Malá: Snižme daně nízkopříjmovým. Trpí tím kupní síla v regionech a má to vliv na frustraci lidí

Český daňový systém považuje Malá za nespravedlivý. Kritizuje například to, že u spotřebních daní v čase zlevňují různé neřesti, zatímco například hodnota slev na poplatníky nebo pro rodiny klesá. 

Vadí jí zejména velké množství výjimek, například odlišné zdanění alkoholu u piva a u vín. Nebo jiné zdanění vysokopříjmových zaměstnanců a OSVČ, kteří jsou navíc celkově zatíženi méně než ti nízkopříjmoví. 

Výzkumníci i proto ve svém návrhu doporučují snížení zatížení nízkopříjmové práce, které má velké ekonomické i sociální dopady. „To nás opravdu bolí – domácnosti i celou ekonomiku. Trpí tím kupní síla v regionech, což má různé další dopady na to, jak volíme a jaká je frustrace ve společnosti,“ upozorňuje.

Čtěte také

Bahenský: Máme se dobře, položit život za vlast se spíš nevyplatí. Výchova k vlastenectví to nezlomí

Taková změna by na trh práce přivedla další lidi, kteří z něj jsou nyní vytlačováni, například pracující senioři nebo matky s dětmi, které by chtěly pracovat na alespoň částečný úvazek, ale ekonomicky jim to nedává smysl, protože rodina by tím přišla o slevu na dani za nepracující manželku. Zvýšení kupní síly by se pozitivně projevilo na spotřebě a v až o půl procenta vyšším růstu HDP.

Výpadek by podle ní bylo možné kompenzovat úpravou DPH – redukce snížených sazeb by mohla přinést desítky miliard korun navíc. „Je to extrémně neefektivní nástroj pro podporu nízkopříjmových. Když takové rodině skrze sníženou sazbu dáme 1300 korun měsíčně, vysokopříjmová domácnost získá dvojnásobek,“ srovnává Malá.

Vraťte Klause

Za zavádějící považuje Malá tvrzení politiků, že dodatečné výdaje je možné pokrýt z rychlejšího ekonomického růstu. „Růst neznamená jen zvyšování daňových příjmů, ale také i některých výdajů, které jsou na HDP navázané. Typicky výdaje na obranu,“ poznamenává ekonomka. 

Čtěte také

Jurečka měl dobrý záměr, superdávka ale opomíjí třeba exekuce. Výsledek je tristní, tvrdí Zikmundová

Novinářka Apolena Rychlíková doplňuje, že daně nemusí být nutně nízké. „Možná je to moje staromilská představa, ale já myslím, že daňový systém byl kdysi vnímaný jako něco, skrz co mohou lidé trochu vrátit to, že jim umožnila vyrůst. A to díky veřejně dostupným službám, zdravotnictví nebo vzdělání,“ zamýšlí se a dodává: 

„Já bych mileráda platila vyšší daně, kdybych měla jistotu, že na druhém konci se objeví kvalitní investice, která zlepší život mně, mým dětem, mému okolí nebo celé společnosti.“

Ekonomka Malá připomíná, že daňová zátěž je dnes nastavena regresivně a u 10 až 20 procent lidí s nejvyššími příjmy padá.

Čtěte také

Chybí odvaha zvýšit daně, které neškodí ekonomice, komentuje sociolog Prokop hospodářský plán vlády

„Zdanění práce je jeden způsob, ale pokud se bavíme třeba o tom procentu nejbohatších, kteří mají možnosti systém šikovně obcházet, by ani výrazně progresivnější zdanění práce nepomohlo. To je výzva, kterou řeší snad každý stát na světě,“ říká.

Komentátor David Klimeš v tomto ohledu s nadsázkou volá po návratu 90. let Václava Klause.  

„Klaus si nedovolil snížit daně, dokud neměl jistotu, že je to udržitelné. Když odcházel z vlády, tak jsme měli progresivní daně až 40 procent. Dnes si živnostníci mohou odečíst 80 procent svých nákladů a vůbec neukazovat složenky. Za Klause to bylo většinou 40 procent,“ uzavírá.

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 18. října po 11. hodině a v neděli 19. října po 15:30.