Omezování emisí musí platit nejbohatší. Budou protesty, ale nezpůsobíme utrpení, tvrdí přední světová klimatoložka Ürge-Vorsatz

Jako analogii pro lidskou civilizaci a klima nabízí teplotu lidského těla. Když je o stupeň vyšší, už se necítíme dobře. Horečka o dva až tři stupně nad normálem už znamená, že jsme velmi nemocní a při ještě vyšší teplotě můžeme i zemřít.

Čtěte také

Výletní lodě jako zbytečný luxus? Mají extrémní dopad na klima, říká environmentalista. O nic větší než pobyt v hotelu, oponuje zástupce lodního průmyslu

„Už 1,5 stupně oteplení v průměru znamená velký stres pro společnost. Extrémní počasí má takové dopady, jaké nezažila žádná generace před námi. Naše infrastruktura nebyla postavená pro tento druh klimatu. Náš systém produkce jídla s tím nepočítá,“ upozorňuje.

Ke změnám dochází postupně a lidé si tak na extrémní počasí zvykají. „Zatím je to převážně jen nepříjemné, někdy to má i pozitivní dopady: méně lidí umírá na podchlazení, je příjemné mít nižší účty za topení. S dalším oteplováním Země ale budou negativní dopady převažovat,“ dodává.

Protože oteplování už přesáhlo úroveň stanovenou v Pařížské klimatické dohodě, o to důležitější je snížit emise skleníkových plynů a dosáhnout klimatické neutrality. Potom bude možní omezit oteplování na teplotě, které se půjde přizpůsobit.

Zatím je změna klimatu převážně nepříjemná, ale s dalším oteplováním budou negativní dopady převažovat.

Podle klimatoložky zatím neexistuje důkaz o tom, že by lidstvo překročilo některý z bodů zlomu, po němž by už nebylo možné klima stabilizovat. Například možný kolaps teplého atlantického proudění by znamenal ochlazení severní polokoule, vysychání Evropy i vzedmutí migrační vlny z Afriky.

Budoucnost je zelená

Mnohé evropské země už z obnovitelných zdrojů vyrábějí přes 80 procent elektřiny, jen proměna energetiky ale nestačí. Zelená transformace se podle Ürge-Vorsatz musí zrychlit a nahrazovat automobily a budovy za nízkoemisní je nutné ještě před koncem jejich životnosti.

Čtěte také

17. listopadu nestačí jen vzpomínat. Podpora stávky je široká, říkají studenti z hnutí Univerzity za klima

Dopady transformace zároveň musí nejprve nést bohatší část společnosti.

„I v Evropě platí, že chudší polovina populace vypouští přibližně jen 10 procent emisí. Oproti tomu 10 procent nejbohatších vypouští víc než polovinu emisí. Zároveň vypouští výrazně víc než chudé části světa. Když zaměříme změny a opatření na nejbohatší Evropany, určitě budou protesty a někteří lidé budou nespokojení. Ale aspoň nezpůsobíme utrpení,“ uvádí.

Ürge-Vorsatz zdůrazňuje, že otázka změny klimatu nemůže být stranickou záležitostí, zároveň prý už politici nemohou nastolený směr zvrátit, protože tlak na zelenou transformaci přichází zdola i ze strany byznysu.

„Neexistuje zaměstnání, instituce, průmysl, které by nebylo potřeba změnit. Je to tedy velká změna. Ale když to zvládneme, může to vést k tomu, že lidi budou zdravější, šťastnější, potenciálně bohatší, ale určitě bude svět spravedlivější se zdravějším prostředím a lepším živobytím. K tomu ale musíme jednat rychle, dokud máme na výběr,“ zdůrazňuje.

Zachránit klima

Pro stabilizaci klimatu je podle Diany Ürge-Vorsatz důležité skoncovat s uctíváním nekonečného růstu. Na tom se prý shodne s klima skeptiky a korporátními lídry.

Čtěte také

Bezmoc, frustrace i hněv. Poslechněte si dokument o tom, jak mladí lidé prožívají obavy z klimatické změny

„Pozvali mě třeba na konferenci Asociace maďarských sléváren. Po přednášce za mnou chodili další ,panelisti‘, starší muži, lídři oboru. Tvrdili mi, že změna klimatu neexistuje a tak dál. Ale shodli jsme se na jediném – že není možné dál růst,“ popisuje.

Je prý třeba také najít lepší nástroj pro měření vlastního pokroku, než je HDP. Spoustu peněz dnes totiž utrácíme kvůli tomu, co se nazývá plánovaným zastaráváním. 

„Náš systém vytváří společenský tlak na to, abychom chtěli nové věci, i když ty staré ještě slouží. Novou ledničku, nové oblečení, nové telefony. Tím ale nebohatneme. Pokud se toho tlaku zbavíme a zaměříme se víc na kvalitu života, na služby spíš než na prodej zboží, může vzniknout nová vize ekonomického a lidského růstu v rozvinutém světě,“ konstatuje.

Čtěte také

Výletní lodě jako zbytečný luxus? Mají extrémní dopad na klima, říká environmentalista. O nic větší než pobyt v hotelu, oponuje zástupce lodního průmyslu

Systémové změny prý umožní žít nízkoemisně všem, například ve městech, kde bude vše potřebné poblíž i bez auta. A podobně s jídlem – lidé sami upřednostní rostlinnou stravu, pokud bude cenově atraktivní, rozmanitá a chutná. K tomu všemu ale zatím chybí infrastruktura, ekonomické pobídky i společenské normy.

„Nicméně já vím, že můžeme vést lepší život. Když vám smrtelně onemocní dítě a léčba je složitá a drahá, taky nesložíte ruce do klína, ale uděláte všechno pro jeho záchranu. Se změnou klimatu je to stejné,“ uzavírá.

Diana Ürge-Vorsatz, místopředsedkyně Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC)|foto:Jan Kaliba, Český rozhlas

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.