Byznys už se zajímá o změnu klimatu. Nejde mu o emise, ale o konkurenceschopnost, říká expertka
Hlavním cílem summitu COP29 v Ázerbajdžánu je najít finanční zdroje na podporu chudších zemí v boji s klimatickou změnou. Klimatická expertka z Asociace pro mezinárodní otázky Romana Jungwirth Březovská připomíná, že už v roce 2009 se 24 států OECD zavázalo poskytovat rozvojovým zemím 100 miliard dolarů ročně (asi 2 biliony korun). „Naplnit se to podařilo jen v roce 2022. Jinak ale rozvojový svět poukazuje na to, že se ta předsevzetí nenaplňují. Sliby chyby,“ poznamenává.
Například africké státy, které ve vyjednáváních vystupují jako v podstatě jednolitý blok, požadují, aby se takto ročně mobilizoval 1 bilion dolarů (zhruba 20 bilionů korun) ve prospěch rozvojových států.
Podobný požadavek přitom mají například i arabské státy, a to včetně ropných velmocí. „Není to ale jen Saudská Arábie nebo Spojené arabské emiráty, ale třeba také Jemen, který opravdu je chudý,“ dodává.
Čtěte také
Právě finance jsou klíčové pro realizaci opatření v oblasti snižování emisí a adaptace na změnu klimatu. Jedním z cílů Pařížské dohody je kromě udržení oteplování pod hranicí 1,5 stupně i to, aby celosvětový rozvoj byl odolný vůči probíhajícím změnám klimatu.
„Úplně stejně jako investujeme do rozšíření těžby uhlí, zemního plynu, investovat i do nízkoemisní energetiky, která produkuje zisk pro soukromý sektor. A zároveň vytváří energetické zdroje, které jsou odolnější, stabilnější a čím dál levnější,“ upozorňuje.
Levice vs. pravice
Nově zvolený americký prezident Donald Trump ohlásil, že Spojené státy odstoupí od Pařížské dohody. Lze také očekávat, že opustí i mnohé cíle, které si stanovila stávající administrativa, například snížit emise do roku 2030 o polovinu nebo poskytovat rozvojovým státům 11 miliard dolarů ročně.
„Je pravda, že klimatická politika nebyla v hlavním tématem v prezidentských volbách, ani druhým nebo třetím. Ale už teď se do ekonomiky promítají různá klimatická opatření, která nemusejí být na první pohled evidentní. Například v důsledku zákona o snížení inflace došlo v prvních třech měsících roku 2024 k rekordním investicím do čisté energie ve výši 71 miliard dolarů. To je velká spousta peněz,“ zdůrazňuje expertka.
Čtěte také
Veřejné peníze samotné ale na pokrytí klimatických potřeb států nestačí, stejně tak není správné zužovat problematiku klimatu jen na téma emisí. V projevech státníků na klimatické konferenci rezonovala i potravinová a energetická bezpečnost, geopolitická stabilita nebo zdraví obyvatelstva.
„Už se nebavíme jenom o snižování emisí, ale o tom, jestli naše ekonomiky budou konkurenceschopné do budoucnosti. Je otázka, jestli je to levicové, nebo spíš pravicové téma, ale změna klimatu dnes zajímá i velké soukromé firmy,“ podotýká.
Investice do klimatických opatření považuje za prospěšné pro ekonomiku. Alternativou je totiž investovat do systému, který již není udržitelný, rozvrací ekosystémy a činí nás závislími na fosilních palivech a autoritářských režimech, které je exportují.
„Kritizuje se, že se konference koná v Ázerbájdžánu, ale Evropská unie i Česko od něj odebírají fosilní paliva, která potřebujeme. Kdybychom se přeorientovali na jiné zdroje energie, bylo by snazší kritizovat tamní režim, který potlačuje občanskou společnost a politickou opozici,“ uzavírá Jungwirth Březovská.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
