Etik Binka: Klimatická krize je zákeřná. Je nás 10 miliard v oteplujícím se bazénu a každý ho ohřívá

Lidé reagují na krizové situace a s nimi spojený stres různě. Zatímco někteří se od krizí emočně distancují, jiní je naplno prožívají. Nepřipouštět si emoce a potlačovat je v sobě naopak v takové situaci neprospívá.

Čtěte také

Bezmoc, frustrace i hněv. Poslechněte si dokument o tom, jak mladí lidé prožívají obavy z klimatické změny

„Představa, že to potlačím a ono to vymizí, je nesmyslná. Žádná emoce nikdy nevymizí,“ objasňuje expert. „Být v krizi a být úplně odpojen od emocí nebo je potlačovat znamená velkou energetickou námahu. A pak to může, lidově řečeno, rupnout.“

Právě projevení smutku je pro duševní zdraví důležité. U mladých lidí může tento pocit vyvolávat i klimatická krize a s ní související jevy jako třeba mizení lesů nebo extrémní projevy počasí.

„Pro 60 procent lidí to nějak na pozadí problém je. A pro 20, možná něco přes 30 procent lidí je to závažný problém,“ ilustruje Binka. „Je to něco, co opravdu v každodenním životě řeší a co je zatěžuje.“

Pedagog Katedry environmentálních studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity Bohuslav Binka|foto:Jana Přinosilová, Český rozhlas

Jenže mladí lidé se nemají kde naučit, jak se s rostoucí emoční zátěží a škálou pocitů vypořádat. „Český vzdělávací systém není příliš dobře připravený na to, aby se s tím dobře vyrovnal,“ všímá si pedagog. 

„Tipoval bych, že ta emocionální zátěž se bude zvětšovat. A my mladé lidi nevybavujeme kompetencemi, schopnostmi, aby s tím mohli dobře být,“ zamýšlí se a pokračuje: 

„Je dobré umět rozbor češtinářské věty, zvládnout nějaké základy matematiky, ale zároveň bychom na základních a středních školách měli mít prostor poznávat to nejdůležitější, co na světě je – a to jsme my sami.“

Čtěte také

Environmentální distres. Mladí už nevěří, že svět bude lepší, ale spojují se a učí se pracovat s emocemi

S negativními pocity a úzkostí, kterou měnící se klima vyvolává, se někteří vypořádávají díky setkávání s podobně smýšlejícími lidmi či hledáním všemožných aktivit. Podle terapeuta je dobré umět se i od problému odpoutat.

„Ta pestrost toho, co všechno tvoří můj svět, je z dlouhodobé udržitelnosti hodně důležitá,“ připomíná. „Nejděme úplně na dřeň. Respektive když chceme jít na dřeň, jděme – ale v aktivitách, které jsou jádrově naše. Které nás hřejí, když je děláme“.

Změna, ale ne revoluce

Komunikovat problém správně a efektivně ale může být někdy obtížné. Někteří lidé totiž prokazatelnou změnu klimatu popírají a nepřipouští si ji.

Čtěte také

Češi mají rádi malebnou krajinu a chtějí chránit klima. O Green Dealu ale pochybují, říká Krajhanzl

„Klimatická krize je zákeřná tím, že je nás 10 miliard v oteplujícím se bazénu a každý držíme drobounkou trubičku, ze které jde ten plyn, který ho ohřívá. A když já vypnu plyn, tak ovlivním strašně málo,“ přibližuje expert, proč je složité problém formulovat.

Klimatickou krizi je proto podle něj potřeba rámovat i jako možnost k smysluplným akcím s viditelnými výsledky.

„Myslím, že v nějakých vrstvách k zásadní změně systému opravdu musí dojít. A zároveň bych to neformuloval vůči české veřejnosti jako revoluci, protože tím můžeme odradit lidi, pro které by nějaká jiná formulace byla bezpečnější,“ uzavírá etik.

Může hrozba extrémů v počasí vést k duševním problémům? A jak můžeme se svým okolím efektivně mluvit o pocitech z tak závažného a složitě řešitelného problému, jako je změna klimatu? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.