Češi mají rádi malebnou krajinu a chtějí chránit klima. O Green Dealu ale pochybují, říká Krajhanzl
Typický Čech ví, že změna klimatu probíhá a že je způsobena lidskou činností, očekává dopady klimatické změny na Česko, ale příliš se jich neobává. Ukázal to nový reprezentativní výzkum České klima 2024, který v minulých dnech provedl Institut 2050. „Vztah ke krajině je u Čechů velmi sentimentální. Povědomí o evropském klimatickém balíčku má ale jen necelých dvacet procent veřejnosti,“ přibližuje pro Český rozhlas Plus šéf institutu Jan Krajhanzl
Sesbíraná data odhalují, že Češi mají na otázky změny klimatu a globálního oteplování řadu protichůdných názorů. Například více než polovina lidí uvádí, že je potřeba snižovat emise a klima chránit, že důvěřují vědcům a zřetelně podporují obnovitelné zdroje energie.
Zároveň ale velká část Čechů požaduje oslabit nebo zrušit Green Deal pro Evropu, rychlý přechod k elektromobilitě a rozporuplně hledí na větrnou energetiku.
Čtěte také
„Například vztah ke krajině je u Čechů velmi sentimentální a v kontextu Evropy atypický. Češi si velmi potrpí na malebnou krajinu – větrné parky jsou pro řadu lidí s tímto v konfliktu,“ vysvětluje Krajhanzl v pořadu Leonardo Plus.
Jinými slovy, přechod na větrnou energetiku Češi podporují, ale větrníky poblíž svého bydliště obvykle odmítají. Pokud by ale jejich obec měla mít z větrného parku finanční profit, podpora se zvedla na 62 procent.
„Dlouhodobě v různých analýzách sledujeme, že podpora větrné energetiky stojí na otázce, zda se developeři budou ochotni o zisky s obcemi nebo případně regiony dělit,“ pokračuje Krajhanzl.
Podle něj za řadou názorových paradoxů stojí nedostatek informací. Řada respondentů má k evropskému klimatickému balíčku a konci spalovacích motorů výhrady, ale co přesně obě dohody obsahují a jaké závazky z toho pro Česko plynou, už nedokážou říci.
„Povědomí o tom má sotva nějakých dvacet procent české veřejnosti,“ upřesňuje Krajhanzl. Podle něj za to jednak mohou média a za druhé politici, kteří nedokážou z ochrany klimatu udělat téma a srozumitelně ho vysvětlovat.
Kulturní kapitál a kalkulačka
Institut 2050 se ve výzkumu pokusil Čechy seskládat do různých skupin podle toho, jak se k ochraně klimatu staví: od těch nejangažovanějších až po popírače.
Český rozhlas se bude výsledky průzkumu v příštích dnech podrobně zabývat. Přinese výpovědi jednotlivých názorových proudů, speciální grafiku a posluchačům a čtenářům nabídne kalkulačku, která ukáže, k jaké skupině mají nejblíže.
Čtěte také
Typického Čecha, jehož postoj ke změnám klimatu a jeho ochraně je vlažný, charakterizoval průzkum v 61 procentech jako muže s maturitou kolem 47 let. Podle Krajhanzla ovšem sociodemografické údaje, tedy třeba to, zda jsou respondenti z venkova, nebo měst, nelze přeceňovat.
„Nicméně když se díváme na data podrobněji, tak zjistíme, že daleko větší rozdíl je mezi tím, jaký lidé mají nějaký kulturní rozhled. To daleko výrazněji ovlivňuje jejich postoje k ochraně klimatu,“ dodává Krajhanzl.
Z pohledu politických preferencí se popírači změn řadí ke kritikům současné vlády, zastávají opoziční až protisystémové názory a pochybují o důvěryhodnosti státních a veřejných institucí. Obvykle nepodporují ani prozápadní směřování Česka.
Víc si poslechněte v audiu nahoře.
Související
-
Jako kdyby léčili rakovinu jitrocelovým sirupem. Češi se neshodují, jak řešit klima, tvrdí psycholog
V Česku chybí známé a respektované osobnosti, které by v otázkách ochrany klimatu dokázaly oslovit a informovat veřejnost, tvrdí environmentální psycholog Jan Krajhanzl.
-
Češi o Green Dealu nevědí nic. Leda domněnky a dezinformace, tvrdí ekopsycholog Krajhanzl
„Máme jen pilotní data ze studie, ale u veřejnosti rozhodně můžeme pozorovat obrovskou míru informačního vakua," popisuje nezájem o klimatickou změnu Jan Krajhanzl.
-
Psycholog Krajhanzl: Lidé spíš řeší svou spotřebu vody u sprchy a koupele, jenže zapomínají na maso
„I když si koupím elektromobil, tak ho budu pořád nabíjet z té napůl hnědé sítě,“ varuje Viktor Třebický.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.