Vlny veder zachvátily tři kontinenty, na vině je klimatická změna

Zatímco se řečtí hasiči snaží uhasit hořící lesy, zbytek Evropy čelí riziku dalších požárů. V Pekingu byla znovu naměřena teplota 35 stupňů a obyvatelé jiného čínského města popisovali podmínky jako pobyt v sauně.

Planeta se od 19. století oteplila už o cca 2 stupně Celsia. A bude se oteplovat dál...

Od Blízkého východu až po americký jihozápad pracují řidiči dodávek, letištní zaměstnanci a stavební dělníci pod pálícím sluncem.

Čtěte také

Centra velkých měst budou v letních vedrech k nepřežití a ochladit je nepůjde. Sázet do nich nové stromy je drahé a bláhové, říká odborník

Vysoké teploty, které náhle zasáhly velkou část světa, připomínají, že změna klimatu je celosvětovou krizí způsobenou člověkem, a jsou to emise plynů vznikajících hlavně při spalování fosilních paliv, které zadržují na planetě teplo.

Podle vědců se planeta od 19. století oteplila přibližně o 2 stupně Celsia a bude se oteplovat dál – dokud lidé zásadně neomezí spotřebu uhlí, ropy a zemního plynu. Vyšší teploty přispívají k extrémním projevům počasí a napomáhají tomu, že období extrémních veder jsou častější, delší a intenzivnější.

El Niño nám zavařil

Letošní klimatické podmínky ovlivňuje i návrat El Niña, což je cyklický meteorologický jev, který závisí na teplotě mořské hladiny a tlaku vzduchu nad ní. El Niño může mít rozsáhlé dopady na počasí po celém světě.

Stovky milionů lidí minulý týden jen stěží unikaly horku. V americkém městě Phoenix v úterý padl téměř půl století starý rekord, když ve městě devatenáct dní po sobě panovaly teploty vyšší než 43 stupně Celsia.

Čtěte také

Zapomeňte na čtvero ročních období, připravte se na dvě, nabádá klimatolog Farda

Kanadu sužují lesní požáry, které letos už spálily neuvěřitelných 25 milionů akrů, což je plocha zhruba o rozloze amerického státu Kentucky. Do konce hlavní sezóny požárů zbývá víc než měsíc a rok 2023 už teď překonal kanadský rekord z roku 1989.

Požáry si vynutily evakuaci ve vesnicích jižně, západně a severně od Atén. V Řecku už shořelo odhadem 7,5 tisíc akrů lesa, a to i přes hašení letadly, které mělo dostat požáry pod kontrolu.

„Požáry jsme měli, máme a budeme je mít i v budoucnu, a to je jeden z důsledků klimatické krize, kterou prožíváme se stále větší intenzitou,“ cituje list premiéra Kyriakose Mitsotakise.

Kvůli dohledu nad hašením Mitsotakis přerušil svou cestu na setkání s evropskými lídry v Bruselu. Řecké úřady otevřely v Aténách klimatizované prostory, aby poskytly lidem, kteří trpí vedrem, určitou úlevu. Očekává se i další omezení přístupu na Akropoli, stejně jako se to stalo minulý víkend po kolapsu turisty.

Indie měla nejteplejší únor v historii

Mnoho evropských měst zavedlo chladicí stanice. S ohledem na nebezpečí, které hrozí, úřady vyzvaly návštěvníky i obyvatele, aby v nejteplejších hodinách dne zůstávali doma.

V Římě, kde úterní teploty atakovaly 38 stupňů, úřady zorganizovaly dobrovolníky, kteří rozdávali vodu a poskytovali pomoc lidem, kteří trpěli stresem z horka. Podle nedávné studie zemřelo loni v létě při vlnách veder v Evropě přes 60 tisíc lidí.

Čtěte také

Ivan Štern: Změní klima tělo přilepené k vozovce?

Pro miliony lidí v jižní a jihovýchodní Asii začala dusivá vedra dávno před začátkem léta. Indie zaznamenala nejteplejší únor v historii, vysoké teploty panovaly i v dubnu, kdy během jediného dne zemřelo 11 lidí na úpal, a znovu pak v květnu a červnu. Monzunové deště ochladily zemi až v posledních týdnech.

Současná vlna veder zasáhla i oblasti, kde jsou vysoká vedra běžná. Na mezinárodním letišti v Perském zálivu dosáhla – v neděli v 12.30 hodin – teplota téměř 67 stupňů Celsia.

Kombinace vysokých teplot a vlhkého vzduchu znamená, že podmínky na letišti překročily hranici, kterou lidé dokáží snášet, uzavírá list.

Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravily Alžběta Jurčová a Tea Veseláková.