Karel Barták: Druhá Evropská komise Von der Leyenové se ujímá úřadu

Čtěte také

Karel Barták: Politické frakce v EP se shodly na schválení všech komisařů. Parlament i celou Unii ale zdiskreditovaly

Pro Komisi v navrženém složení se vyslovilo 370 europoslanců, dosáhla tak potřebné nadpoloviční většiny přítomných. Jenže samotnou Von der Leyenovou podpořilo v červnu napodruhé do vysoké funkce 401 europoslanců. Tento dost významný pokles je důsledkem šrámů, které zanechaly v posledních týdnech tvrdé politické souboje uvnitř parlamentu.

Jejich výsledkem bylo, že Evropská lidová strana – nejsilnější v EP se 188 europoslanci, druzí socialisté jich mají 123 –, uhájila „novinku“, na které jí hodně záleželo.

Nejenže byla zachována formální „proevropská“ většina spočívající ve spojenectví lidovců, socialistů (SaD) a liberálů (Renew), ale lidovci nenechali svázat ruce pro flexibilní využívání alternativní aliance s euroskeptickými konzervativci, ba s částí národoveckých a populistických Patriotů pro Evropu.

Posun doprava

Jsme tak svědky posunu evropské politiky doprava, kterou zahájily květnové volby do Evropského parlamentu. Tento trend se logicky odráží také ve složení Komise, kde se k lidovcům hlásí 14 z 27 komisařů. Další dva patří k ještě pravicovějším frakcím.  

Čtěte také

Karel Barták: Frakce v EP se nemohou dohodnout, jak vyhodnotit eurokomisaře. Tím ale škodí celé Unii

Krkolomné schvalování Komise v europarlamentu ukázalo limity a slabiny tohoto procesu, který ani nemá oporu v Lisabonské smlouvě. Opět se potvrdilo, že klíčovou roli hraje – a bude hrát dál – Evropská rada, tedy sešlost politických lídrů členských států.

Právě oni dali důvěru Von der Leyenové a jmenovali své komisaře. Parlament může dělat hodně hluku, ale neměl ani sílu, a nakonec ani většinovou vůli na tom něco měnit.

Pravicovější bude nejen složení Komise, ale i její politika. Zatímco v minulém pětiletém období se soustředila na balík legislativy, která naplňuje takzvaný Green Deal, nyní přenáší důraz na zvyšování konkurenceschopnosti evropské ekonomiky, zejména průmyslu.

Slibuje také podstatně snížit administrativní zátěž podniků, kterou sama svými nařízeními a směrnicemi do značné míry způsobila.

Měli bychom tedy být svědky úpravy kurzu, nikoli však zásadní otočky.  Všechny cíle Green Dealu, včetně dosažení bezuhlíkové ekonomiky do roku 2050, zůstávají v platnosti.

3 pilíře

Svou politiku Von der Leyenová chce stavět na třech „pilířích“, které pojmenovala: „inovace, dekarbonizace a bezpečnost“. Bude to podle ní vyžadovat nové přístupy k investicím, k mobilizaci veřejného i soukromého kapitálu, k regulaci v rámci jednotlivých sektorů, ale i ke vzdělávání a péči o kvalifikované pracovní síly.

Zdůraznila, že se EU musí daleko víc starat o vlastní obranu a být připravena na bezpečnostní hrozby, zejména na Rusko pokračující v agresi proti Ukrajině.

Karel Barták, bývalý dlouholetý zpravodaj ČTK v Bruselu|foto:Věra Luptáková, Český rozhlas

Nebude to procházka růžovým sadem. Členské státy EU mají velmi rozdílné názory na to, jakým směrem by se EU měla ubírat a jakými nástroji by se měla vybavit. V Česku se o budoucím kurzu Unie ani pořádně nedebatuje.

Tradiční silné státy jako Německo či Francie, které dřív ukazovaly směr, paralyzují domácí politické těžkosti. Takže – je dobře, že nová Komise má konečně zelenou a může se pustit do práce ku prospěchu všech sedmadvaceti, což je i na tomto pozadí dobrá zpráva.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz