Hlasy proměny: Je řeka Bečva českým symbolem přírodní obnovy řeky?
Řeka Bečva se v posledním desetiletí zapsala do povědomí zejména dvěma událostmi: při katastrofálních povodních v roce 1997, a před čtyřmi lety kvůli ekologické katastrofě spojené s únikem toxických látek. Může se z Bečvy stát český symbol obnovy přírodního charakteru řek v boji se změnou klimatu i povodněmi? Dozvíte se v druhé epizodě podcastu Hlasy proměny II.
Část Bečvy už před dvěma lety revitalizoval podnik Povodí Moravy, který zajišťuje správu, provoz a údržbu vodních toků.
„Projekt byl postavený na myšlence vytvořit takový tvar koryta, aby se řece skokově dávalo k dispozici velké množství štěrku. Velmi aktivně jsme pracovali s říčním dřevem – museli jsme i kácet, ale materiál jsme v maximální míře využívali zpětně. Pokud kombinujete dřevo a štěrk, vytvoříte podmínky, na které se navážou organismy, které jinde tyto možnosti nemají a jsou z toho pak cenná stanoviště,“ vysvětluje David Veselý, projektový manažer Povodí Vltavy.
Zároveň zmiňuje jednu z důležitých funkcí řeky: protipovodňovou.
„U povodní v roce 1997 řeka ukázala svou sílu, a že bude líp hledat cesty, jak s ní spolupracovat než se s ní prát,“ říká manažer. „Dali jsme řece volnost, aby pracovala se štěrkem. To jí stojí nějakou energii, takže než při povodni přiteče do měst, je už uklidněná,“ dodává.
Od historie k výzvám
Lidé řeku Bečvu využívali po staletí. Už koncem 19. století ji tedy začali měnit. „Okolí řeky se nemohlo hospodářsky využívat, protože bylo podmáčené, byly tam štěrkové nánosy. Zároveň tam bylo riziko povodní,“ vysvětluje Pavel Mašláň, působící v Muzeu regionu Valašsko ve Vsetíně.
Dnes, v kontextu zahřívající se planety pod vlivem emisí skleníkových plynů, se mění také podmínky, které české řeky v příštích dekádách čekají.
„Bečva má výhodu, že má většinu toku ve středních a vyšších výškách a má tam relativně vysoký zdroj srážkové vody. Teploty nejsou tak extrémní jako v suchých oblastech. Pokud ale doje ke sníženým srážkovým úhrnům, vody bude méně, což se s aktuálním oteplováním bude dále opakovat,“ říká Adam Vizina z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka.
Vrátit Bečvě přirozený charakter
Loni v září odborníci a politici podepsali memorandum o spolupráci na přípravě a realizaci obnovy Bečvy. V tom se píše, že účinným adaptačním opatřením je kombinace přírodě blízkých a technických opatření.
„Kdybychom našli prostor, kde řeku necháme, aby sama rozvolnila koryto, nebo tomu pomohli jen drobnějšími opatřeními, ušetříme peníze a zároveň zpomalíme odtok. To znamená, že voda zůstane déle, když je sucho a při povodních se rozlije tam, kde má,“ říká geoložka a senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL), jedna z iniciátorek memoranda.
„Dnes máme 15 procent zpřírodněných úseků a 85 procent umělých,“ říká Michal Krejčí, krajinný ekolog z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Za 30 let bychom chtěli dosáhnout otočení tohoto poměru.“ Dodává také, že ve městech se řeší také to, jak bude odtok zapojen do urbanistické stránky města. Naopak tam, kde je prostoru více, řeku podle něj stačí uvolnit a využít samo obnovní potenciál, aby se dostala do přirozeného stavu.
O zářijovém memorandu chce s jeho iniciátory dále jednat nový hejtman Olomouckého kraje Ladislav Okleštěk (ANO).
Čtěte také
Ten vytýká, že mezi účastníky memoranda nejsou zástupci a zástupkyně Zlínského kraje, odkud Bečva přitéká do kraje Olomouckého a zase z něj odtéká. „Jako kraj máme zajistit pořízení územní studie. K tomu nemáme důvod, protože investorem je správce povodí,“ dodává poslanec.
Vedoucí klimatických programů v ČR v Člověku v tísni Magdalena Davis memorandum naopak vítá.
„Teď je důležité, aby revitalizace postupovala v souladu s potřebami území a byla projednávána participativně s občany,“ říká. „Tam, kde si řeka našla vlastní cesty a meandry, abychom je využili, protože to je revitalizace zadarmo a vracet ji zpátky do jejího regulovaného koryta za desítky milionů nedává smysl.“
Revitalizace Bečvy očima místních
V obci Ústí už lidé přes dva roky žijí poblíž rozšířeného koryta revitalizovaného úseku řeky Bečvy. „Je to přínos pro nás, pro vesnici, pro občany. Při každé menší vodě tady byla hrůza. Nám to strašně pomohlo,“ shrnuje starosta obce Libor Vykopal přínosy opatření.
„Bečva se rozšířila, udělaly se tam různé meandry. To si rozhodně myslím, že je pro Bečvu plus, ale pořád to nestačí. Myslím si, že je škoda, že se to utnulo na Skalickém a Černotínském katastru a nepokračuje to dál,“ sdílí Petra Kočnarová, starostka obce Skalička, která je součástí memoranda.
Kde náš klimatický podcast najdete
Podcast Hlasy proměny 2: Mění se klima, měníme se i my můžete poslouchat na našem YouTube kanálu a ve všech běžných podcastových aplikacích (Spotify, Apple Podcasts, České podcasty).
Hudbu složil: Tomáš Pernický
Dramaturgie: Filip Rambousek
Věcná správnost: garant Magdalena Davis
Autorka vizuálu: Radka Tomašíková
Podcast vznikl v organizaci Člověk v tísni
Druhá série podcastu byla finančně podpořena Evropskou klimatickou nadací
Související
-
Energetická chudoba v souvislostech. Dobré bydlení má být úsporné, v Milíně přišli, jak na to
Třetí epizoda podcastu Hlasy proměny nás zavede na Příbramsko, na sídliště do Milína, které dostalo ocenění Český energetický a ekologický projekt roku 2022.
-
Proměny Flory Olomouc v rozhlasovém vysílání
V neděli 9. ledna 1949 se na vlně 325 metrů z vysílače Dobrochov poprvé éterem ozvalo: „Hlásí se Olomouc. Vysílá studio Československého rozhlasu v Olomouci.“
-
Znepokojení nestačí. Je klimatická změna generační problém?
V závěrečné epizodě podcastu klademe lidem, kteří se aktivně zasazují o ochranu klimatu, otázku, jak se můžeme jako jednotlivci tváří v tvář klimatické změně angažovat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.