Zapomeňte na čtvero ročních období, připravte se na dvě, nabádá klimatolog Farda
Dlouhá období sucha a v létě vlny veder prokládané epizodami náhlých a prudkých ochlazení. Mírné zimy bez sněhu, připomínající táhlý podzim. A také častější výskyty tornád a bouří s přívalovými dešti. To všechno jsou průvodní jevy globální změny klimatu, projevující se právě v extrémních výkyvech počasí.
Klimatickým změnám lidstvo napomáhá spalováním fosilních paliv a ohříváním planety. Teploty +20 °C jako letos na Nový rok, nebudou výjimkou, stejně jako letní vedra podobná spíš těm na jihu Evropy.
Změna počasí bude mít dopad na zdravotní stav obyvatel i ekonomickou výkonnost a odrazí se v hospodaření státu a míře blahobytu nás všech.
Globální změna klimatu ale působí na počasí na celé planetě, takže se některé oblasti mohou brzy stát neobyvatelnými – to se zase může odrazit ve vlnách nepokojů a migrací do velkých dálek.
Aleš Farda vede v rámci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR oddělení Klimatických služeb. Spolu s kolegy se věnují srovnávání historických i současných dat a zkoumají dopady změny klimatu na přírodu i nejrůznější obory lidské činnosti. Klimatolog tvrdí, že můžeme zapomenout na čtvero ročních období, budou už jen dvě.
Jak bude vypadat počasí v našich končinách, jaká budoucnost nás čeká a jde ještě postup globální změny klimatu zvrátit, zbrzdit?
Poslechněte si Naturu s klimatologem Alešem Fardou, fyzikem Janem Holanem a meteorologem Martinem Novákem připravila Markéta Ševčíková.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
