Nové klimatické cíle Evropské komise jsou cesta do pekel, soudí Vondra. Niedermayer: Naopak, nutnost

Je snížení emisí o 90 procent do roku 2040 správný cíl?

Luděk Niedermayer (TOP 09): To je začátek diskuse. Myslím, že je dobře, že je cíl pro rok 2040 navržen. Musíme pokračovat ve snižování emisí. Jestli to má být 90 procent, nebo 85 procent, jaké podmínky kolem toho budou, o tom se bude v následujících měsících vést hodně ostrá diskuse.

Čtěte také

Nové emisní povolenky? Paskvil, hodnotí Knotek. Gregorová: V některých zemích už čekají na spuštění

Alexandr Vondra (ODS): Ne, je to úplně špatně. Je to katastrofální návrh. Je to to nejhorší, co Evropská komise od svého schválení loni vyplodila. 

je nutné to zastavit, protože jinak to bude mít ohromné dopady na životní úroveň lidí v Evropě a je to prostě totálně špatně. Je to příklad stachanovštiny – takového starého bolševického, nerealistického plánování, které slibovalo ráj na zemi a skončilo peklem.

Ideologický návrh?

Proč si, pane Vondro, myslíte, že to bude katastrofa?

Vondra: Podívejte, nemusíte studovat matfyz (Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, pozn. red.), abyste pochopil, že jestli se má snížit hladina emisí CO₂ o 55 procent do roku 2030 a v roce 2050 má být neutralita, tedy snížení o 100 procent, tak ta polovina je 77,5 procent. Nikoliv 90 procent v roce 2040.

Není to to, co Evropská komise slíbila, když nastupovala do své funkce – že bude realističtěji přistupovat ke Green Dealu v zájmu udržení evropské konkurenceschopnosti ve vztahu ke konkurenci z Číny a Spojených států. Je to přesně pravý opak. Je to radikální ideologický návrh, který nemá s realitou nic společného.

Čtěte také

Zrušit, nebo odložit povolenky ETS 2 na topení a benzin je zatím nereálné. Pro bylo jen pár států EU

Pane Niedermayere, vy si nemyslíte, že to je stachanovsky nerealistický návrh, který nemá se skutečností nic společného?

Niedermayer: Já věřím, že Saša tomu rozumí, že snižování emisí k roku 2050 bude hodně komplikované. Snížení mezi roky 2030 a 2040 půjde jednodušeji než mezi roky 2040 a 2050. V okamžiku, kdy by to Komise opravdu rozdělila přesně na polovinu, tak bychom se dostali do situace, že cíle v letech 2040 až 2050 by byly opravdu nedosažitelné.

Druhá věc je, že těch 90 procent není kompatibilních s těmi 55 procenty do roku 2030.

Myslím, že Komise se zbytečně upnula na to číslo 90, které koneckonců avizovala už před volbami do Evropského parlamentu. Pro nikoho by to tedy nemělo být šokující. Ale podle mě se na to zbytečně fixuje.

Ve skutečnosti ten cíl odpovídá nějakým 85 procentům, protože tam vznikly dvě cesty, které ten cíl fakticky snižují. Jedna je zcela správná – započítávání záporných emisí. Druhá jsou zahraniční kredity, a to je cesta docela sporná.

Čtěte také

Klimatické cíle je třeba přehodnotit, věří starostka. Kobza: Emise závisí na teplotě, ne obráceně

Také se mi nelíbí způsob rozvolnění. Bylo by lepší se dohodnout na nějakém čísle, které bude nižší, ale cíl bude čistší.

A teď k tomu, jak to mělo být předloženo. Ti, kteří říkají, že to nemělo být předloženo, pravděpodobně nečetli evropský klimatický zákon, který to předjímal. Pravděpodobně nevědí, že jsme součástí pařížské úmluvy. Česká republika je dokonce dvakrát – jako Česká republika a jako člen Evropské unie.

Pařížská dohoda předjímá, že každých pět let země aktualizují své cíle. Pokud bychom se nedohodli na cíli pro rok 2040, tak nevím, jak bychom se dohodli.

