případné koalici i Babiš nakonec hledat s partnery kompromisy, protože případný odchod i jen jednoho z nich by znamenal konec vlády.
To může být nad jeho síly. Babiš o sobě sice prohlašuje, že je skvělý vyjednavač, jenže jeho minulou vládu mu vyjednal jeho spojenec prezident Miloš Zeman, který Babiše také držel u moci.
Čtěte také
Problémem pro případnou koalici ANO, SPD a Motoristů je i to, že se ve Sněmovně ve skutečnosti nemůže opřít o 108 hlasů, jak by naznačoval zběžný pohled na součet výsledků jednotlivých stran.
Hnutí SPD kandidovalo jako skrytá koalice. Z patnácti mandátů, které získalo, pět patří zástupcům jiných stran, které šéf SPD Tomio Okamura nekontroluje. Babiš tak bude moct opřít svoje vládnutí fakticky jen o 103 poslanců.
Už během debat o možné vládní koalici vidíme jiskření. Okamura naznačil, že by chtěl vyměnit policejního prezidenta, představitelé ANO i Motoristů se od jeho slov distancovali. Volební lídr Motoristů Filip Turek otevřeně prohlásil, že by nebyl ve vládě, v níž by funkci ministra zastával právě Okamura.
SPD chce do vlády sice poslat odborníky, ale už teď je jasné, že pokud kupříkladu v čele ministerstva vnitra, které SPD chce, bude nestraník, kterého ale kontroluje Okamura, ministerstvo bude zdrojem kontroverzí.
Pokud má koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů vůbec vzniknout, budou oba menší subjekty možná muset ustoupit ze svých představ. Kupříkladu od ambice Filipa Turka vést ministerstvo zahraničí.
Pokud by Turek tento post nakonec obsadil, Babiš se musí připravit, že hned po nástupu do funkce premiéra bude muset zahraničním partnerům vysvětlovat, zda Turek hajloval na veřejnosti. Což by nakonec byla možná jen maličkost ve srovnání s vysvětlováním pozic neřízené politické střely, jako je Okamura.
Autor je politolog a publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
