Omezování emisí musí platit nejbohatší. Budou protesty, ale nezpůsobíme utrpení, tvrdí přední světová klimatoložka Ürge-Vorsatz
Posledních 12 měsíců v řadě bylo poprvé průměrně o více než 1,5 stupně Celsia tepleji než v době před průmyslovou revolucí. Letošní leden byl navíc vůbec nejteplejší v historii měření. „Už tu bylo i tepleji a chladněji než teď. Ale naše budovy, silnice, náš způsob výroby jídla, to všechno se vyvíjelo za stabilního klimatu. Proto je současné vychýlení velký problém,“ zdůrazňuje Diana Ürge-Vorsatz, místopředsedkyně Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC).
Jako analogii pro lidskou civilizaci a klima nabízí teplotu lidského těla. Když je o stupeň vyšší, už se necítíme dobře. Horečka o dva až tři stupně nad normálem už znamená, že jsme velmi nemocní a při ještě vyšší teplotě můžeme i zemřít.
Čtěte také
„Už 1,5 stupně oteplení v průměru znamená velký stres pro společnost. Extrémní počasí má takové dopady, jaké nezažila žádná generace před námi. Naše infrastruktura nebyla postavená pro tento druh klimatu. Náš systém produkce jídla s tím nepočítá,“ upozorňuje.
Ke změnám dochází postupně a lidé si tak na extrémní počasí zvykají. „Zatím je to převážně jen nepříjemné, někdy to má i pozitivní dopady: méně lidí umírá na podchlazení, je příjemné mít nižší účty za topení. S dalším oteplováním Země ale budou negativní dopady převažovat,“ dodává.
Protože oteplování už přesáhlo úroveň stanovenou v Pařížské klimatické dohodě, o to důležitější je snížit emise skleníkových plynů a dosáhnout klimatické neutrality. Potom bude možní omezit oteplování na teplotě, které se půjde přizpůsobit.
Zatím je změna klimatu převážně nepříjemná, ale s dalším oteplováním budou negativní dopady převažovat.
Podle klimatoložky zatím neexistuje důkaz o tom, že by lidstvo překročilo některý z bodů zlomu, po němž by už nebylo možné klima stabilizovat. Například možný kolaps teplého atlantického proudění by znamenal ochlazení severní polokoule, vysychání Evropy i vzedmutí migrační vlny z Afriky.
Budoucnost je zelená
Mnohé evropské země už z obnovitelných zdrojů vyrábějí přes 80 procent elektřiny, jen proměna energetiky ale nestačí. Zelená transformace se podle Ürge-Vorsatz musí zrychlit a nahrazovat automobily a budovy za nízkoemisní je nutné ještě před koncem jejich životnosti.
Čtěte také
Dopady transformace zároveň musí nejprve nést bohatší část společnosti.
„I v Evropě platí, že chudší polovina populace vypouští přibližně jen 10 procent emisí. Oproti tomu 10 procent nejbohatších vypouští víc než polovinu emisí. Zároveň vypouští výrazně víc než chudé části světa. Když zaměříme změny a opatření na nejbohatší Evropany, určitě budou protesty a někteří lidé budou nespokojení. Ale aspoň nezpůsobíme utrpení,“ uvádí.
Ürge-Vorsatz zdůrazňuje, že otázka změny klimatu nemůže být stranickou záležitostí, zároveň prý už politici nemohou nastolený směr zvrátit, protože tlak na zelenou transformaci přichází zdola i ze strany byznysu.
„Neexistuje zaměstnání, instituce, průmysl, které by nebylo potřeba změnit. Je to tedy velká změna. Ale když to zvládneme, může to vést k tomu, že lidi budou zdravější, šťastnější, potenciálně bohatší, ale určitě bude svět spravedlivější se zdravějším prostředím a lepším živobytím. K tomu ale musíme jednat rychle, dokud máme na výběr,“ zdůrazňuje.
Zachránit klima
Pro stabilizaci klimatu je podle Diany Ürge-Vorsatz důležité skoncovat s uctíváním nekonečného růstu. Na tom se prý shodne s klima skeptiky a korporátními lídry.
Čtěte také
„Pozvali mě třeba na konferenci Asociace maďarských sléváren. Po přednášce za mnou chodili další ,panelisti‘, starší muži, lídři oboru. Tvrdili mi, že změna klimatu neexistuje a tak dál. Ale shodli jsme se na jediném – že není možné dál růst,“ popisuje.
Je prý třeba také najít lepší nástroj pro měření vlastního pokroku, než je HDP. Spoustu peněz dnes totiž utrácíme kvůli tomu, co se nazývá plánovaným zastaráváním.
„Náš systém vytváří společenský tlak na to, abychom chtěli nové věci, i když ty staré ještě slouží. Novou ledničku, nové oblečení, nové telefony. Tím ale nebohatneme. Pokud se toho tlaku zbavíme a zaměříme se víc na kvalitu života, na služby spíš než na prodej zboží, může vzniknout nová vize ekonomického a lidského růstu v rozvinutém světě,“ konstatuje.
Čtěte také
Systémové změny prý umožní žít nízkoemisně všem, například ve městech, kde bude vše potřebné poblíž i bez auta. A podobně s jídlem – lidé sami upřednostní rostlinnou stravu, pokud bude cenově atraktivní, rozmanitá a chutná. K tomu všemu ale zatím chybí infrastruktura, ekonomické pobídky i společenské normy.
„Nicméně já vím, že můžeme vést lepší život. Když vám smrtelně onemocní dítě a léčba je složitá a drahá, taky nesložíte ruce do klína, ale uděláte všechno pro jeho záchranu. Se změnou klimatu je to stejné,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Marek Hudema: Globální oteplování se nedaří zastavit
Ukazuje to, že emise skleníkových plynů, které oteplují atmosféru a tím mění klima, rychle rostou. Situace je navíc horší, než se zdá.
-
Meteorolog Žák: Rychlost globálního oteplování je alarmující. Červenec bude nejteplejší v historii
Oteplování se přitom netýká jen vzduchu a pevniny, ale i moří a oceánů, kde je teplota vody letos nejvyšší v historii pozorování. I to má své důsledky.
-
Zachycování a ukládání uhlíku do země by mohlo zpomalit oteplování. Není však řešením pro všechny
Pomůže nám technologie zachycování a ukládání uhlíku do země zpomalit oteplování atmosféry? Má podporu napříč politickým spektrem, včetně klimaskeptiků i zástupců průmyslu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
