„Sjela jim střecha“ nebo přišli o končetiny. Ukrajina se učí zapojovat do života veterány z fronty

Andrijovi se každou noc zdají sny, které ho vracejí přímo na frontu. „Často se probouzím celý zpocený, protože se probudím z boje. Ve svých snech jsem stále ve válce,“ popisuje veterán, který byl odstřelovačem na severovýchodě Ukrajiny. V květnu 2024 utrpěl zranění při útoku. Měl zlomená žebra a propíchnutou plíci.

Čtěte také

O Ukrajině bez růžových brýlí s reportérem Tomášem Forró

Po dlouhém a náročném procesu zotavení se Andrij Chrystiuk pokusil vrátit domů. Je rozvedený a jeho syn zahynul ve válce. Občas, navzdory nebezpečí, vozil zásoby zpět na frontu, aby se cítil užitečný. Byl osamělý a snažil se znovu začlenit do civilního života.

Něco málo přes rok po svém zranění Andrij pobývá v zařízení spolu s dalšími veterány, kteří se zotavují ve Lvově, protože, jak sám říká, „sjela mu střecha“ – což je ukrajinská metafora pro duševní problémy.

Víc než milion veteránů

Podle ukrajinských úřadů je v zemi více než milion veteránů. Mnozí z nich trpí fyzickými a psychickými traumaty z účasti v boji. Ukrajinská společnost teď řeší otázku, jak jim pomoct.

Čtěte také

Zima na Ukrajině může být letos mrazivá. Rusko má dost dronů na ničení infrastruktury, píše diplomat

Andrijovi se snaží pomoct v programu s názvem Lviv Habilitation Center. Jde o malý program, do kterého jsou zváni lidé z celé země, kteří byli nějakým způsobem traumatizováni válkou. Je to místo, kde se veteráni po rehabilitaci mohou přizpůsobit novému životu, vyrovnat se se svým traumatem a naučit se, jak žít se svým mentálním i fyzickým postižením.

Program vede čtyřicetiletý veterán Serhij Titarenko. V roce 2018 byl propuštěn z armády poté, co po zranění ochrnul od hrudníku dolů. Úřady ho tehdy prý nechaly na ulici před nemocnicí na invalidním vozíku, který neuměl používat. Nedostal žádné nástroje, aby se naučil, jak si v tomto stavu vybudovat nový život.

Teď je Serhij šéfem rehabilitačního programu a zároveň psycholog. Říká, že roste počet sebevražd veteránů a přibývají problémy s jejich duševním zdravím a různými druhy závislostí. Jeho zařízení přijímá najednou jen 20 veteránů, z nichž každý zůstává tři týdny. Za tu dobu je chce Serhij Titarenko naučit to, co se naučil sám, a zavést více podobných programů po celé zemi.

Zakrýt okno

Když rehabilitační centrum začalo fungovat, někteří místní požadovali, aby personál zakryl okna v tělocvičně – lidé se totiž nechtěli dívat na postižené lidi. Centrum to odmítlo a místo toho pozvalo místní na prohlídku zařízení a setkání s veterány. Podle Titarenka proto, aby pochopili, jak s veterány mluvit a jakým způsobem k nim přistupovat.

Čtěte také

Tetování, výška, jizvy, boty. V Rostově třídí těla ruských vojáků, ženy tam hledají své muže a syny

Přesto mnoho ukrajinských veteránů řeklo americké stanici NPR, že nemají pocit, že by je civilisté po návratu z bojiště chápali a rozuměli tomu, co zažili. Necítí se prý pohodlně ani při hledání odborné pomoci.

S tím se snaží pomoci například Julija Kratová, vedoucí psycholožka z East SOS, ukrajinské nevládní organizace, která pomáhá s reintegrací veteránů. Psycholožka doufá, že civilisté pochopí, že návrat milionů veteránů domů je něco, co musí ukrajinská společnost řešit jako celek.

Veteráni mají často potíže požádat o pomoc a místo toho se spoléhají na podporu rodiny a členů komunity. Proto je podle Julie Kratové mnohdy těžké pracovat s nimi, protože se uzavřou a odmítají spolupracovat.

Psycholožka ale plánuje pokračovat v budování svého komunitního vzdělávacího programu a šířit informace o tom, jak podporovat veterány, uzavírá americká stanice NPR.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Paříž usiluje o velké diplomatické vítězství v otázce Palestiny, Evropa je však rozdělená. Jak znovu začlenit více než milion ukrajinských válečných veteránů? Finanční situace Argentiny je čím dál zvláštnější. S prvním závazkem ke snížení emisí skleníkových plynů Čína hrála na jistotu. Katolická církev má problém s pracovními silami: každý rok ubývá kněží.