Lesy nás nepotřebují, my je ano. Stihneme změnit péči o ně dřív, než bude pozdě?

V Klepačově lesníci už 50 let přetvářejí tamní les na takzvaný výběrný. To znamená, že se do něj zasahuje pouze mírným způsobem, pracuje se s jednotlivými stromy a netěží se velké plochy najednou.

Čtěte také

Šetrné zemědělství v době klimatických změn. Co můžeme dělat pro odolnou krajinu?

„Všechno, co neškodí, necháváme,“ vysvětluje Tomáš Pospíšil ze Školního lesního podniku Křtiny. „Výběrný les by měl být stabilnější a odolnější proti vnějším vlivům a tomu, co nás čeká,“ dodává s ohledem na změnu klimatu, jejíž dopady mění i podobu našich lesů.

Environmentální poradce Člověka v tísni Jakub Zelený vysvětluje, že plocha zalesněné krajiny v Česku sice v posledních letech stoupá, zdraví lesů ale klesá.

„Česká republika se v posledních šesti letech potýká s následky vážné kůrovcové kalamity, nejhorší v celé Evropě. Je způsobena dlouhodobějším poklesem zdraví lesů, ale i proměnou klimatu. Lesy trpí i v důsledku nevhodných hospodářských praktik. Takto oslabený les je potom snadnou kořistí pro lýkožrouta nebo kůrovce,“ vysvětluje poradce.

Les lidi nepotřebuje

V České republice je dodnes typický pasečný způsob hospodaření, kdy se lesy jednorázově vysazují i kácí.

Čtěte také

Sucho aneb Jak najít v krajině rovnováhu pro všechny?

„V dobách komunismu jsme mysleli, že les budeme řídit, plánovat a potom bude všechno pod kontrolou. Tohle přesvědčení přetrvává dodnes. Už se ale ukázalo, jak nesprávná úvaha to je. Navzdory všem plánovaným výsadbám a těžbám bylo až 90 procent všech těžeb kalamitních,“ upozorňuje Zelený na velké množství neplánovaných zásahů v roce 2021.

„Lidé lesy úplně změnili – druhovou skladbu, strukturu lesa, půdní podmínky. Lesy, které jsou takto upravené, nejsou schopny na aktuální změny reagovat,“ popisuje Tomáš Pospíšil

„Z pohledu lidského života to vypadá jako katastrofální situace, ale lesní prostředí pouze reaguje na změněné podmínky a poradilo by si s tím. Les lesníka nepotřebuje, bude se vyvíjet i bez něj. Lesníka a les potřebuje člověk,“ dodává.

Smrk v teple strádá 

Jakub Zelený vysvětluje i provázanost zdraví lesního ekosystému s koloběhem vody v krajině: „Dochází k nárůstu teploty a jejím výkyvům: Máme dlouhá období sucha, následovaná velkými srážkami. Voda tak nemá čas vsáknout se do půdy a odtéká z krajiny. Lesy nemají dostatek vody, jsou oslabené a náchylné na škůdce.“

Smrkový les|foto:Pixabay, CC0 1.0

A zároveň upozorňuje na to, že se v Česku ovlivněném klimatickou změnou přestává dařit smrku: „Smrk nepochází z Čech. Dnes, když je tepleji, se mu u nás nedaří. Proto právě v nižších polohách, jako je Vysočina, jsou lesy velmi oslabené,“ dodává environmentální poradce.

Zdravý les se tedy vyplatí také ekonomicky. „Podle přírodě blízkých modelů zjistíme, jak les přirůstá a kolik můžeme vytěžit, aby to nešlo na úkor lesa,“ vysvětluje Tomáš Pospíšil a dodává, že to může být až 11 kubických metrů na hektar a rok.

Zlepšujeme se, ale příliš pomalu

Les ale plní i řadu dalších funkcí. „Kromě produkce dřeva je to regulace mikroklimatu, vliv na množství srážek a prevenci sucha. Lesy jsou útočištěm pro zvěř, biodiverzitu. Patří k naší krajině esteticky, psychologicky,“ vyjmenovává poradce Člověka v tísni.

Čtěte také

Bioklimatolog: Jeseníku uškodilo, že místní lesy poničil kůrovec. Půdě bude trvat, než nasaje vodu

Podle Jakuba Zeleného se přístup člověka k lesům v posledních letech i v reakci na aktuální kalamitní situaci zlepšuje. „Lesníci už začínají chápat, že je potřeba praxi změnit,“ všímá si, ale hned dodává, že změna je stále příliš pomalá.

Tomáš Pospíšil zůstává optimistický: „Spoluprácujeme s mnoha majiteli lesů, kteří hledají způsob, jak se už do stejné situace nedostat. Jsem optimistický v tom, že se myšlení nás lesníků mění, protože nám příroda ukazuje něco jiného.“

Podcast Hlasy proměny II.: Mění se klima, měníme se i my můžete poslouchat na našem YouTube kanálu a ve všech běžných podcastových aplikacích (Spotify, Apple Podcasts, České podcasty).