Sankce Moskvu k ústupkům nepřimějí, Putina zastaví jen masivní zbrojení NATO, píše Chodorkovskij
Když vezmete opilci sklenici whisky, neznamená to, že vystřízliví. Je to zjevná pravda o lidské povaze, ale Západu v otázce protiruských sankcí zjevně nedochází. Na agresi ruského prezidenta Vladimira Putina neexistuje ani nebude existovat odpověď, která sestává pouze z hospodářských sankcí, zdůrazňuje Michail Chodorkovskij, bývalý ruský politický vězeň a někdejší ředitel ruské ropné společnosti Jukos v komentáři pro evropskou odnož zpravodajského serveru Politico.
Nutná je také prokazatelná schopnost nejen trestat, ale i odstrašit. Nikdy nebudou úspěšné sankce, které nejsou vyváženy investicemi do armády a její připravenosti, jak ukazuje ruské testování obrany NATO narušováním evropského území drony.
Čtěte také
Západ hledá odpověď v uvalení a prosazování energetických sankcí, ale tento přístup odhaluje zásadní nepochopení Putinových cílů a jeho způsobu uvažování.
Evropská unie neustále usiluje o energetické sankce. Účinek je však zanedbatelný a tato opatření nemají žádnou morální váhu, když západní vlády každoročně zaplatí miliardy za ruský plyn.
Představa, že válečnou mašinérii Kremlu lze postupně zničit energetickými sankcemi, je podle Chodorkovského nesmyslná. Západní politici hledí na Putinovu motivaci optikou vlastních demokratických hodnot a nerozumí globálnímu trhu s ropou.
Čísla nejsou k ničemu
Evropští politici se rozhodli co nejvíc uklidňovat domácí politické publikum, ale Putin to nedělá. Nad ústupky veřejnému mínění pro něj převažují národní povinnosti.
Čtěte také
Stažení až pěti milionů barelů ruské ropy a dvou milionů barelů ropných produktů z trhu je navíc složitý úkol s nejistou šancí na úspěch. Proto se Západ tomuto kroku vyhýbá. Beztak pro ruskou ropu stále existuje mnoho trhů ve státech, které válku vnímají jako „spor v daleké zemi mezi lidmi, o nichž nic nevíme“, jak kdysi řekl Neville Chamberlain.
Jediným možným přístupem je postupné zvyšování tlaku cílenými a koordinovanými kroky. Čísla však nejsou k ničemu.
Ropa za 70 dolarů za barel znamená pro ruský rozpočet příjmy ve výši 60 miliard dolarů, z nichž Moskva použije zhruba 40 % na financování války. Všechna opatření s cílem izolovat ruský energetický sektor v současnosti snižují tuto částku na 30 až 40 miliard dolarů a sekundární sankce proti odběratelům ruské ropy by mohly snížit rozpočtové příjmy o dalších 10 až 15 miliard dolarů.
Evropské pokrytectví
Moskvu však ke změně chování nepřiměje ani výpadek 40 miliard dolarů ročně z federálního rozpočtu ve výši 400 miliard. Je to sice velká ztráta, ale ne dost vysoká, aby přiměla Putina k jednání. Může ji snadno nahradit například menší devalvací rublu a navíc nemá v Rusku žádné odpůrce, jejichž názor by musel zohledňovat.
Čtěte také
To ovšem není případ Evropy, která se k zastavení odběrů ruské energie od začátku stavěla vlažně. Americký prezident Donald Trump má pravdu, když kritizuje evropské pokrytectví.
Bílý dům možná doufá, že Evropa nahradí ruskou energii americkou ropou a plynem, ale Trumpův transakční přístup ukazuje, že by to bylo za vysoké ceny, které evropské země nechtějí platit.
Sankce však pro Putina nebudou nikdy znamenat zásadní změnu. Nejspíš na ně ani nemyslí, protože jeho režim se od začátku vyznačuje lstí, nezákonností a podvody. Hledání způsobů, jak se sankcím vyhnout nebo zmírnit jejich dopad, je pro něj jen drobná nepříjemnost, míní Chodorkovskij.
Putina zastaví jen zbrojení
Jediným způsobem, jak Putina přimět k zastavení války, nejsou energetické sankce, ale masivní a nepřerušované vyzbrojování NATO. Nic jiného nebude rozhodující.
Evropští politici však mají potíže přesvědčit voliče o tom, že dlouhodobé finanční a politické investice do obrany jsou nezbytné. Jejich přešlapování a nejednotnost povzbuzují Čínu, a strategické vedení je tak výhradně na Trumpovi – i se všemi doprovodnými důsledky.
Čtěte také
Válka proti Ukrajině je rozhodující otázkou naší doby. Nedávné vpády ruských dronů do Polska a Rumunska ukázaly, jaké existenční hrozbě čelíme. Taková hrozba vyžaduje nekompromisní reakci.
Je třeba uvědomit si, že i když jsou sankce možná krokem správným směrem, jsou jen povrchním řešením a nepřimějí Putina k ústupkům ani nepřispějí k jeho porážce, zdůrazňuje Michail Chodorkovskij ve svém komentáři pro server Politico.
OSN musí Rusku odejmout právo veta v Radě bezpečnosti. Německo chce, aby se členské země více podílely na rozhodnutích Evropské unie. Výsledek voleb v Moldavsku je vítězstvím pro Brusel. Co znamenají nové mezinárodní sankce pro Írán.
Poslechněte si výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
