Největší znečišťovatelé mají povinnost připívat těm, kteří teď řeší důsledky změny klimatu, říká zástupkyně africké organizace na COP29

Čtěte také

Karel Barták: EU je na COP29 ve složitém postavení útočníka i obránce

Lidé čelili silným hurikánům, ničivým záplavám a dalším extrémům počasí, která jsou kvůli změně klimatu silnější, než by byla ve stabilním podnebí, říká Steill. Bez dohody na klimatických konferencích o zmírnění dopadů změn klimatu by podle něj svět směřoval k mnohem ničivějšímu průměrnému oteplení, než které předpovědní modely ukazují dnes.

Delegáti listopadové konference COP29 v ázerbájdžánském Baku se nakonec dohodli, že bohaté země mají ty chudší podpořit částkou nejméně 300 miliard dolarů ročně, a to až do roku 2035.

Započítávat se budou veřejné i soukromé zdroje a také podpora mezinárodních organizací. Až dosud byl cíl 100 miliard dolarů, ale ani ten bohaté země neplnily.

Plány na další boj proti klimatickým změnám se ale projednávaly v zemi, kde se ropa a plyn těží už přes sto let, a kde se ani ázerbájdžánský režim neplánuje svého hlavního vývozního artiklu jen tak vzdát.

Jedna z největších výzev všech dob

„Čelíme jedné z největších výzev všech dob, která rozhodne o naší existenci. Tento dokument je ale jen optická iluze. Toto podle nás nepomůže vyřešit výzvu, před kterou stojíme,“ kritizovala hned po schválení zástupkyně Indie.

Čtěte také

Poradce prezidenta Miko o COP 29: Dopady klimatické změny a politiku je těžké oddělit

Po přijetí dokumentu své důvody vysvětlovala politička z Malajsie Nor Yahati Awang.

„Všichni ví, jak se rozvinutý svět stál rozvinutým. A mohl si to dovolit dokonce bez toho, aby se staral o změnu klimatu. Teď pro ně nastal ten pravý čas, aby pomohl zmírnit dopady globální oteplování a pomohl hlavně těm nejméně rozvinutým zemím, tedy těm, které klimatickou změnou trpí nejvíc. Malajsie sama hodně pomáhá i finančně hlavně v jihovýchodní Asii,“ říká v pořadu Zaostřeno.

„Je mnoho důvodů, proč globální Sever musí na klimatická opatření přispívat,“ připomíná Wendy Pekeur z jihoafrické komunitní organizace Ubuntu.

„Třeba proto, co se stalo zemím jako Jižní Afrika – byly kolonizované a všechno jejich bohatství vyvezeno do Evropy a zbytku světa. Dnes na to doplácí hlavně ženy a chudé komunity. Máme za sebou záplavy i extrémní sucho. V některých regionech nepršelo tři roky. Vidíme znečištění, které těžba způsobuje, máme také nedostatek vody. Věřím, že největší znečišťovatelé mají povinnost nám finančně přispívat. Afrika je v porovnání s globálním Severem jen malý znečišťovatel, následky ale dopadají hlavně na nás,“ dodává.

Nová opatření do roku 2035

Jak se světu podaří udržet magickou hranici oteplování ve výši 1,5 °C, napoví až příští klimatická konference v brazilském Belému uprostřed Amazonského pralesa. Svět musí do té doby představit své nové klimatické cíle a opatření, které hodlá udělat do roku 2035.

Čtěte také

Peníze na snížení emisí ať dají i investoři. Sama Evropa to nezvládne, tvrdí šéf delegace na COP29

Vše by mělo postupně směřovat k rovnováze, ke klimatické neutralitě. Tedy k tomu, aby do ovzduší nemířilo víc emisí skleníkových plynů, než je příroda schopna zachytit, a to třeba pomocí nových technologií.

A na tomto cíli se, zdá se, svět už shoduje. Důležité ale bude i to, jak se ke klimatu postaví Spojené státy s Donaldem Trumpem v Bílém domě, ale také třeba bohatá Čína.

Víc se dozvíte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Jany Karasové.