Turek nemůže být ministrem, hajlování by narušilo vztahy se spojenci, zní od menšin z Rady vlády

30. říjen 2025

Zástupci národnostních menšin v Česku jsou znepokojeni tím, že by se čestný předseda Motoristů sobě Filip Turek mohl stát šéfem tuzemské diplomacie. „Člověk, který zastává nejvyšší diplomatický post, by se měl vyznačovat velkým respektem k jiným kulturám a národům. Pan Turek s ohledem na svou minulost tyto kvality nemá,“ říká člen Rady vlády pro národnostní menšiny Georgi Bečev.

Poukazuje přitom na jeho konflikt se zaměstnancem saúdské ambasády, který v roce 2017 vyšetřovala policie. Turek přiznal, že mu ve společných garážích dal za stěrač auta obrázek šibenice, na střeše vozu pak stála velká lovecká nábojnice.

Čtěte také

Rada se ve svém prohlášení, na kterém se prý široce shodla, obrací na prezidenta Petra Pavla a zejména předsedu hnutí ANO Andreje Babiše. „Hlavní odpovědnost leží na něm – za budoucí směřování země i za to, že se bude pohybovat v mantinelech, které byly nastaveny desetiletí předtím. Měl by zvážit, koho do své vlády bude navrhovat,“ uvádí Bečev.

Podle něj by se Turek ve funkci mohl dopouštět množství diplomatických faux pas, v horším případě by se s ním představitelé některých zemí vůbec nechtěli scházet, což by poškodilo české zájmy ve světě.

„Člověk s touto minulostí, která je veřejně dohledatelná, nemůže tuto zemi zastupovat. Ne všude se může líbit, že byl zaznamenán, jak hajluje na veřejnosti. To by mohlo narušit vztahy i s našimi nejbližšími spojenci,“ upozorňuje.

Alarmující případ

Bečev podtrhuje, že členové Rady nejsou nominanty odcházející vlády, ale jsou navrhováni sdruženími jednotlivých národnostních menšin. Mnozí členové navíc v Radě zasedali už v předchozím čtyřletém funkčním období, kdy byli jmenováni tehdejším premiérem Babišem.

Čtěte také

Rada se podle něj musí vyjadřovat k tématům, které bezprostředně zasahují do života příslušníků národnostních menšin. V minulosti podobně urgentně reagovala na teroristický útok na Izrael ze 7. října 2023 či ruskou agresi vůči Ukrajině, kdy vládu mimo jiné vyzvala k zákroku proti šíření dezinformací.

Případ Filipa Turka považuje za alarmující, proto se k němu Rada vyjadřuje stejně jako k dalším závažným tématům. „Není potřeba se rozdělovat na příslušníky majority či minorit, všem nám jde o to, aby se nám v Česku žilo dobře společně. A jak jsme zjistili, on zastává názory, které se s tímto společným zájmem celé společnosti neshodují,“ konstatuje.

„Turek a někteří jiní politici se pokoušejí kvůli vlastnímu politickému prospěchu stavět jedny proti druhým. A to je podle mě i podle dalších členů Rady velice nebezpečné,“ dodává s tím, že Turka dohání jeho vlastní minulost a odhalení jsou podložena důkazy.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Petr Vizina , ert
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.