Zkostnatělý režim nedokáže připravit vězně na to, aby obstáli ve světě venku, kritizuje Šabatová

Pozastavuje se nad tím, že přestože věznice jsou přeplněné a počet vězněných osob na 100 tisíc obyvatel patří k nejvyšším v rámci Evropské unie, nastupující vláda přesto v programovém prohlášení slibuje další zpřísňování trestů.

„Neinvestuje se do věznic, vězeňství je zkostnatělé a stále v něm panuje v podstatě vojenský režim, vše je svázané do minuty a lidé pořád nemají civil ani se nepřipravují na to, že jednou budou muset obstát ve vnějším světě. Máme 70procentní recidivu,“ upozorňuje.

Čtěte také

V přeplněných vězeních neumíme rozeznat, kdo stojí o pomoc a další šanci, vadí šéfce probační služby

Šéfredaktorka serveru Page not Found Apolena Rychlíková doplňuje, že nehostinné podmínky za mřížemi mají dopad i na dozorce a dozorkyně.

„Tam, kam jsem se jela podívat, byla věznice obsazená ze 120 procent. A byl tam absolutní nedostatek personálu, což je důsledkem toho, že ta práce není nejlépe placená. Lidé proto vykonávají celou řadu dalších profesí, to znamená, že někteří hlídači tam pracovali třeba jako referenti sociálního systému, někdo pracoval v kuchyni. To je naprosto tristní,“ zdůrazňuje.

10 fotografií

Odzkoušené know-how

Existují přitom postupy, které by mohly vězeňství změnit – a díky tomu evidují například v takzvané otevřené věznici v Jiřicích míru recidivy jen 17 procent.

Čtěte také

Rodiny rozdělené mřížemi. Mít se kam a za kým vrátit snižuje recidivu, vysvětlují reportérky

„Dvaatřicet lidí tam jezdí do zaměstnání mimo věznici a ve volném čase se starají o zvířata a záhonky. Zvykají si, že život obnáší řadu dalších věcí. A za osm let tam nedošlo k žádnému případu násilí vůči příslušníkům nebo jiným vězňům,“ popisuje s tím, že normálnější podmínky by mohly zlepšit situaci i v jiných věznicích.

Stále ovšem jde o relativně malé projekty, které v posledních letech iniciovalo podle Šabatové poměrně osvícené vedení Vězeňské služby, ke zlepšení v rámci systému je ovšem nutná iniciativa vlády. „Před 15 lety ještě neexistovalo know-how, ale dnes je to odzkoušené i v českých podmínkách. Vše je připraveno, aby se z toho stala priorita,“ míní.

Bydlení, práce a vztah

Šabatová vyzdvihuje některé příklady z okolních zemí, zejména z Německa a Rakouska. „Nejvíc do očí bijící rozdíl je, že nemají hromadné ubytování, jeden nebo dva lidé, zcela výjimečně tři. To vytváří jinou atmosféru, než když máte osm nebo šestnáct, což je u nás pořád celkem běžné,“ upozorňuje.

Navštívila také jednu ženskou věznici v Německu, kde dozorkyně i vězenkyně nosily civilní oděv a pro příchozího zvenčí nebylo možné rozpoznat, kdo je kdo. 

Čtěte také

Trauma, jako by šlo o život. Děti, které mají tátu a mámu za mřížemi, se cítí ohroženy

„Vysvětlili mi, že mají velký sklad, kde si každá žena může vybrat oblečení, pokud nemá svoje. Samé pěkné věci. Ale nesmí mít nic modrého. A naopak každá příslušnice, byť v civilu, něco modrého mít musela, aby se poznaly. Velice to proměňovalo atmosféru,“ popisuje.

S nástupem do vězení by podle bývalé ombudsmanky měla okamžitě začít příprava vězňů na život po propuštění bez pokračování v trestné činnosti:

„Znám kurátory, kteří pracovali ještě za minulého režimu. Tehdy člověku mohli vydobýt nějaký byt IV. kategorie a pomoci najít práci, to je dnes mnohem obtížnější. A taky říkali, že když si vězeň našel ženskou, bylo napůl vyhráno. Bydlení, práce a vztah – to jsou tři významné faktory.“ 

Čtěte také

iROZHLAS

Soudy už neukládají tolik trestů obecně prospěšných prací. ‚Klientela se proměnila,‘ popisuje Slováková

Poukazuje také na doporučení Rady Evropy z 90. let, že se vězni mají propouštět po odpykání poloviny trestu, přičemž dál zůstávají pod pod dohledem probačních pracovníků. „My je to ale ve většině necháme odsedět celé, pak je pustíme a už nás nezajímají,“ kritizuje.

Problém tkví v postoji celé české společnosti, doplňuje komentátor David Klimeš. „Naše tradiční uvažování je: Proč by to měl někdo mít jednoduché, když kvůli němu někdo trpěl, ať on taky trpí. A tím, že bude trpět, tak už to neudělá,“ ilustruje. „Jenže to zjevně nefunguje,“ uzavírá.

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 29. listopadu po 11. hodině a v neděli 30. listopadu po 15.30.