Češka mapovala požáry v Kanadě. „Když létáte nad ohněm, máte pak kouř v celém letadle,“ popisuje

Jak jste se k mapování požárů dostala? 

Úplně náhodou, protože jsem odjela do Kanady na working holiday. Když jsem tam přijela, tak jsem se snažila najít práci v oboru. Nechtěla jsem se vzdát a jít jenom někam sekat trávníky.

Začala jsem posílat životopisy a asi po dvou měsících se mi ozvali z firmy Verimap, která jako jediná dělá monitoring požárů v Kanadě. Nabídli mi, že bych mohla jít dělat operátora. Letos byly v Kanadě požáry tak aktivní, že museli shánět druhé letadlo.

Pohled ze snímkovacího letadla|foto:Archiv Elišky Vlčkové

Takže jste začala létat?

Ještě večer jsem za nimi jela do hangáru a řekli mi, že mě berou a další den jsem s nimi odletěla do Grand Prairie.

Čtěte také

Vlny veder zachvátily tři kontinenty, na vině je klimatická změna

Co jste si představovala a jaká byla realita?

Byl to pro mě home office v oblacích. Celou dobu jsem seděla za počítačem. Bylo pro mě trošku strašidelné, když mi ostatní kolegové říkali, že půl roku zvraceli, než to začali zvládat, ale pro mě to bylo docela v pohodě. Akorát bylo hloupé, že kvůli počítači sedíte v tom letadle celou dobu v protisměru.

Takže jste se ani nedívala z okénka, abyste viděla, jak lesy hoří, ale sledovala jste to celé na monitoru?

Taky jsem si myslela, jak uvidím všechny ty plameny, ale první týden jsme létali jenom nad požáry, které už nebyly aktivní. Reálně jsem tak viděla jenom tmu. Na monitoru se mi akorát zobrazovaly skeny požáru, že je to tam dole horké, ale reálně jsem žádný požár první týden neviděla.

Skenování požárů|foto:Archiv Elišky Vlčkové

Co je vlastně cílem toho skenování?

Většina těch požárů vzniká úderem blesku. Letecké snímkování ale dělají jenom dvě provincie – Alberta a Britská Kolumbie. Všechny ostatní provincie fungují tak, že monitorují požáry hlavně ze satelitních snímků. Ty ale nemají tak dobré rozlišení. Mají ho třeba jen jeden kilometr.

Podle těchto snímků zjišťují perimetry požáru. Hledají jeho okraje a každý den to updatují, aby zjistili, kam se rozšiřuje. Výhoda pro nás byla, že jsme byli schopni detektovat i hotspoty. Ty máte na rozlišení maximálně deseti centimetrů, které jsme byli schopni detektovat.

Dokázali jsme přeletět požár s velmi širokým záběrem. Měli jsme technologii, kterou nikdo jiný nepoužívá a nemá. Byli jsme schopni mít území o šířce 16 kilometrů ve velmi rychlém čase. Potom to posíláme úřadům a ty pak poznají, kde jsou nejvíc horké a aktivní body, kam mohou poslat hasiče. Vidí aktivní linii požáru.

Čtěte také

Opakované požáry některým lesům prospívají. Nesmí hořet ani málo, ani moc

Co o letošních požárech psala kanadská média? Vyjadřovali se k nim i kanadští politici?

Přijde mi, že to moc neřešili. Požárů bylo reálně pořád stejně – každý rok asi devět tisíc, akorát letos se rozšiřovaly víc než obvykle. Měly větší rozlohu a dostaly se i do nějakého města. To se nám stalo, když jsme zrovna byli na základně v Kelowně.

Skenovali jsme tam požáry, byli jsme na hotelu a další den přišel požár, který nikdo nečekal. Začalo před námi hořet celé údolí, celé hory. Letiště se zavřelo. Tehdy to byla výhoda, že jsme tam zrovna byli, protože jsme mohli dělat real-time skenování, které se doposud nedělalo, a myslím, že to tehdy dost pomohlo.

Hodláte se zapojit do mapování lesních požárů v Evropě, kterých letos také nebylo málo?

Tady v Evropě by to asi nikdo nezaplatil. Vím, kolik úřady platily nám, když jsme létali každý den. Tady na to nebudou peníze.

Pohled na požár|foto:Archiv Elišky Vlčkové

Nechybí vám teď pohled na oheň?

Ne, když létáte nad požárem, který je velmi aktivní a vidíte plameny, tak to před vámi může bouchnout. Máte pak kouř v celém letadle. Potom se začnete docela kymácet, jsou tam turbulence. V tom momentu to není moc příjemné.

Potom ale, když občas létáte do rána a vracíte se na základnu, tak letíte nad horami. To je opravdu pěkný pohled na Kanadu, který každý nezažije.

Jak souvisí požáry se změnou klimatu? Proč bylo letošní léto co do počtu ohnisek výjimečné? A jak dobře o nich referovala média? Poslechněte si celý pořad Leonardo Plus, ve kterém je také rozhovor s Miroslavem Trnkou z Ústavu výzkumu globální změny akademie věd. Moderuje Daniela Vrbová.