„Není člověk, který by v Rusku nenašel práci.“ Historicky nejmenší nezaměstnanost přináší i problémy

V roce 2023 byla míra nezaměstnanosti v největší zemi světa 3,2 procenta, což byla nejnižší úroveň od roku 1992. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno oznámil, že v současnosti je nezaměstnanost na úrovni 2,3 procenta. Mezi mladými lidmi klesla pod deset procent, přitom v minulosti byla nezaměstnanost v této skupině až čtvrtinová.

Čtěte také

Válka je pro Rusy sociální výtah k bohatství. O mír teď nestojí, přibližuje novinářka Procházková

Podle informací místních úřadů nejsou nezaměstnaní oficiálně uznáváni. Tento status totiž společnost nepotřebuje. Jak říká zástupkyně vedoucího odboru práce a sociální ochrany obyvatel Moskvy, v tuto chvíli neexistuje člověk, pro kterého by nebylo možné najít práci.

Putin tyto výsledky prezentuje jako další úspěch ruských úřadů. Odborníci ale upozorňují, že tak nízká míra nezaměstnanosti se stává problémem. Poukazují přitom na několik faktorů, jako jsou stárnutí populace a silný demografický pokles vyplývající z nízké porodnosti v 90. letech, odvody do armády a emigrace v důsledku války na Ukrajině.

Rzeczpospolita zmiňuje také pokles importu po začátku invaze na Ukrajinu, který si vynutil velké investice do domácího průmyslu, aby byl zajištěn přístup ke konkrétním skupinám zboží. Tím vznikla i nová pracovní místa.

Hlad po pracovnících

Poptávka po pracovnících je tak v Rusku obrovská a podnikatelé se se situací vypořádávají, jak jen umí. Snaží se zlepšit efektivitu, automatizují a zaměstnávají imigranty.

Roste také počet nabídek pro nezletilé pracovníky mezi 16 a 18 lety. Mladí dříve ve firmách vítáni nebyli, protože pro společnosti znamenali vysoké náklady. Teď je situace zcela odlišná.

Čtěte také

Za zdí kremelské propagandy. Obyčejní Rusové v časech války

Aby se situace na trhu práce změnila, musela by se ochladit ekonomika, nebo omezit investice. Centrální banka stimuluje určité procesy pomocí úrokových sazeb. To způsobilo zpomalení nárůstu podnikových úvěrů a snížení investic.

Podle ředitelky banky Elviry Nabiullinové lze v současnosti vidět první známky poklesu poptávky po pracovnících. Zároveň dodává, že situace se bude napříč odvětvími lišit.

Ruský statistický úřad Rosstat na konci roku oznámil, že evidoval přes 2,5 milionu volných pracovních míst. Tyto údaje však nezahrnují malé podniky, což znamená, že volných pozic je ve skutečnosti více.

Nikolaj Achapnik z Ekonomického institutu Ruské akademie věd upozorňuje, že data Rosstatu se týkají pouze firem, které zaměstnávají méně než polovinu celkové pracovní síly. Podle jeho názoru se ale počet volných míst letos tolik nezvýší, protože hospodářství začalo zpomalovat.

Problémy s obsazováním pracovních pozic mohou Rusko přimět rozvolnit pravidla pro vstup a pobyt cizinců. Očekává se, že ruské úřady se tímto problémem letos budou zabývat, a to tím spíš, že velmi nízká nezaměstnanost může podle pozorovatelů přetrvávat až do roku 2030, kdy na pracovní trh začnou vstupovat lidé narození po roce 2010.

Odchod do penze

Rusko má v oblasti zaměstnanosti také vlastní rezervy. Probíhá tam totiž penzijní reforma, na jejímž základě se postupně zvyšuje věk odchodu do důchodu.

Od roku 2028 tak budou ženy nastupovat do penze v 60 letech, muži o pět let později. Díky tomu se počet aktivních zaměstnanců zvýší až o čtyři miliony.

Ne všechny, kteří budou do důchodu odcházet později, lze ale považovat za rezervu. Zhruba polovina Rusů totiž pracuje ještě pět let po nástupu do penze. Po zvýšení věku odchodu do důchodu tento trend pravděpodobně nebude pokračovat, uzavírá polský list Rzeczpospolita.

Poslechněte si všechna témata pořadu Svět ve 20 minutách. V mnoha směrech turbulentní rok 2024 přinesl i několik politických a diplomatických úspěchů. Podpora Alternativy pro Německo ze strany Elona Muska rozproudila ve Spolkové republice ostrou debatu. Kalifornie se chce za vlády Donalda Trumpa stát baštou liberální demokracie. A Čína představila prototyp nejrychlejšího vlaku na světě.