Alexandr Mitrofanov: Ruská společnost je zasažena barbarizací
Téměř tři roky každodenních svědectví, že v současném Rusku vládne barbarský režim s ambicemi rozšířit svůj destruktivní vliv na co největší území Evropy, a vrátit tam sovětské pořádky, přece jen nepřesvědčily četné jedince v Česku. O těch v západních zemích ani nemluvě. Tedy, že ruská společnost vykoná každé nařízení svého vůdce – ať je sebekrutější.
Čtěte také
Koncem loňského roku zveřejnila nerežimní ruská média údaje jediné domácí agentury, Levada-Center, jejímž sociologickým výsledkům lze věřit. Není náhoda, že ji Kreml dávno označil za cizího agenta.
Než shrnu základní data z těchto publikací, chci připomenout, že množství obyvatel Ruské federace, kteří opustili zemi kvůli nesouhlasu s Putinovou válečnou politikou a kteří zároveň patřili k aktivním odpůrcům současného režimu, odhadují ruští experti přibližně na milion. Zbylo tedy to, čemu komunisté za svého vládnutí s oblibou říkali „sůl země“.
Válka spojuje
V listopadu 2024 se Putinova oblíbenost přiblížila svému maximu, kterého dosáhla v roce 2014. Tehdy to bylo 89 procent, nyní je to 87. Ruská společnost se konsolidovala kolem války, kterou vede země v čele s vůdcem. Stabilní je i schvalování činů ruské armády na Ukrajině – mezi 70 a 80 procenty.
Čtěte také
Zároveň přibližně polovina Rusů je pro jednání a případné příměří s Ukrajinou, ale s jednou podmínkou: Rusko si nechá všechno, co na Ukrajině okupovalo. Jen 30 procent připouští jiný základ jednání.
Do konce roku 2022 sociologové zaznamenávali nálady určité skupiny Rusů, kteří měli k válce na Ukrajině negativní vztah. Pak ale došlo k přelomu.
Dnes je tato skupina mezi většinou, která tvrdí: Když už jsme tu válku začali, musíme jít až do konce. Onen konec si různí respondenti představují odlišně. Pro jedny je to okupace Lisabonu, pro další dobytí Lvova, jiným by stačilo zničení Kyjeva. A jsou i takoví, kteří by válku zastavili tam, kde dnes leží frontová linie.
A chtějí i použití jaderných zbraní
Současně stále roste podíl Rusů, kteří by chtěli, aby Putin použil proti Západu jaderné zbraně. Je to nyní kolem 40 procent. Odpůrců tohoto způsobu války je pořád více, ale jejich řady se tenčí. Loni v létě to bylo přes 50 procent, ke konci roku už jen 45.
Vědecký šéf Levada Centra profesor Lev Gudkov okomentoval tyto údaje takto: „Dnes se vše vrátilo do stavu charakteristického pro pozdní sovětské časy. To znamená, že naprostá většina věří, že se nedá nic dělat, a podvědomě se tomuto stavu přizpůsobuje.“
A pokračoval: „Výsledkem je prudká primitivizace veřejného intelektuálního života, řekl bych dokonce intelektuální a morální degradace. Mimořádně výrazná barbarizace společnosti a moci, doprovázená uzavřením lidí do nepříliš pohodlného povoleného prostoru, vytěsňováním nepříjemných skutečností a myšlenek, sebeizolací od ,politiky‘(tj. problémů vztahů s mocí). I od vnějšího světa s jeho morálními normami, sociálními, právními či občanskými pojmy.“
Autor je komentátor serveru novinky.cz
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
