V půdě na Sibiři jsou zamrzlé nové infekční choroby. Oteplováním se můžou rozšířit, varuje lékařka

14. červenec 2024

Největší audioportál na českém internetu

Tání permafrostu uvolňuje do ovzduší metan (ilustrační foto) | Foto: Agentura Reuters

Které nemoci může způsobit roztátý permafrost? V pořadu Leonardo Plus odpovídá lékařka Marie Bourne

Jedním ze zlomových bodů změny klimatu je tání permafrostu. Hrozí například to, že se při oteplení Sibiře mohou objevit nové bakterie a nemoci, které lidská civilizace ještě nezažila. „V roce 2016 byla na Sibiři velká vlna veder a zahynulo hodně sobů. Zjistilo se, že zahynuli na antrax. Veterináři ho geneticky prozkoumali a zjistili, že se jedná o starodávnou bakterii,“ vysvětluje v Leonardu Plus lékařka Marie Bourne.

Tání permafrostu neboli dlouhodobě zmrzlé půdy uvolňuje do ovzduší metan. Jde o skleníkový plyn, který je silnější než oxid uhličitý, a tímto procesem se oteplování planety urychluje. Problémem, který ale zůstává mimo pozornost, jsou nové infekční choroby.

Čtěte také

„Nevíme, co všechno se (na Sibiři) skrývá. Jsou tam starodávné bakterie a viry,“ varuje lékařka Marie Bourne a dodává příklad, kdy k podobné nákaze už došlo.

„V roce 2016 byla na Sibiři velká vlna veder a zahynulo hodně sobů. Veterináři se nejdříve domnívali, že zemřeli teplem. Později zjistili, že zahynuli na antrax. Ten geneticky prozkoumali a zjistili, že se jedná o starodávnou bakterii,“ popisuje Bourne.

Obětí nakonec nebyla jenom zvířata, ale i jedno dítě a jeden dospělý člověk. „Naštěstí na Sibiři nežije tolik lidí. Kdyby nás tam žilo víc, už by to byl větší problém,“ podotýká lékařka.

Ztráta léčiv

Klimatologové také hovoří v souvislosti se změnou klimatu o úbytku biodiverzity. Oteplování například ničí mnoho korálových útesů. To má ale přímý dopad na vývoj léků. Koráli v sobě totiž skrývají látky, které pomáhají při vývoji léků na rakovinu.

Čtěte také

Hrozí nám proto, že přijdeme o důležité nástroje, jak bojovat s některými nemocemi. „Ani v dnešní době si moderní medicína všechno nevyrobí. V laboratoři jsou pro nás při výrobě léků důležité rostliny a živočichové,“ upozorňuje Bourne.

„Například lék na léčbu dětské leukémie vinkristin neumíme do dneška vyrobit bez květiny z Madagaskaru, která se jmenuje barvínek,“ dává příklad.

Stejně tak se ve výzkumu léčiv využívají i další živočichové. „Existuje krab, který má modrou krev. Jeho látky se používají na čištění léků. Mluvilo se o něm, když jsme tu měli pandemii covidu. Při výrobě vakcín se využíval na jejich čistění, aby se zbavily endotoxinů,“ přibližuje lékařka Bourne a dodává, že i tento krab už je kvůli změnám klimatu v ohrožení.

Jak dopadá na zdraví fakt, že narůstá počet tropických dní i v našich zeměpisných šířkách? Jak silné je téma dopadů globální změny klimatu na lidské zdraví v lékařské komunitě? V pořadu Leonardo Plus odpovídaly lékařky Anna Kšírová a Marie Bourne.

autoři: Jan Kaliba , fos

Mohlo by vás zajímat