Další nejteplejší rok v historii? Naše úsilí na ochranu klimatu nestačí, varuje klimatický diplomat
V roce 2024 oteplení překročilo zlomovou hranici 1,5 stupně. V oblasti klimatu je to globálně jedna z nejzávažnějších zpráv roku. „Byť to může být nějaký výkyv, tak to je určitě velmi významná věc, která mimo jiné naznačuje, že to úsilí, které věnujeme problematice klimatu, není dostačující,“ bilancuje pro Český rozhlas Plus biolog a poradce prezidenta Ladislav Miko.
Jako klimatický diplomat se i letos zúčastnil vlivných mezinárodních konferencí, včetně klimatického summitu COP29, který pro mnohé skončil zklamáním.
Čtěte také
„Kdysi byla Pařížská (klimatická) konference příklad, kde se podařilo takzvaně prokopnout zeď a na něčem zásadním dohodnout. Teď se motáme v kruhu a moc se to nedaří dál rozvíjet,“ zamýšlí se odborník a všímá si dalších rysů summitu:
„Poslední tři ročníky jsme skončili na tom, že to bylo v ropných zemích, což je obrovský paradox dějin.“
„Mnohem častěji summity opravdu spějá k tomu, že se tam domlouvají třeba fosilní byznysy. To úplně staví na hlavu étos a logiku té konference,“ kritizuje.
Trump jako hrozba?
Nejen na klimatickém summitu silně rezonovalo volební vítězství Donalda Trumpa, který se v lednu znovu usadí v Bílém domě. Podle některých odborníků může jako budoucí americký prezident poškodit světovou ochranu klimatu.
„Není to dobrá zpráva, protože to je signál pro celou řadu dalších zemí a politiků. Ale současně jsem přesvědčen, že Trump ten posun k transformaci nemůže zastavit. Může ho ale zkomplikovat,“ usuzuje Miko.
Čtěte také
Trump zřejmě chce především maximálně využít poptávku po fosilních surovinách a s nimi spojeným průmyslem.
„Indicie té budoucnosti, pokud nebudeme dělat nic, jsou tak jasné i pro byznys. On v podstatě už nemůže mít zájem, ani nemá zájem se vracet ke starším modelům, které ten problém neřeší,“ soudí klimatický diplomat.
Transformace směrem k efektivnější ochraně klimatu s sebou přitom podle něj nese často přehlížené ekonomické příležitosti.
„Čína to chytá za pačesy ze všech nejlíp a strašně na tom vydělává. Místo toho my tady diskutujeme, dokdy budeme pálit uhlí nebo vyrábět ten či onen způsob pohonu osobních automobilů,“ srovnává.
Čtěte také
Společnost si ale závažnost klimatických změn dost možná uvědomí až s příchodem názornějších a negativních dopadů, připouští klimatický odborník:
„Což bude znamenat, že to bude dražší, složitější, s většími dopady na zemědělství, na celou ekonomiku, Ale potom bude ta zkušenost taková, že už nám nedovolí o tom pochybovat.“
Problém ochrany klimatu ale není neřešitelný, důležité je spoléhat se na přínosy vědeckého poznání. „Víme, co se s tím může a má udělat, abychom se tomu největšímu problému vyhnuli. A já prostě věřím tomu, že tohle se časem prosadí,“ uzavírá klimatický diplomat Miko.
Rozpadá se společná snaha zemí světa chránit klima zrovna v době, kdy je to víc než kdy jindy potřeba? Jak se mění Amazonie a proč by nás to mělo zajímat? Poslechněte si celý pořad nahoře v audiozáznamu.
Související
-
„Klimatická opatření fungují, jen jich není dost,“ říká česká oceánografka
Tereza Jarníková žije v Kanadě, pracuje pro anglickou univerzitu a jako jediná Češka se podílí se na klíčové klimatické zprávě Global Carbon Budget. Probrali jsme s ní modelování uhlíkového cyklu v oceánu, nenápadný půvab jazyka Fortran i zaměstnávání tuleňů. V češtině, která pro život v oceánu nemá slovíčka.
-
Pro planetu dělejte cokoli, hlavně něco dělejte, říká klimatická delegátka OSN Kateřina Špalková
V rozhovoru pro Radio Wave přiblížila delegátka OSN Kateřina Špalková své působení a cestu ke klimatické politice, i jak vnímá současnou informovanost veřejnosti.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
