Martin Fendrych: Pro mnoho mladých je obrana před oteplováním stejně důležitá jako svoboda
Když připravuji tuto úvahu o oteplování, jsou venku -2 °C, vodu v sudu na zahradě, kam se chodím ráno koupat, pokrývá tenká vrstva ledu. Je leden, mírně mrzne. Když řeknu, že se otepluje, dost lidí si bude ťukat na čelo. Ale třeba vlekaři na krkonošských a dalších sjezdovkách to nejspíš se smutnými obličeji potvrdí.
Čtěte také
Nejprve tedy jak to je: otepluje se? A pokud se otepluje, máme si to přiznat, máme s tím něco dělat?
Budu vycházet z dat spolku Fakta o klimatu, což je „tým nezávislých analytiků a expertů, který usiluje o to, aby diskuze v naší zemi o klimatických změnách byla věcná, kultivovaná a založená na vědeckých poznatcích a ověřených datech“. A jistě, ani tento spolek expertů nemusí mít ve všem pravdu. Oteplování ale sleduje a vychází z dostupných, ověřených dat.
Limit globálního oteplování padl
Drtivá většina dnů roku 2024, i těch nejchladnějších, byla teplejší než nejteplejší dny let v předchozích dekádách, především před rokem 2005. Podle BBC se loňský rok stal prvním rokem, kdy byl překročen limit globálního oteplování 1,5 stupně Celsia.
Jaké to má důsledky, to vidíme třeba na západním pobřeží Spojených států, kde zuří obrovské požáry.
Čtěte také
My v Česku máme tendenci globální hodnoty nevnímat. Zajímá nás, jak je to u nás doma, kde zrovna pár dní mrzne.
Data Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ukazují, že průměrná roční teplota České republiky v roce 2024 dosáhla rekordních 10,3 °C. Poprvé překonala 10 °C. Předchozí rekord z roku 2023 byl překonán o 0,5 stupně. Nárůst není výjimkou, jen potvrzuje dlouhodobé oteplování. To u nás probíhá přibližně rychlostí 0,36 °C za dekádu. Česko se tak od roku 1961 oteplilo o +2,3 stupně Celsia.
Jak se to projevuje? Mění se krajina, ubývá sněhu, víc prší, než sněží, na jaře chybí voda. V létě panují vedra, ve městech těžko snesitelná. Důsledkem oteplení je kupříkladu kůrovcová kalamita.
Kůrovci se třeba na jižní Moravě rojí ne dvakrát, ale čtyřikrát ročně. Smrky v lesích nejsou na vyšší teploty zvyklé, trpí. Počasí se extremizuje, přibývá vichřic, studny, potoky a řeky vysychají. Nemůžeme dělat, že to nevidíme. Klima se mění a my za to můžeme.
Čtěte také
A co na to naši politici?
Reakce politiků? Zpočátku měli velké plány, jak se budou snižovat emise do roku 2030 a poté do roku 2050. Začala se revitalizovat krajina, což je pro udržení vody nutné. Jenomže chuť bránit se klimatické změně klesá.
Snaha měnit emise je drahá, znamená změnu myšlení a myšlení se u nás mění jen těžko. Opozice i část vlády útočí na Green Deal. Andrej Babiš (ANO) popírá fakt, že potvrdil jeho cíle. Na otázku, jestli bylo chybné přijmout na evropské úrovni závazek nulových emisí do roku 2050, řekl: „To nebyla chyba, ale stupidita.“ Omyl, bylo to to nejlepší, co se dalo udělat.
Letos nás čekají sněmovní volby. Každá strana by chtěla získat hlasy mladých lidí, také prvovoličů. Ty mladé, kteří si před realitou zakrývají oči, lákají Motoristé.
Ale o mladé, kteří se bojí, jak bude česká krajina vypadat za dvacet let, o ty se nezajímá skoro nikdo. Přitom klima je pro ně stejně klíčové jako svoboda.
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka