S opičími neštovicemi se dříve nebo později setkáme, říká virolog Grubhoffer. Jak se nemoc projevuje?

Státní zdravotní ústav rozeslal českým lékařům informace, jak postupovat při podezření na nákazu opičími neštovicemi. Nemoc doposud běžná na africkém kontinentu se teď rychle šíří v evropských zemích i USA. „Musí to být pro nás varování. Dá se předpokládat, že dříve nebo později se s tím setkáme i na našem území,“ říká ředitel Biologického centra AV Libor Grubhoffer, podle kterého se základními životními opatřeními lze vystříhat toho, aby se opičí neštovice šířily.

Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila, že do soboty včetně obdržela hlášení o 92 potvrzených případech opičích neštovic a 28 podezřelých případech z 12 členských států, kde se nemoc předtím podle dostupných údajů nevyskytovala.

Opičí neštovice byly poprvé zaznamenány v Demokratické republice Kongo v 70. letech minulého století. Počet případů v západní Africe se v posledním desetiletí zvyšoval. Mezi symptomy onemocnění patří horečka, bolesti hlavy a kožní vyrážka, která se obvykle objeví nejprve na obličeji a pak se šíří po zbytku těla.

Virus se podle WHO přenáší blízkým kontaktem s tkání a tělesnými tekutinami nakaženého a také kapénkami. Přenos může nastat rovněž přes kontaminované materiály, například přes ložní prádlo.

Aktuálně se první případ opičích neštovic objevil začátkem května v Británii. Od té doby se už rozšířil do řady evropských zemí, včetně Portugalska, Španělska, Švédska, Itálie, Belgie, Nizozemska a Francie. Nakažené hlásí také Austrálie, Kanada a Spojené státy.

V České republice se zatím žádný případ opičích neštovic nepotvrdil, Státní zdravotnický ústav (SZÚ) ale před šířením nákazy varoval. Dodal nicméně, že pravděpodobnost přenosu viru je bez sexuálního styku nízká.

autoři: Adam Carda , prh | zdroj: iROZHLAS.cz
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.