Horská: Poláci jsou tygr v regionu, rychle nás dohání. Investovali, i když také část dluhu projedli

31. červenec 2025

Česká ekonomika rostla podle statistiků pro letošní první pololetí meziročně o 2,4 procenta, ale mezikvartálně už jen o pouhé 0,2 procenta. Jak moc ovlivňuje růst obchodní válka s USA? A jak si Česko vede oproti státům v regionu? „Měli bychom se učit od toho dobrého, co Poláci udělali, ale vyvarovat se toho, co zlého v Polsku také je,“ navrhuje v pořadu Řečí peněz Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka Národní ekonomické rady vlády a poradního sboru premiéra.

Mezikvartální růst o pouhé 0,2 procenta zaskočil většinu trhu, který čekal růst vyšší. Spoléhalo se totiž hodně na efekt předzásobování předtím, než americký prezident Trump uvalí cla na dovozy z Evropské unie. Ta nakonec budou patnáctiprocentní.

Čtěte také

„První slovo, které bych použila, je odolnost. Odhady růstu pro českou ekonomiku pro letošní rok byly spíše pod dvěma procenty a údaje, které zatím máme k dispozici, ukazují, že česká ekonomika v první polovině roku rostla shodně tempem 2,4 procenta – mluvím o meziročních číslech. To znamená odolnost – větší, než se čekalo. A je to hlavně díky domácí poptávce,“ vysvětluje Horská.

„Otázkou je export. Protože to, co paradoxně české ekonomice pomohlo v prvním pololetí, byl Trump. Především americké firmy se snažily předzásobit před velkou nejistotou, jak mohou vypadat cla,“ dodává.

„A ve větším nejenom z České republiky, ale i z Evropy se dováželo do Ameriky. Takže nám trochu víc, než by se dalo čekat, rostl export, ale tento efekt předzásobení postupně bude v průběhu druhé poloviny roku vyprchávat,“ upozorňuje hlavní ekonomka Raiffeisenbank.

Teflonová ekonomika

Horská také popisuje nový termín, který se používá v médiích, a to teflonová ekonomika. Obdobně jako odolný teflon, teflonová ekonomika je schopná vypořádat se s riziky, nejistotami a geopolitickými šoky. Po odeznění cenových šoků ekonomiky podle Horské rostou.

Čtěte také

„Zároveň, a to je trochu nebezpečí, vlády hodně vstupují do ekonomiky. Máme tady silné intervence státu, vidíme vysoké schodky státu ve Spojených státech, ale i v Evropě. A je podle mě nebezpečí pro teflonovou ekonomiku, a sice, že my tu ekonomiku můžeme přehřát. Teflon dost vydrží, ale určité stupně už nevydrží,“ vysvětluje členka Národní ekonomické rady vlády.

„A tam vidím riziko, že pokud stát postupně nevystoupí z ekonomiky, nepřestane ji podporovat, nepřestane ji stimulovat, tak se nám může stát, že ekonomiku budeme chránit před změnami a ona pak přijde k šoku a bude se muset šokově změnit,“ zdůrazňuje.

„Ekonomická laboratoř“

Skupina Creditas porovnala skupiny země Visegrádské čtyřky, které v devadesátých letech měly podobnou výchozí pozici. Česko má stále nejvýkonnější ekonomiku, ale potenciál do budoucnosti už mají vyšší Poláci. Ti se staly podle této analýzy lídrem regionu a jsou na budoucnost připraveni mnohem lépe než Češi.

Čtěte také

„Měla by to být pro nás inspirace. Měli bychom se učit od toho dobrého, co Poláci udělali, ale vyvarovat se toho, co zlého v Polsku také je. Ano, Polsko je tím tygrem v regionu. Dohání nás rychle a dohání nás proto, že méně projedli své dluhy,“ tvrdí Horská.

„Poláci více investovali, uměli skvěle využít evropské fondy k rozvoji své tehdy velmi zaostalé dopravní infrastruktury. Za mě je Polsko krásná ekonomická laboratoř, která ukazuje, že investice do infrastruktury přináší budoucí prosperitu země, zvyšuje hodnotu, zvyšuje ekonomický růst,“ připomíná.

„Nicméně i Poláci část svého dluhu projedli, protože Polsko zažívá populační krizi, tedy krizi poklesu reprodukce výrazně dřív a výrazněji. Polsko má nejnižší porodnost a míru porodnosti v celé Evropě. Poláci mají 1,2 dítěte na maminku v číslech a je to nejnižší porodnost celé Evropské unii,“ dodává Horská.

Jaký bude reálný dopad dohody mezi USA a Evropskou unií? A do jakých sektorů by Česko mělo investovat? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz ze záznamu v úvodu článku.

autoři: Václav Pešička , job
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.