Největší znečišťovatelé mají povinnost připívat těm, kteří teď řeší důsledky změny klimatu, říká zástupkyně africké organizace na COP29

27. listopad 2024

Rok 2024 bude podle Evropské meteorologické služby Coopernicus vysoce pravděpodobně prvním rokem s teplotou vyšší, než jaká byla na planetě v předindustriálním období, dokonce vyšší než o 1,5 °C. Podle tajemníka Rámcové dohody OSN o změně klimatu Simona Steilla byl letošní rok pro nás lekcí klimatické zkázy.

Čtěte také

Lidé čelili silným hurikánům, ničivým záplavám a dalším extrémům počasí, která jsou kvůli změně klimatu silnější, než by byla ve stabilním podnebí, říká Steill. Bez dohody na klimatických konferencích o zmírnění dopadů změn klimatu by podle něj svět směřoval k mnohem ničivějšímu průměrnému oteplení, než které předpovědní modely ukazují dnes.

Delegáti listopadové konference COP29 v ázerbájdžánském Baku se nakonec dohodli, že bohaté země mají ty chudší podpořit částkou nejméně 300 miliard dolarů ročně, a to až do roku 2035.

Započítávat se budou veřejné i soukromé zdroje a také podpora mezinárodních organizací. Až dosud byl cíl 100 miliard dolarů, ale ani ten bohaté země neplnily.

Plány na další boj proti klimatickým změnám se ale projednávaly v zemi, kde se ropa a plyn těží už přes sto let, a kde se ani ázerbájdžánský režim neplánuje svého hlavního vývozního artiklu jen tak vzdát.

Jedna z největších výzev všech dob

„Čelíme jedné z největších výzev všech dob, která rozhodne o naší existenci. Tento dokument je ale jen optická iluze. Toto podle nás nepomůže vyřešit výzvu, před kterou stojíme,“ kritizovala hned po schválení zástupkyně Indie.

Čtěte také

Po přijetí dokumentu své důvody vysvětlovala politička z Malajsie Nor Yahati Awang.

„Všichni ví, jak se rozvinutý svět stál rozvinutým. A mohl si to dovolit dokonce bez toho, aby se staral o změnu klimatu. Teď pro ně nastal ten pravý čas, aby pomohl zmírnit dopady globální oteplování a pomohl hlavně těm nejméně rozvinutým zemím, tedy těm, které klimatickou změnou trpí nejvíc. Malajsie sama hodně pomáhá i finančně hlavně v jihovýchodní Asii,“ říká v pořadu Zaostřeno.

„Je mnoho důvodů, proč globální Sever musí na klimatická opatření přispívat,“ připomíná Wendy Pekeur z jihoafrické komunitní organizace Ubuntu.

„Třeba proto, co se stalo zemím jako Jižní Afrika – byly kolonizované a všechno jejich bohatství vyvezeno do Evropy a zbytku světa. Dnes na to doplácí hlavně ženy a chudé komunity. Máme za sebou záplavy i extrémní sucho. V některých regionech nepršelo tři roky. Vidíme znečištění, které těžba způsobuje, máme také nedostatek vody. Věřím, že největší znečišťovatelé mají povinnost nám finančně přispívat. Afrika je v porovnání s globálním Severem jen malý znečišťovatel, následky ale dopadají hlavně na nás,“ dodává.

Nová opatření do roku 2035

Jak se světu podaří udržet magickou hranici oteplování ve výši 1,5 °C, napoví až příští klimatická konference v brazilském Belému uprostřed Amazonského pralesa. Svět musí do té doby představit své nové klimatické cíle a opatření, které hodlá udělat do roku 2035.

Čtěte také

Vše by mělo postupně směřovat k rovnováze, ke klimatické neutralitě. Tedy k tomu, aby do ovzduší nemířilo víc emisí skleníkových plynů, než je příroda schopna zachytit, a to třeba pomocí nových technologií.

A na tomto cíli se, zdá se, svět už shoduje. Důležité ale bude i to, jak se ke klimatu postaví Spojené státy s Donaldem Trumpem v Bílém domě, ale také třeba bohatá Čína.

Víc se dozvíte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Jany Karasové.

autoři: Jana Karasová , lup
Spustit audio

Související