Víno s úctou k přírodě aneb Jak česká a rakouská vinařka zvládají změny klimatu

1. únor 2025

V další epizodě se vydáme za jednou českou a jednou rakouskou vinařkou. Obě pracují šetrně ke svému okolí a hledají cesty, jak do přírodních procesů co nejméně zasahovat. Dozvíte se, jak přistupují k biodiverzitě, s jakými odrůdami pracují, čím vinohrady hnojí nebo jak přemýšlejí o výzvách spojených se změnami klimatu.

Vinařka z Rakvic Karla Olivy se k vinařství dostala přes své rodiče. Přistupuje k němu ale trochu jiným způsobem.

Původní rostliny a květiny jsou na vinici záměrně – když přijde sucho a pak přívalové deště, voda líp vsakuje do půdy.
Karla Olivy, vinařka z Rakvic

„Začala jsem si vybírat vinice, kde jsem chtěla aplikovat to, co si myslím, že je pro půdu a vinici správné,“ sdílí svůj přístup.

„Vinice ošetřuji bylinkami, které sbírám v okolí – buď je fermentuji, nebo suším. Potom je používám k postřikům na list nebo přímo na půdu.“ Karla hnojí révu jíchou z fermentované kopřivy, nálev ze sušené přesličky je pak proti plísňovým onemocněním.

„Převážně věci dělám intuitivně. Letos jsem v přechodném období k biozemědělství, ale není to pro mě důležité. Důležité je, jakým způsobem to chci dělat,“ dodává.

Čtěte také

Na vinohradu ale nenajdete pouze víno. „Původní rostliny a květeny jsem tu nechala záměrně, protože obohacují půdu, zadržují vodu, působí proti erozi a podobně. Při extrémních výkyvech počasí – kdy přijde sucho a poté přívalové deště – se voda přes tyto rostliny líp vsakuje,“ popisuje Karla.

Vinohrad také nikdy neseče celý, protože i hmyz, který tady žije, má svou funkci a jednotlivé druhy se vzájemně udržují v rovnováze. „Ti, co mají vinicí obnaženou půdu, bojují s housenkami. Já ne. Výskyt je tu minimální, téměř žádný.“

Víc tepla, míň vinných kyselin

Karla má ve vinohradech různé odrůdy, se kterými pracuje. Nově se chystá se vysadit sylvánské zelené, které má podle ní „dobré kyseliny“. Také zmiňuje, že odrůdy, které mají přirozeně méně kyselin, mohou být do budoucna problematické.

„O kyselinu nás připravují horka, která přichází v době tzv. zaměkání bobulí. Když je takové teplo, kyselina v bobulích padá rychle dolů,“ vysvětluje vinařka.

Karla Olivy se k vinařství dostala přes své rodiče. Přistupuje k němu odlišně

Ke hnojení Karla používá vlastní biouhel i hnůj. „Chtěla jsem, aby moje zemědělství bylo co nejvíc uzavřené. Proto jsem začala s chovem hospodářských zvířat. Od těch získám hnůj, který používám do vinic. Výlisky nebo třapiny zase vozím zpět zvířatům nebo kompostuju dál,“ vypráví o výhodách chovu zvířat.

Na pastvinu s jednoduchými přístřešky si vybrala extenzivní plemena, dohromady spolu žijí husy, prasata i kráva.

„Zvířata jsou nenáročná ve skladbě potravy. Sama se dokáží odrodit, vychovat svoje mláďata, bez toho, aby se jim muselo přihřívat. Prasata jsou navíc skvělými ochranáři drůbeže – jakmile přijde predátor, snaží se ho zahnat.“

Příběh druhý: Rakouská vinařka

Julie-Ann Hoch odjela z německé Mosely během studia na vysoké škole na stáž do Rakouska, kde zůstala a věnuje se tu spolu s manželem a jeho rodiči vinařství.

Na jedné parcele jsem rok nic nesázela a čekala, co vyroste. Stejné rostliny pak budu pěstovat další rok.
Julie-Ann Hoch, vinařka z Rakouska

„Každý dělá to, co ho zajímá. Když ale sklízíme nebo lahvujeme, děláme to společně, to je potřeba každá ruka,“ říká Julie-Ann. A stejně jako Karla pracuje i ona s bylinami.

„Pracujeme v režimu s certifikací DEMETER, tím pádem máme všude hodně bylin a některé i sami vyséváme,“ sdílí Julie-Ann, která se začala věnovat i výrobě perlivých fermentovaných bylinných nápojů.

Julie-Ann Hoch: V průběhu roku pracujeme také s rostlinami a stromy, které vytváří stín. To je důležité hlavně kvůli klimatickým změnám, říká vinařka

„Chci pracovat s tím, co tady roste přirozeně a dává smysl zdejší půdě i zvířatům,“ vysvětluje. Ve své produkci snaží co nejvíce vycházet z charakteru zdejší půdy a krajiny.

„Na celé jedné parcele jsem rok nic nesázela, abych viděla, co se tam začne objevovat. A právě tyto rostliny tam chci pěstovat příští rok.“

Další rostliny víno chrání před povodní

Rostliny nepřispívají podle Julie jen k diverzitě a zdraví půdy, ale jsou také důležitou součástí ochrany před intenzivními výkyvy počasí.

„Letos jsme tu měli povodně, viděli jsme u sousedů, jak se voda vylévá do ulic a bere s sebou půdu. U nás vše zůstalo na svém místě. Protože máme ve vinohradu hodně rostlin, kořeny drží v půdě a společně to tak všichni zvládli.“

Čtěte také

Na rozdíl od Karly nechová Juliina rodina hospodářská zvířata. „Hnojíme kompostem, který si vyrábíme. Nemáme zvířata, takže spolupracujeme s lidmi z okolí. Používáme biodynamické postřiky a bylinné čaje.“

Julie mluví také o potřebě přizpůsobovat se změnám, které přicházejí s dopady změny klimatu.

„V průběhu roku pracujeme také s rostlinami a se stromy, které vytvářejí stín. To je důležité hlavně kvůli klimatickým změnám. Je potřeba změnit přemýšlení o pěstování a tom, co děláme. Za deset nebo patnáct let bude ještě tepleji a budeme potřebovat rostliny chránit před sluncem. Počasí není jen teplejší, ale je stále extrémnější,“ uzavírá Julie-Ann.

Kde náš klimatický podcast najdete?

Podcast Hlasy proměny 2: Mění se klima, měníme se i my můžete poslouchat na našem YouTube kanálu a ve všech běžných podcastových aplikacích (SpotifyApple PodcastsČeské podcasty).

Podcast vznikl v organizaci Člověk v tísni.
Epizodu připravila: Tereza Havlínková
Mix zvuku: Tomáš Tkáč
Hudbu složil: Tomáš Pernický
Dramaturgie: Hana Řičicová 
Věcnou správnost garantuje: Klára Petrásková
Autorka vizuálu: Radka Tomašíková
Druhá série podcastu byla finančně podpořena Evropskou klimatickou nadací.
Spustit audio

Související