Meteorolog Žák: Rychlost globálního oteplování je alarmující. Červenec bude nejteplejší v historii

„Letošní červenec vypadá, že globálně bude vůbec nejteplejším měsícem v historii měření, a to s rozdílem čtyř desetin stupně Celsia oproti dosud nejteplejšímu červenci. V globálním průměru přitom hraje roli každá setina stupně, takže to je opravdu extrémní rozdíl,“ zdůrazňuje.

Oteplování se přitom netýká jen vzduchu a pevniny, ale i moří a oceánů, kde je teplota vody letos nejvyšší v historii pozorování. „Silné bouře jsou dalším výrazným projevem změny klimatu, protože vyšší teploty znamenají více energie v atmosférickém systému a větší potenciál pro lidstvu nebezpečné jevy. Do atmosféry se také dostává více vodní páry, která může zase zkondenzovat a přinést přívalové deště,“ vysvětluje Žák.

Čtěte také

Nevyhovuje nám, kam se společnost žene, a chceme být vyslyšeni, říká o mladé generaci Bázlerová

Často se podle svých slov setkává s argumenty, že klimatických změn už naše planeta zažila více. Od té současné se ale odlišují rychlostí i příčinami, což byly například sopečné erupce, u nichž ale změny trvaly jen krátkou dobu: „Ano, byly období, kdy třeba v Grónsku bylo tepleji než dnes, ale bylo to z jiných příčin. Dnes je vliv člověka naprosto zásadní.“

Největšími producenty skleníkových plynů jsou dnes Spojené státy, jejichž ekonomika je energeticky velmi náročná, a Čína, k níž Žák poznamenává, že ve srovnání s Evropou neprodukuje vysoké emise po tak dlouhou dobu.

„A produkty, při jejichž výrobě vyprodukují skleníkové plyny, pak často putují k nám do Evropy,“ podotýká s tím, že i Čína se s tím snaží něco dělat. V globální debatě podle Žáka zároveň příliš nezaznívá otázka úspor a v Česku mu chybí třeba větší podpora hromadné dopravy.

Zelený program chybí

Novinářka Apolena Rychlíková upozorňuje na problematiku ochrany lidského zdraví v souvislosti s oteplováním. Podle statistik si totiž vedra v Evropě loni vyžádala přes 61 tisíc mrtvých a v budoucnu může toto číslo růst až k 90 tisícům.

Čtěte také

Vlny veder zachvátily tři kontinenty, na vině je klimatická změna

„Zatím jsem si nevšimla, že by to kdokoli z politické reprezentace jako téma zvedl a řešil. Mohly by to zvládat i municipality, například v Bratislavě už se snaží lidi informovat, jak se chovat v extrémních vedrech. U nás to téma jako by protéká mezi prsty. Myslím, že dílem kvůli tomu, že se pravicové strany jako ODS snaží vyrovnat s dědictvím Václava Klause, jako by si ho nechtěli nahněvat přílišnou tematizací klimatické katastrofy,“ soudí.

Podle Rychlíkové má problém i svou socioekonomickou rovinu, protože se budou rozevírat nůžky mezi lidmi, kteří mohou pracovat v klimatizovaných prostorech nebo mají možnost před vedry uniknout třeba na chatu, a těmi ostatními, kteří tuto možnost nemají.

Také komentátor David Klimeš na české politické scéně nevidí jediný slušný klimatický program, strany místo něj nabízejí jen marketingové deklarace před volbami, například návrh na v ústavě zakotvenou ochranu vody.

Čtěte také

V zimním období se oteplování projevuje nejvíc. Čekají nás další teplé zimy, míní meteoroložka Míková

„Zelení v Německu sice mají problémy, ale přes všechny jejich chyby jsou o světelný rok dále. Často navrhují věci, které jsou příliš ambiciózní a nerealistické, ale tím nutí ostatní strany, aby formulovaly svou realističtější odpověď. K nám přitom na rozdíl od Německa ty eurofondy na zelenou transformaci plynou, my ale nevíme, co s tím,“ kritizuje.

Přesto se domnívá, že realita nás nakonec donutí učinit potřebné kroky na zmírnění dopadů klimatické změny, jen budou o to nákladnější. V tom nám ovšem mohou pomoci právě evropské peníze: „Myslím, že se dají vymyslet lepší opatření než opravovat rekreační chalupy po babičkách, kam fiktivně přihlásím trvalé bydliště a zrenovuji si chalupu. Což je jeden z aktuálních vládních plánů,“ uzavírá.

Nový politický podcast Chyba systému najdete na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v neděli 30. července po 18. hodině.