Náměstí jako parkoviště? Nebo raději místo pro setkávání lidí?

Podíl městského obyvatelstva celosvětově neustále narůstá. V Česku aktuálně žijí ve městech zhruba tři čtvrtiny obyvatel. Právě z toho důvodu je podle Lenky Suché, odbornice z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, nutné zabývat se tím, jak klimatická změna ovlivní život právě ve městech.

Čtěte také

iROZHLAS

Jak zchladit rozpálené město? V Pardubicích se nejvíc přehřívá nádraží, Chrudimka má opačný efekt

„Vlny veder mají navíc negativní vliv na kvalitu spánku, pracovní výkonnost a můžou vést i k nárůstu agresivního chování. Kromě dětí a seniorů pak klimatické extrémy zpravidla nejsilněji dopadají na nejchudší – a tím i nejzranitelnější – část populace,“ popisuje Lenka Suchá environmentální nespravedlnost.

Klimatická změna má také vliv na extrémnější výkyvy počasí. Kromě vln veder jsou to například povodně, které Česko zažilo v září 2024. Stejně jako u vln veder i u povodní platí, že dopadají více právě na obyvatele měst.

Úspěšné revitalizace? Brno a Úvaly

Aby se ve městech i při stále častějších vedrech žilo obyvatelům příjemně, zavádějí se takzvaná adaptační opatření. Úspěšným příkladem je Moravské náměstí v Brně, nebo město Úvaly u Prahy.

„Část náměstí je parkem, jeho podoba byla hodně ovlivněná komunistickou minulostí. Městské části Brno-střed se podařilo na jeho přeměnu vypsat architektonickou soutěž,“ vysvětluje Magdalena Maceková, expertka na klimatické adaptace z Nadace partnerství o úspěšné revitalizaci náměstí v Brně.

Magdalena Maceková, expertka na klimatické adaptace z Nadace partnerství o úspěšné revitalizaci náměstí v Brně|foto:Filip Rambousek, Člověk v tísni

„Vítězný tým si vybral mnoho odborníků: od krajinářské architektky, přes arboristu až po odborníka na trvalky, a vytvořili funkční tým,“ zdůrazňuje důležitost mezioborové spolupráce a vyzdvihuje také význam víceúčelových prostor.

„Víceúčelový přístup je základem, aby místo dobře fungovalo. Centrální prostor zaujímá nízká fontána, do které se dá chodit. V zimě se prostor mění na kluziště a prostor pro vánoční trhy.“

Čtěte také

Odpad jako zdroj aneb Jak se dají využít slupičky z kávy nebo kravský trus

Také v Úvalech došlo ke kompletní proměně náměstí. Starostka města Markéta Rydvalová přibližuje, co bylo jejím cílem.

„Snahou bylo zbavit se asfaltu a všech nepropustných povrchů. Asfalt nevsaje nic, kostky ale umožňují vsak relativně velkému množství vody a zároveň to svědčí zeleni,“ zmiňuje opatření spojená s dešťovou vodou a dodává, že jednou z největších změn na náměstí bylo snížení prostoru pro auta.

„Při rekonstrukcích takových prostor je třeba se rozhodnout, jestli má místo sloužit jako parkoviště nebo jako místo pro setkávání lidí,“ dodává.

Na postupné zelené proměně Úval se už od roku 2016 podílí také zahradní a krajinářský architekt Lukáš Štefl. Podle něj spočívá hlavní klíč k úspěchu v tom, že se městu podařilo adaptaci zařadit do běžných plánovacích procesů.

Zeleň se musí plánovat

„O plánování zeleně se zvládlo mluvit včas i v případě investičních akcí, které na první pohled se zelení nemusely souviset. Pokud zúčastněná strana, starající se například o obnovu ulice, od začátku ví, že cílem města je posilovat funkce zeleně, povede se to ve víc případech, než je běžné.“

Čtěte také

Znepokojení nestačí. Je klimatická změna generační problém?

S tím souhlasí také Lenka Suchá. Kromě adaptačních opatření by podle ní měla města usilovat i o ta mitigační, jejichž cílem je zmírnit klimatickou změnu prostřednictvím snižování emisí skleníkových plynů.

„Za mě by bylo nejlepší, kdyby adaptace a mitigace byly vnímány jako průřezové téma už při samotném územním plánování. Například pokud bude vznikat nová výstavba – jestli je v místě dostatek zeleně, jestli se dají na střechu zavést solární panely a podobně,“ zmiňuje odbornice a dodává, že je také důležité město vnímat v kontextu širší krajiny.

„To, že jsme schopni ve městě fungovat, je často podmíněné tím, že kolem sebe máme funkční krajinu. Bereme odsud pitnou vodu, je tam zemědělská krajina, která umožňuje produkci potravin. Nebo jsou kolem města lužní lesy, které mohou plnit protipovodňovou funkci,“ vysvětluje Lenka Suchá.

Inspirace doma i v zahraničí

„Francouzské město Grénoble například posílilo infrastrukturu pro cyklistiku a celé město postupně protkává systémem zeleně,“ zmiňuje příklad dobré praxe ze zahraničí Magdalena Maceková.

Čtěte také

Ne/spravedlivá transformace po Česku. Jaká je budoucnost uhelných regionů?

I v Česku se ale daří adaptační opatření zavádět stále častěji. V Praze se například podařilo vytvořit koncepci obnovy uličních stromořadí, Plzeň má zase ve své dopravní koncepci stanovené, že na každých čtyři až pět parkovacích míst musí být zasazen strom.

Databázi příkladů dobré praxe můžete najít na webu Adapterra Awards.

Podcast Hlasy proměny II.: Mění se klima, měníme se i my můžete poslouchat na našem YouTube kanálu a ve všech běžných podcastových aplikacích (Spotify, Apple Podcasts, České podcasty).