Nová pandemie takřka s jistotou přijde a my se nepřipravujeme, připouští obavy biochemik Konvalinka

Poslechněte si rozhovor s Janem Konvalinkou o pěti letech od začátku pandemie
Koncem ledna 2020 se kvůli šíření nového koronaviru SARS-CoV-2 uzavřela čínská provincie Chu-pej. A přesně před pěti lety Světová zdravotnická organizace vyhlásila stav nouze. „Český stát se na pandemii dívá tak, že už je to za námi a teď máme jiné starosti,“ kritizuje ve vysílání Českého rozhlasu Plus Jan Konvalinka, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Předpokládá totiž, že se může objevit další pandemie.
Co dnes víme o původu viru SARS-CoV-2? Přes pár dny americká CIA uvedla, že s největší pravděpodobností skutečně pochází z laboratoře v čínském Wu-chanu. I když CIA zároveň připustila, že tomuto závěru připisuje nízkou míru spolehlivosti.
No právě. Není to s největší pravděpodobností, je to nízká míra spolehlivosti. Závěr CIA je změnou v jejich předchozím postoji, kdy to považovali za nepravděpodobné. Ale já nejsem v CIA, takže nevím, jaké nové informace je k tomu přivedly.
Čtěte také
Od samého začátku je třeba odlišovat zcela legitimní diskuzi o původu viru. Musím říct, že hypotéza o laboratorním úniku tu byla vždy. I někteří mí respektovaní kolegové ji považovali za nejpravděpodobnější.
Já jsem se vždy osobně přikláněl k většinové hypotéze, pro kterou máme, myslím, stále nejvíc důkazů. To znamená, že koronavirus dva vznikl úplně stejně jako koronavirus jedna, jako ebola, jako MERS nebo jako HIV a celá řada dalších virů, které způsobily velké epidemie ve 20. a 21. století. To znamená přechodem ze zvířat.
Ale je pravda, že jsou určité indicie, že to tak být nemuselo. Hypotéza s laboratoří je zcela legitimní. Bohužel vzhledem k tomu, že čínská vláda nespolupracuje, tak to nemůžeme říct s jistotou.
Je možné, že se nikdy nedozvíme, jak se virus dostal do světa. Ale když už se šířil světem, můžeme si zpětně říct, jaký přístup k němu byl účinnější? Jestli liberálnější po vzoru Švédska, anebo o něco restriktivnější, který byl v určitých fázích použitý v Česku?
Myslím, že tento spor taky pořád existuje. Vědec by na to přišel, kdyby udělal kontrolní experiment. Kdybychom měli dvě České republiky, nebo dvě Švédska, dali bychom je vedle sebe.
Příklad Švédska je velmi dobrý a často se používá jako argument. Ale když se podíváme blíž, zjistíme, že v roce 2020 ve Švédsku zemřelo podstatně víc lidí než v České republice. Výsledky v prvním roce epidemie, v roce 2020, měli velmi špatné a švédský král pak cítil potřebu se za to lidu omluvit.
Čtěte také
Ale pak už měli výsledky mnohem lepší. Je třeba říct, že Švédsko podstatně víc než my očkovalo. Víc, rychleji a účinněji. A to i ve srovnání s většinou evropských zemí. Takže můžete říct, že švédské výsledky od roku 2021 nejsou dané liberálním přístupem, ale naopak očkováním. To jsou tvrdá data.
Navíc se říká takový vtip, že když nařídíte Švédům, aby se drželi tři metry od sebe, tak oni se o dva metry přiblíží, protože normálně se od sebe drží pět metrů. Kultura těch zemí je prostě velmi odlišná.
Ve Švédsku je také oproti Česku dramaticky vyšší počet single domácností, tedy lidí, kteří žijí sami. Čili lidé se moc nepotkávají. I to přispívá k tomu, že Švédsko mělo jiné výsledky než u nás. Ale ještě jednou opakuji, první rok byl ve Švédsku tragický a velmi neúspěšný.
Další pandemie?
Vědci včetně vás upozorňují, že pravděpodobně někdy přijde další pandemie. Jak jsme na ni připraveni? V minulém rozhovoru pro Český rozhlas Plus jste říkal, že musíme mít širokospektrální látky, dobře vymyšlenou vakcinační strategii a systém veřejného zdraví. Máme to?
Jestli se ptáte na situaci v České republice, tak jsem bohužel skeptický. Musím říct, že se vláda a tenhle stát se na pandemii dívají tak, že už je to za námi a teď máme jiné starosti.
Obávám se, že krajské hygienické stanice jsou podobně podfinancované, jako byly předtím. Státní zdravotní ústav se stále nestal Kochovým ústavem v Německu. Snad se zlepšila digitalizace zdravotnictví, ale i to postupuje pomalu.
Čtěte také
Na širokospektrálních antibiotikách se pracuje po světě včetně našeho ústavu a musím říct, že velmi úspěšně. Nemáme to zatím dotažené dokonce a byly by zapotřebí velké investice do výzkumu a vývoje.
Ve Spojených státech by se měl novým ministrem zdravotnictví, byť se to tam jmenuje jinak, stát člověk, který chce zastavit výzkum infekčních chorob a rakoviny a věnovat se chronickým chorobám.
Ačkoliv jsem obecně optimista, tak tady začínám být skeptický. Bohužel se nepřipravujeme na další pandemii, která se mimochodem takřka s jistotou zase objeví.
Související
-
Do Česka dorazila sezona respiračních chorob. Vládne covid, chřipky je minimum, potvrzuje Prymula
Nárůst respiračních chorob potvrzují i laboratoře, které minulý týden zachytily až o pětinu více nákaz. Velký podíl mezi nimi má covid. Mezi vzorky se ale našla i chřipka.
-
Smejkal: Covid ukázal, že zdravotnictví se musí změnit. Kdo se nestará o prevenci, ať si připlatí
„Pořád léčíme, ale nedáváme důraz na prevenci. Za covidu jsme dopadli špatně, a dokud zdravotnictví nezměníme, jiný nebude ani výsledek další pandemie,“ varuje Smejkal.
-
Imunoložka Eva Závadová: Dlouho nebylo jasné, jak tzv. dlouhý covid diagnostikovat
Specialistka se zabývá tzv. dlouhým covidem. „Diagnózu long covid jsme dlouho ani neměli a dlouho nebylo jasné, jak nemoc diagnostikovat,“ upozorňuje imunoložka.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka