Nejnebezpečnějším tvorem je člověk, ne zvíře. Pouze lidská agrese dokáže být záměrně zlá, shodují se manželé Dungelovi
„Čím víc a déle zvířata pozorujeme, tím víc paralel nacházíme i v lidském světě. Například soutěžení, konkurenci, uzavírání aliancí, které jsou pro nás výhodné – to všechno jsou věci, které mají v lidském i zvířecím světě svá místa,“ říká ředitelka brněnské zoologické zahrady Radana Dungelová. Spolu s manželem Janem se už léta vydávají do jihoamerických pralesů, kde zachycují život zvířat ale i domorodých kmenů.
„Zvířata bojují především o teritorium, o potravní zdroje a jejich chování pak zásadně ovlivňuje výchova potomků. Přesně to stejné ale dělají i lidé nebo celé společnosti v politických státech,“ připojuje se biolog a výtvarník Jan Dungel.
„I lidé bojují o teritorium – což bývá zdrojem tragických válek. Lidé bojují i o zdroje, ne až tak potravinové, ale surovin. A lidé mají vlastně i podobnou psychologii výchovy potomků,“ doplňuje v debatě Vertikály Dungel.
Člověk totiž podle biologa používá hodně podobné vzorce chování – ostatně, z přírody přece pocházíme.
„V zásadě jsme svým způsobem zvířata, jen máme vysokou inteligenci. Ale mnohé zvířecí instinkty nám zůstaly,“ zdůrazňuje biolog a výtvarník.
Zvíře není záměrně agresivní
Na druhou stranu – není podle Dungela nic nebezpečnějšího než člověk.
Čtěte také
„Člověk je nejnebezpečnější tvor na zemi, což se se zvířaty ani nedá srovnávat. Hlavně, jak se člověk dokáže chovat agresivně a krutě. Krutost má ve zvířecím chování nulovou roli, a když, pak z biologického pohledu má smysl pozitivní. Ale pouze lidská agrese může být zlá, dokonce záměrně zlá,“ uvažuje biolog Dungel.
Při svých cestách do pralesů Jižní Ameriky se manželé snaží najít cestu k původním obyvatelům, tedy pralesním indiánům. Jak ale Dungel připomíná, už jich na světě mnoho nezbývá, většina žije ve městech a vesnických komunitách.
„U pralesních lidí hraje obrovskou roli pověrčivost a mytologie. Zajímavé je, že se v tom lese bojí daleko víc než my, protože my ty jejich nadpřirozené bytosti za každým druhým stromem nevidíme,“ popisuje.
Čtěte také
„Tohle už z evropské kultury v podstatě vymizelo, takže mi docela dlouho trvalo, než jsem byl schopen na to přistoupit. Měl jsem spousty předsudků a nutil jsem indiánské průvodce, aby se chovali podle mých představ – to ale nefungovalo.“
„Časem jsem pochopil, že to musí být přesně naopak – já se musím chovat a přizpůsobit jejich životu. Stejně jako pak i Radana, když jsme začali za nimi jezdit už spolu. Teprve poté nám to začalo fungovat.“
Bez pomoci nepřežijeme ani den
A přidává se i Radana Dungelová: „Součástí celého vzájemného vztahu je pokora vůči tomu, jak mají svůj svět nastavený.“
Čtěte také
Evropský nezkušený cestovatel si na začátku myslí, že je civilizačně na vyšší úrovni a tak se chová trochu povýšeně.
„Ale když je pak v pralese, tak to je jejich prostředí, ve kterém je právě Evropan tím absolutně necivilizovaným. A bez jejich pomoci bychom tam nejspíš nepřežili ani den.“
„Jsou věci, ve kterých si rozumíme hůř, ale také toho máme mnoho společného – stejně se smějeme vtipným situacím, stejně se bojíme, že bude bouřka, máme nepříjemné i příjemné pocity. Zkrátka emoce máme společné, jen je možná vzbuzují různé podněty. A k tomu je potřeba být otevřený a pokorný, protože pak si rozumíme, i když nemluvíme stejným jazykem,“ doplňuje Dungelová.
Celou debatu Vertikály najdete v audiozáznamu, ptá se Karolina Antlová.
Související
-
Brazílie odlesňuje Amazonský prales. Kvůli příjezdové cestě na klimatický summit
Federální vláda deklaruje, že jde o udržitelnou stavbu s přechody pro zvířata, cyklostezkami a solárním osvětlením.
-
Amazonský prales ničí sucho i odlesňování. Do roku 2050 může být nenávratně poškozen
Téměř polovina amazonského pralesa v Brazílii by mohla být kolem roku 2050 nenávratně poškozena. Podle vědců by mohly být v Amazonii překročeny body zlomu i v odlesňování.
-
Víc než amazonský prales. Africké lesy překvapují množstvím uhlíku, který zadržují. Jenže je kácíme
Podle nových propočtů ale tropické lesy v horách zadržují na jednom svém hektaru srovnatelné množství uhlíku jako africké nížinné lesy a víc než pralesy v Jižní Americe.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
