Důstojná mzda je alespoň 46 tisíc, tvrdí ekonom Bittner. Poradce premiéra: Nejsou to tvrdá data

Pane Bittnere, vysvětlete nám, jak jste dospěli k tomu, co je to minimální důstojná mzda?

Bittner: Inspirovali jsme se v zahraničních konceptech důstojné mzdy neboli living wage. Koncept funguje opačně než pojmy, jako je průměrná mzda nebo hranice chudoby. Stavíme na tom, že se snažíme identifikovat konkrétní spotřební výdaje, které domácnosti potřebují zaplatit k tomu, aby normálně žily.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Minimální důstojná mzda dává zpětnou vazbu nízké příjmové realitě v Česku

Výdaje naceníme a vyjde nám z toho celkový výdaj domácnosti. Snažíme se upozornit na to, že většina zaměstnanců si kvůli nízké mzdové hladině musí volit ne úplně optimální životní strategie v tom, jak vyžít z měsíce na měsíc.

Sdílíte tento pohled, pane Křečku?

Křeček: Jako ekonom musím pracovat s tvrdými daty, což pro mě představuje ukazatel hrubé mzdy, případně medián mezd. Jsou to parametry, které jsou sledovány v dlouhé časové řadě. Data jsou vydávána každé čtvrtletí a jsou mezinárodně porovnatelná. To je pro mě základ, když radím, jak se mají provádět národohospodářská rozhodnutí v naší zemi.

Mám problém i s metodologií, protože jsem přesvědčen, že lidé mají nějaký příjem, ten srovnají s průměrem a zjistí, jestli jsou na tom hůře, nebo lépe. Na základě svého rozpočtového omezení pak vynakládají výdaje.

Nicméně koncept minimální důstojné mzdy to otáčí a nejprve se zaměřuje na důstojné výdaje a potom stanovuje, jaký by měl být příjem. V praxi to pochopitelně fungovat nemůže, lidé se musí odpíchnout od příjmu, nikoliv od svých výdajů.

Dostupnější bydlení 

Pane Bittnere, vaše studie nevolá po tom, že z výpočtu minimální důstojné mzdy vyplývají nároky. Ale mluvíte o tom, že pod hranici důstojné mzdy se propadli i lidé pracující pro stát. Jak to je?

Bittner: To je pravda, ale není to naším cílem. Naším cílem je ukázat, jaká mzda je v naší definici dostatečná. Může to být zrcadlo pro zaměstnance, kteří na ni nedosahují.

Na vašich stránkách ale říkáte, že by stát měl něco udělat s platovými tabulkami, aby se zvedly příjmy lidí ve veřejné sféře?

Čtěte také

V Česku není důvod, aby se masově propouštělo. Nebojme se tolik, hájí flexi novelu rektor Dvořák

Bittner: Na našich stránkách máme sérii různých oblastí, ve kterých může vláda a stát ovlivňovat, jak vysoké jsou mzdy v Česku. Opatření je celá spousta, nejsou to jen tabulkové platy, ale i nepřímá opatření.

V kontextu letošního roku jsme se věnovali největší spotřební položce, což je bydlení. Tam vláda může pracovat na tom, aby ceny bydlení nebyly tak vysoké, a tím pádem mzdy nemusely být o to vyšší.

Pane Křečku, co dělá vláda pro to, aby se zvyšovala dostupnost bydlení v Česku?

Křeček: Dostupnost bydlení je opravdu palčivý problém, kdy vidíme, že tady je systematická nedostatečná výstavba. Byť je v České republice dostatek nemovitostí, nejsou v místech, kde by lidé mohli bydlet.

Když studenti studují na univerzitě, zvyknou si na služby většího města a už se nevracejí zpátky do místa svého bydliště.

Čtěte také

České nájmy vyvolávají pocit nestability, upozorňuje sociolog. Jak zlepšit dostupnost bydlení?

Obávám se, že tady vznikl obrovský problém s digitalizací stavebního řízení, která zpomalila vydávání stavebního povolení.

Takže za problém, o kterém se mluví jako o bytové krizi, je zodpovědná nepovedená digitalizace stavebního řízení?

Křeček: Je to dlouhodobější záležitost, ale ta digitalizace tomu určitě nepomohla. Jsou tam problémy, které zpomalily vydávání stavebních povolení, což zhoršuje situaci. Pak tu jsou problémy s územním plánováním. Rozvoj nových lokalit v okolí velkých měst, kde by lidé chtěli bydlet, vázne.

V mnohých městech se bojíme výškových budov – to by také mohlo usnadnit výstavbu, aby více lidí sehnalo dostupnější byt. Měli bychom škrtat regulace, které brání výstavbě, a tím navýšit nabídku bytů na trhu a zabránit prudkému růstu cen.

Mají si lidé říkat o vyšší mzdy? Jsou řešením dávky na bydlení? Poslechněte si celý pořad Pro a proti.