Nález hrobu germánského velmože v Uherském Brodě přepisuje znalosti o historii Slovácka
Pozorný bagrista si všiml lesklého předmětu, ohlásil ho archeologům a postaral se tak o objevení jednoho z významných nálezů ze starší doby římské na Moravě. Jde o skoro dva tisíce let starý hrob vysoce postaveného velmože. O nálezu hovoří ve Studiu Leonardo Tomáš Hrástek, vedoucí Oddělení archeologie a historie Slováckého muzea.
„Je to nález z doby, kdy území Moravy a Čech bylo součástí území označované Římany jako Barbarica, tedy mimo hranice římského impéria,“ uvádí vědec.
Jde konkrétně o hrobku vládce, germánského velmože. „Náš nález asi o století předchází Markomanské války, kdy na našem území pobývala římská vojska.“
Okolo roku 20 našeho letopočtu vzniká mezi Moravou a Váhem tzv Vanniovo království. „Vannius byl dosazen do svého postu místního vládce přímo římských císařstvím... Okolo roku 50 jeho království zaniká a vnikají nová mocenská centra.“
Podle nejnovějších výsledků bádání archeologů to vypadá, že jedno z těchto center mohlo být i na východ od Moravy.
Z písemných pramenů víme, že germánské jednotky bojovaly často na straně Říma... Dá se předpokládat, že jako válečný žold mohly dostat i předměty původem z římských provincií, což mohou být artefakty, které se mohly dostat do hrobu i našeho velmože.
Tomáš Hrástek
Zesnulý byl uložen v kompletním kroji, na nohou měl bronzové ostruhy a šaty měl sepnuté čtyřmi bronzovými sponami. „Všechny byly ve funkční poloze, takže zapnuty... U pasu měl kostěnou jehlici a bronzový nůž.“
Bronzové předměty jsou ale spíš ze starších dob. „To ukazuje k tomu, že nůž nebyl až tolik funkční jak nože železné, ale měl něco symbolizovat. Co konkrétně, to ale netušíme.“
U bohatých knížecích hrobů, které se objevují na celém území Barbarica, se neobjevují zbraně, spíše jde o předměty reprezentativní povahy. „Například bronzové ostruhy, které jsme v hrobě našli, nikdy nebyly nošeny, byl to skutečně milodar.“
Dá se předpokládat, že by v blízkosti mohl ležet další hrob, například člena stejné vládnoucí rodiny... Na Moravě ale žádný bohatý knížecí hrob tohoto typu objevený zatím nemáme. O období starší doby římské, tedy přelomu 1. století, na Moravě zatím příliš neznáme a teprve až s rozšířením detektorů kovů a spoluprací s místními hledači se pomalu daří kompletovat mozaiku osídlení.
Tomáš Hrástek
Archeologové sice v okolí Uherského Brodu znají desítky lokalit, které souvisejí s dobou římskou. „Existovala tu poměrně silná skupina sídlišť a osad, z toho usuzujeme, že tento hrob souvisí s nějakou mocenskou jednotkou nebo vládcem.“
„Dosud jsme ale počítali, že germánské osídlení v této oblasti bylo jen sporadické... Skutečnost byla ale pravděpodobně úplně jiná a na základě nových povrchových prospekcí počítáme s tím, že těch lokalit bylo v regionu více než 40, což je pětinásobný nárůst.“
„Proběhla základní dokumentace naleziště, artefakty jsou v rukou konzervátorů... Samotný nález těla je předmětem antropologické analýzy, která by měla nastínit příčiny smrti, věk a uvidíme co dalšího z kostry zjistíme. Půda v těch místech byla poměrně agresivní a kostra je ve velice špatném stavu,“ konstatuje Tomáš Hrástek.
Související
-
Výjimečný nález u Slatiňan: hroby z doby stěhování národů ukrývaly vzácné sklo
Najít hrob z doby stěhování národů, který by se nestal obětí vykradačů, je vzácnost. Archeologům se to v místě výzkumu pod budoucím obchvatem Slatiňan podařilo dvakrát.
-
Archeologové odkryli v Uherském Brodě unikátní hrob velmože z římského období
Hrob se podařilo objevit při budování dešťové kanalizace související s novostavbou autosalonu. Na základě bohaté výbavy odborníci myslí, že šlo o významného velmože.
-
Hrob keltské ženy v Kopidlně. Nález to je nejen mimořádný, ale zároveň i obestřený tajemstvím
Vzkaz z dálnověku je pro nás vždycky mimořádnou a tajemnou událostí. Nečekaný nález hrobu keltské ženy v Kopidlně nás přenesl až do druhé poloviny 4. století před Kristem.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.