Lobbying firem

Evropská komise odůvodnila svůj návrh tak, že vytyčený směr poskytne jistotu investorům, inovacím a posílí vedoucí postavení evropských podniků v průmyslu a zvýší energetickou bezpečnost Evropy. Pane Vondro, jak tomuto odůvodnění rozumíte?

Vondra: Jako výsledku lobbyingu některých firem. Ano, je tady skupina evropských firem, která napsala dopis Evropské komisi, že cíle na úrovni 90 procent podporují, a tím v Evropském parlamentu příznivci tohoto stachanovského cíle argumentují.

Čtěte také

Konec „spalováků“ je bouře ve sklenici vody a politický kalkul. Pokuty za emise se rozloží, míní odborník

Existuje soupis různých firem, protože právě ty mají slíbené různé úlitby. Já jsem tam například nenašel žádnou českou firmu, žádnou polskou firmu.

Firmy si dělají čárku na to, že budou mít velký byznys. Ale kdo to pak zaplatí? Zaplatí to člověk na svých účtech, ať už to bude vytápění, doprava, bydlení, svícení. Už vidíme, že to začíná fungovat a stoupají životní náklady.

Podle mě je tu jeden krásný příklad: Evropská komise, pod tlakem zemědělců, se rozhodla zemědělství z těch cílů vyčlenit. Protože oni se naštvali a přivezli kopky hnoje a vidle před budovu Evropského parlamentu a Evropské komise. Tak najednou si uvědomili, že je to velmi organizovaná skupina, tudíž takže tu z toho vypustíme.

Komise ale hřeší na to, že normální lidé, kteří musejí pracovat a platit účty a své základní životní potřeby, nejsou schopni se takto zorganizovat. A pak nejedná v zájmu obyvatel, ale v zájmu určitého počtu firem, kterým slíbí nějaké výhody. To je podle mě skutečně cesta do pekel.

Není to, pane Niedermayere, opravdu tak, že tranzice bude vyhovovat některým firmám, které na tom vydělají a které možná lobbovaly u Evropské komise a jinde?

Niedermayer: Samozřejmě, že každá změna vyhovuje nějakému počtu firem a nevyhovuje nějakému počtu firem, které chtějí status quo. Ale proboha, dívejme se na celkový obrázek.

Evropská komise měla štěstí, že zveřejnila ten cíl v den, kdy bylo v Bruselu 37 stupňů nad nulou. Jsou zveřejněná data o tom, co čeká třeba Českou republiku, která se nadprůměrně rychle otepluje, jaké to má dopady na vznik přírodních katastrof a tak dále. To je prostě fyzika, která je tady už dvacet třicet let a málokdo ji rozporuje.

Čtěte také

Další nejteplejší rok v historii? Naše úsilí na ochranu klimatu nestačí, varuje klimatický diplomat

Mně připadá paradoxní, že v okamžiku, kdy je vidět, že výsledky nesou ovoce, tak by mělo dojít k zalomení celosvětových emisí. Máme 195 signatářů pařížské dohody, kteří se tím, či oním způsobem snaží snižovat emise. Pokud se nepletu, jsou jen tři země, které to neratifikovaly, a jediná, která odstoupila. V této době akceleruje snaha toto oslabit.

Já vůbec nestojím za tím, že toto číslo musí být 90 procent. Já stojím za tím, že je důležité mít pro byznys predikovatelné podmínky.

Myslím, že není dobrý nápad říct, že bychom neměli mít žádný cíl pro rok 2040, a pravděpodobně bychom tudíž neměli ani nějaký aspoň trochu podložený cíl pro rok 2030 z pařížské konference.

Diskuse o tom, jestli to má být 90 procent a jaké tam mají být podmínky, ta teprve začíná. Neměli bychom ale zapomenout, proč to děláme. Ten důvod je validní každý den víc a víc. Zpochybňovat ho a říkat, že to počká, to opravdu dělat nebudu. Neudělám to té generaci, která na Zemi bude žít po nás.

Poslechněte si celý pořad Pro a proti. Audio je nahoře v článku.