Zapomeňte na čtvero ročních období, připravte se na dvě, nabádá klimatolog Farda
Dlouhá období sucha a v létě vlny veder prokládané epizodami náhlých a prudkých ochlazení. Mírné zimy bez sněhu, připomínající táhlý podzim. A také častější výskyty tornád a bouří s přívalovými dešti. To všechno jsou průvodní jevy globální změny klimatu, projevující se právě v extrémních výkyvech počasí.
Klimatickým změnám lidstvo napomáhá spalováním fosilních paliv a ohříváním planety. Teploty +20 °C jako letos na Nový rok, nebudou výjimkou, stejně jako letní vedra podobná spíš těm na jihu Evropy.
Změna počasí bude mít dopad na zdravotní stav obyvatel i ekonomickou výkonnost a odrazí se v hospodaření státu a míře blahobytu nás všech.
Globální změna klimatu ale působí na počasí na celé planetě, takže se některé oblasti mohou brzy stát neobyvatelnými – to se zase může odrazit ve vlnách nepokojů a migrací do velkých dálek.
Aleš Farda vede v rámci Ústavu výzkumu globální změny AV ČR oddělení Klimatických služeb. Spolu s kolegy se věnují srovnávání historických i současných dat a zkoumají dopady změny klimatu na přírodu i nejrůznější obory lidské činnosti. Klimatolog tvrdí, že můžeme zapomenout na čtvero ročních období, budou už jen dvě.
Jak bude vypadat počasí v našich končinách, jaká budoucnost nás čeká a jde ještě postup globální změny klimatu zvrátit, zbrzdit?
Poslechněte si Naturu s klimatologem Alešem Fardou, fyzikem Janem Holanem a meteorologem Martinem Novákem připravila Markéta Ševčíková.
Související
-
Proč Češi odmítají řešit klimatické změny? „Je to abstraktní problém a my malá země,“ míní sociolog
Češi vnímají klimatickou změnu odděleně od problémů české krajiny, což je sucho nebo kůrovec, upozorňuje sociolog Martin Buchtík.
-
Expertka: Klimatické změny proměňují v Africe období dešťů. Pomáháme farmářům připravit se na sucho
„Neřekla bych, že afričtí farmáři dělají něco úplně špatně, spíš mají zažité tradiční způsoby,“ říká projektová manažerka Markéta Smrčková z Lesnické a dřevařské fakulty.
-
Nebýt klimatické změny, extrémní deště by byly míň časté i slabší, píše se v nové zprávě WWE
Extrémní deště a s tím související povodně v Evropě mohou být častější než dřív, píší vědci ve zprávě World Weather Attribution.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
