Němeček: Zestátnit ČEZ nezaručí levnější elektřinu. Pomohlo by, kdyby OZE platil za zákazníky stát

14. listopad 2025

Zestátnění ČEZu, výstavba nových jaderných bloků a vymezování se vůči systému emisních povolenek pro průmysl i domácnosti a osobní dopravu. To jsou některé z priorit vznikající vlády hnutí ANO, SPD a Motoristů, která dále například chce přenést poplatky za obnovitelné zdroje energie (OZE) ze spotřebitelů na stát. Podle energetického experta Blahoslava Němečka je to jedna z cest, jak snížit výdaje domácností a zvýšit konkurenceschopnost firem.

Moderátorka: Karolína Koubová
Hosté: Apolena Rychlíková, David Klimeš a Blahoslav Němeček
Editorka: Iva Vokurková
Zvukový obal: Jonatán Vidlák
Grafika: František Novotný
Kreativní producent: Lukáš Sapík

„Většina západoevropských států včetně Německa v době energetické krize postupovala přesně takto, někde navíc i snížili sazbu DPH. V Česku jsme se zase rychle vrátili na původní úrovně, ale to řada jiných států neudělala. A tak to v řadě srovnání vypadá, že máme strašně drahé energie,“ vysvětluje někdejší poradce premiéra Petra Fialy (ODS).

V příštím roce má na podporu OZE jít zhruba 42 miliard korun, z toho asi 18 miliard nyní hradí spotřebitelé. Pokud by toto břemeno převzal stát, domácnosti by navíc dále ušetřily díky snížení základu DPH.

„Stát by tak rozhodně pomohl českému průmyslu a vyrovnaly by se podmínky pro firmy, které konkurují těm západoevropským. Přestaly by být diskriminovány,“ upozorňuje s tím, že osvobození by bylo možné uvést do praxe během několika dnů.

Čtěte také

Komentátor David Klimeš připomíná, že v ceně elektřiny nejsou zahrnuty jen poplatky OZE.

„Je tam i podpora distribuce, obnova drátů a nevím co dalšího. A když tohle všechno nějak umenšíme, tak nám ty zdroje ale budou chybět. Jasně, můžeme plošně ulevovat, protože to je rychlé a administrativně jednoduché. Ale nevím, kde pak vezmeme ty obrovské peníze na investice,“ upozorňuje.

„Jeden nápad by tady možná byl,“ reaguje šéfredaktorka serveru Page Not Found Apolena Rychlíková a jmenuje:

„Dva z našich nejbohatších miliardářů jsou Pavel Tykač a Daniel Křetínský. To je základní slabina, že tu máme strukturu, která oligarchicky zvýhodňuje určité typy hráčů a posiluje naši závislost na fosilním průmyslu. A zároveň od těchto lidí nejsme schopni vybírat daně,“ poukazuje.

Zestátnit ČEZ?

Naopak zestátnění ČEZu by podle Němečka nemuselo nutně vést ke zlevnění elektřiny pro všechny. Platí totiž, že nikdo nesmí prodávat za dumpingové ceny a i státní společnost se musí chovat v intencích férové hospodářské soutěže. A potřeba to není ani kvůli výstavbě nových jaderných bloků.

Čtěte také

„Společnost EDU II, která buduje pátý a šestý blok Dukovan, je už z 80 procent vlastněna státem. A zbytek vlastní ČEZ, kde má stát dvě třetiny. Pojalo se to tímto způsobem, aby to vůbec bylo prosaditelné a financovatelné z hlediska záruk,“ poukazuje.

Přítomnost minoritních akcionářů podle něj přispívá k přijímání lepších rozhodnutí a fungování společnosti.

Smysl Green Dealu

Členské státy Evropské unie ve středu schválily nový klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Součástí dohody je i odložení startu emisních povolenek ETS 2, už dříve se koalici států včetně Česka podařilo vyjednat jejich zastropování.

Čtěte také

Němeček zdůrazňuje, že vše ještě musí projít Evropským parlamentem, dojednaný kompromis ale považuje za velmi důležitý.

Zároveň ale varuje před pokusy systém nových emisních povolenek ignorovat, protože jde o demokraticky prosazený názor většiny.

„Myslím, že při současném rozložení sil nehrozí, že by se to celé odpískalo. Samozřejmě pokud se nezmění priority a nebudeme muset jen zbrojit a zbrojit, abychom se ubránili. Pak takové iniciativy možná padnou, protože si je nebudeme moci dovolit, ale v této situaci naštěstí nejsme,“ podotýká.

Čtěte také

Němeček připomíná, že základní myšlenkou Green Dealu je snížení závislosti na dovozu energetických surovin z třetích zemí, na nichž byla Evropa totálně závislá, a to právě skrze budování obnovitelných zdrojů. Zatížení fosilních zdrojů mělo fungovat jako přirozená motivace k přechodu na zelenější technologie.

„Systém zafungoval částečně, protože se zaměnily cíle a nástroje. A hlavně si myslím, že vůbec nebylo nutné odstavovat třeba německé jaderné elektrárny rychleji. Bylo to politikum, možná by pak nedošlo k tak velkým výkyvům,“ doplňuje.

Poslechněte si celý politický pořad Chyba systému. Najdete ho na webu Českého rozhlasu Plus, v aplikaci mujRozhlas a v dalších podcastových aplikacích. Ve vysílání Plusu v sobotu 15. listopadu po 11. hodině a v neděli 16. listopadu po 15.30.

autoři: Karolína Koubová , ert
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.