Válka je pro Rusy sociální výtah k bohatství. O mír teď nestojí, přibližuje novinářka Procházková

1. leden 2025

Ruský prezident Vladimir Putin zatím všechny návrhy míru odmítl a denně včetně Vánoc na Ukrajinu útočí. Teprve pár dní před koncem roku 2024 vyjádřil ochotu jednat s Ukrajinou a souhlasil s možností, aby se tato jednání konala na Slovensku. „Byl to dáreček k návštěvě premiéra Roberta Fica v Rusku. Ale vůbec nic to neznamená,“ říká v pořadu Osobnost Plus novinářka Petra Procházková z Deníku N.

„Putin bude jednat o míru ve chvíli, kdy pro něj bude méně riskantní než válka,“ je si jistá znalkyně Ruska. „Válčit je pro něj pohodlné, protože tak drží ekonomiku, pozici lídra, vojevůdce, silného muže, který se postavil, nikoliv Ukrajině – ta už nehraje příliš velkou roli – ale kolektivnímu Západu a má určité úspěchy.“

Čtěte také

V příštím roce se proto dá podle ní očekávat spíše jednání o výměně zajatců nebo o dočasném zastavení palby. Nikoliv o míru, protože z něj by ruská společnost neprofitovala.

„Ekonomická situace Ruska není taková, jakou jsme si představovali na jaře roku 2022, že tam budou miliony hladovějících lidí bouchat do hrnců a prosit Putina, aby zastavil válku,“ konstatuje Procházková. „Naopak, 28 až 29 milionů obyvatel Ruska na válce vydělává a jejich životní úroveň se díky válce zvýšila. A zbytek těch lidí výrazně nezchudnul. Nehladoví.“

Přesto ruská ekonomika zaznamenává slabou klesavou tendenci, což je patrně hlavně z vystoupení Elviry Nabiullinové, guvernérky ruské centrální banky. Podle analýz ale může vést válku ještě další rok, aniž by životní úroveň Rusů citelně klesla.

Ať alespoň vyhrajeme

Kdo na konfliktu vydělává, jsou lidé z chudých regionů, do nichž putuje většina odměn. „Z chudších regionů jsou vojáci, kteří dostávají opravdu obrovské benefity,“ vysvětluje novinářka. „Naprostá většina ruských vojáků na frontě dnes bojuje za peníze. Pro obrovskou část z nich je to sociální výtah a regiony tak bohatnou.“

Kromě finančních odměn benefitují vojáci i nepřímo. Výměnou za narukování jsou jim odpouštěny dluhy, úroky nebo promíjeny tresty za trestnou činnost.

Čtěte také

Válka má také podporu veřejnosti, která k ní přistupuje s odstupem a mlčenlivým souhlasem.

„Postoj většiny ruského obyvatelstva je zhruba takový: Když už válčíme, tak ať to alespoň vyhrajeme, ale naše věc to není,“ přibližuje Procházková. „Pouze 10 procent Rusů vnímá válku jako něco, co se jich úplně osobně dotýká, třeba že má manžela na frontě, nebo někdo z rodiny padnul.“

Z toho důvodu je nejspíše lichá i vidina uzavření mírové dohody. Podle novinářky dává naději na trvalé odložení zbraní pouze obnovení rovnováhy mezi Ruskem a západními mocnostmi, nebo Putinova smrt.

Atmosféra totální nedůvěry

V druhém případě by hrálo důležitou roli i to, jestli by zemřel přirozeně, nebo násilnou smrtí. Od toho by se odvíjel i další vývoj situace. Nástupce by se mohl najít podle ústavních pravidel, ale i intrikami a zákulisními dohodami. Proti puči je ale Putin zabezpečený.

Čtěte také

„Žádné spiknutí není možné, protože se nemáte s kým domluvit,“ popisuje novinářka Deníku N. „Bojíte se vlastní manželky, že vás poběží napráskat. A tahle atmosféra totální nedůvěry tam teď panuje a jakýkoliv převrat je velmi obtížné domluvit.“

Těžké je to i pro případné zahraniční pokusy o odstranění vládce Kremlu, protože není přesně jasné, kde se Putin nachází.

„Pohybuje se mezi svými rezidencemi. Ve všech jsou identicky vybavené kanceláře, aby to ve videu vypadalo, že je v Kremlu, nebo abyste nepoznali, kde skutečně je,“ upozorňuje Procházková. „Existuje pět nebo šest identických kanceláří, takže víme, že Putin velmi dbá na své bezpečí.“

Mění Putinův styl vládnutí jeho rodinná situace? A v jakém stavu je doopravdy ruská ekonomika? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí. 

autoři: Barbora Tachecí , esta
Spustit audio

Související