V zimním období se oteplování projevuje nejvíc. Čekají nás další teplé zimy, míní meteoroložka Míková

Jedním ze zlomových bodů je například tání pevninských ledovců, které jsou třeba v Alpách, Grónsku a hlavně v Antarktidě. Zároveň ale dochází k oteplování oceánů, což ovlivňuje systém tlakových níží a výší. V teplejší vodě také mohou snadněji vznikat hurikány a roste i kyselost oceánů kvůli kyselině uhličité, což snižuje schopnost oceánů pohlcovat oxid uhličitý.

Čtěte také

Bude hurikánů více, nebo méně? Nevíme, ale určitě budou silnější, míní americký klimatolog Keim

Klimatologové odhadují, že zeměkoule se již oteplila o 1,2 stupně Celsia v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí a do bodu zlomu tak zbývá jen 0,3 stupně. Pokud ovšem nedojde k zásahům, které navrhuje IPCC, může se prý oteplování zastavit až na dvou nebo třech stupních Celsia.

Zpráva předkládá konkrétní opatření, které lidstvo může udělat pro změnu trendu oteplování, a to včetně nejrůznějších alternativních kroků.

Řada států světa sice již nyní deklaruje cíl dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, zároveň ale třeba Čína staví nové uhelné elektrárny a Spojené státy chystají těžbu ropy na Aljašce. A podle Míkové pokrok zdaleka není takový, jak se státy snaží deklarovat.

Když bude jen pršet nebo bude ten sníh rychle odtávat, jako se to stalo několikrát v průběhu letošní zimy, tak nebudeme mít zásoby vláhy.

„Faktem je, že něco se už udělalo, ale je to strašně málo a je třeba jít dál. Rozvinuté státy by měly pomoci těm rozvojovým s investicemi do nových technologií, aby přeskočily část vývoje, kterým jsme prošli, než jsme zjistili, že situace se skleníkovými plyny je opravdu vážná,“ konstatuje.

Časy se mění

Letošní zima podle Míkové vypadala přesně tak, jak klimatologové vidí zimy v budoucnosti. Právě v zimním období se prý bude oteplování projevovat nejvíc, a to z českého i celosvětového hlediska.

Z hlediska Evropy jsme taková střecha, která by vodu mohla mít, ale je to otázka hospodaření s ní.

„Když bude jen pršet nebo bude ten sníh rychle odtávat, jako se to stalo několikrát v průběhu letošní zimy, tak nebudeme mít zásoby vláhy, které by se doplňovaly během jara. Z nich potom žijí zemědělci i celé ekosystémy,“ popisuje.

To, jak se bude měnit klima v jednotlivých regionech Česka, prý lze modelovat jen obtížně, na rozdíl od globálního vývoje. Na jižní Moravě, ale třeba i v Polabí nebo v severních Čechách může dojít k tomu, že sucha budou trvat mnohem déle a bude si třeba vytvořit další zásoby vody poté, co se vyčerpají ty konvenční.

Čtěte také

Máme za sebou šestou nejteplejší zimu za posledních 248 let. Jaký to má vliv na planetu a ledovce?

„Z hlediska Evropy jsme taková střecha, která by vodu mohla mít, ale je to otázka hospodaření s ní. Není asi optimálním řešením stavět velké přehrady jako zásobárny vody. Lidé je moc nechtějí a ani pro přírodu to není ideální. Spíš změnit krajinu tak, aby se v ní voda držela,“ uvádí s tím, že pomůže i vyšší vlhkost vzduchu.

Míková považuje za chybu, že se v Česku klimatickou změnou dlouho hlavně strašilo, místo aby se investovalo do nových řešení. „Když se zvýšila cena plynu a elektřiny, tak vidíte, jak rychle se začala rozvíjet tepelná čerpadla a solární elektrárny. Lidé se ohromně posunuli, když mají motivaci, na to dříve nestačily ani desítky let vysvětlování, že se s klimatem stane něco, co se nám nebude líbit,“ konstatuje.

„Technologie se zlevňují a lidé dokážou pochopit, že můžou topit něčím, co je nebude stát tolik a ještě na to dostanou nějaký příspěvek. Myslím, že tato kombinovaná motivace by mohla zafungovat. Ale je to před námi,“ uzavírá.

Bylo tornádo na jižní Moravě důsledkem klimatické změny? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.