Země se otepluje. Pokud to třeba ekonomové zpochybňují, mají pro to své důvody, říká klimatolog

16. leden 2026

Podle meteorologické služby Copernicus byly roky 2023 až 2025 výrazně teplejší než předchozí, které rovněž patřily k těm teplejším. „Klimatologové jsou ve svých odhadech značně konzervativní, to se potvrzuje posledních deset až dvacet let. Aktuální situace většinou předbíhá naše odhady, což se ukazuje i zde,“ upozorňuje na výsledky studie Radim Tolasz, český zástupce při Mezinárodním panelu pro změnu klimatu.

Podle něj jde o další potvrzení trendu, zároveň je ale třeba začít přemýšlet o tom, zda jsou skleníkové plyny jedinou příčinou oteplování. „Ještě důležitější je, zda nezačínají působit nějaké zpětné vazby. Tedy protože se už oteplilo docela výrazně, tak jestli nezačíná působit ještě nějaký proces, který ten klimatický systém dále neotepluje,“ vysvětluje klimatolog.

Čtěte také

Tolasz zdůrazňuje, že příčiny klimatické změny má klimatologie za jednoznačně prokázané, přičemž jiné vědecké obory jako astronomie či geologie nebyly v hledání alternativního vysvětlení úspěšné. A přestože se daří přijímat různé mezinárodní dohody o snižování emisí, jejich závěry se nepromítají do praxe, protože problém je zdánlivě málo urgentní.

„Klima se z hlediska našeho vnímání času mění velmi pomalu. Jinak než ve třiceti až padesátiletých intervalech se nemá příliš cenu se o klimatu bavit. A na to všichni řeknou: ‚Na to máme čas, technologie se vyvíjí a bude možné to řešit jiným způsobem.‘ Proto se to už celá desetiletí odkládá,“ konstatuje Tolasz.

Odkládání vnímá jako politickou záležitost a do politiky se jako vědec snaží neplést. Za svou úlohu považuje předkládat informace vycházející z dat, zbytek je záležitostí politiků, průmyslníků, energetiků nebo zemědělců, ale i občanů jako takových. 

Radikálové nepomáhají

Evropa postupně přehodnocuje své klimatické cíle s ohledem na situaci ve světě i vlastní ekonomiku. Tolasz v této souvislosti zdůrazňuje, že každá molekula se počítá a pomůže globálnímu klimatu, zároveň ale připouští protiargument, že Evropská unie se dnes na emisích skleníkových plynů podílí jen sedmi procenty.

Čtěte také

„Mohli bychom sedět se založenými rukama a dívat se, jak reaguje zbytek světa. Ale jsme součástí bohatého severu, na něčem jsme zbohatli a setrvačnost klimatického systému je dána tím, jak jsme skleníkové plyny vypouštěli před dvaceti až padesáti lety. A tam určitě nemáme čisté svědomí. Ale akce musí být globální,“ uznává.

Vedle popíračů klimatické změny Tolasz kritizuje i radikální aktivisty, jejichž činy nepřinášejí zamýšlené efekty. „Spíš naopak, podle mě to staví veřejnost proti vědcům a proti tomu, co říkáme. Našimi spojenci mohou být jedině obyvatelé, kteří se na základě našich informací zaprvé chovají a za druhé volí,“ pokračuje.

Sám v oboru působí od konce 80. let a pozoruje proměnu toho, jak lidé vnímají své okolí a jak přijímají informace.

„Na jednu stranu můžeme sledovat online dění ve světě, na druhé straně je spousta lidí, která ty informace relativizuje. Část veřejnosti také čte jen titulky, případně těm informacím za titulky úplně nerozumí, včetně mě v jiných oborech. Ale když někdo zpochybňuje změnu klimatu jako ekonom, tak pro to má své důvody, ale byl bych k takové informaci opatrný,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Petr Vizina , ert
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu