Máme za sebou šestou nejteplejší zimu za posledních 248 let. Jaký to má vliv na planetu a ledovce?

„Sněhová pokrývka byla dříve větší a delší dobu. Výzkumy ukázaly, že dnes je o 36 dní méně sněhu, než je dlouhodobý průměr za posledních 600 let. K výraznému úbytku začalo docházet ve 20. století a k největšímu ve století 21., tedy posledních 20 let,“ uvádí ekoložka.

Čtěte také

Svět vs. klima: nový fond pro ohrožené státy a kličky kolem fosilních paliv

To pro přírodu ale znamená velké změny. „Sněhová pokrývka během zim zadržuje vodu a pak na jaře začne odtávat. Pokud je tento sníh na povrchu ledovce, tak ho i chrání, takže začne odtávat až během léta a tím napájí potoky a řeky.“

„Třeba alpské ledovce jsou zdrojem vody pro velké řeky jako Rhonu, Sávu, Pád nebo Rýn, v němž asi třetina vody pochází z ledovce. Letošní rok je ale chudý na sněhové srážky a víme, že v Rýnu je letos mnohem méně vody.“

Nutnost adaptace

Dojde-li k tání ledovců rychleji kvůli nedostatku sněhu, který ho zakrývá, dochází také k častějším povodním. „A v průběhu léta, kdy je voda potřeba nejvíce, jí pak není dostatek.“

Alpy už ztratily asi 60 procent svých ledovců od malé doby ledové, tedy od poloviny 19. století, kdy se zmenšila pokrývka na 1800 kilometrů čtverečních, připomíná Šabacká. „Je pravděpodobné, že do roku 2050 ztratíme další polovinu objemu ledovců.“

Čtěte také

Ubývání ledu na Antarktidě vědci sledují na několika frontách. Největší hrozbou je, že se rozpadnou celé ledovce u pobřeží

Předpokládá se, že řada ledovců v Alpách překročila hranici, kdy nudou napájet méně a méně horských jezer a budou méně důležitým zdrojem vody pro velké řeky. „V oblasti And nebo Himalájí se tento jev předpokládá v polovině tohoto století.“

Řešením klimatické změny je přestat vypouštět emise do atmosféry, k čemuž se ostatně většina světa zavázala. „Pak je třeba adaptace na to, že podmínky budou jiné. Například ve Švýcarsku bude méně ledovců, budou teplejší zimy a třeba u nás budou období sucha a tak podobně.“

„Nesmíme problém zhoršovat a zároveň se musíme přizpůsobit měnícímu se prostředí. Planeta už se oteplila o víc než jeden stupeň, u nás se otepluje dvakrát rychleji a víme, že do roku 2050 se ještě určitě oteplí. Takže ruku v ruce s tím musí jít adaptace na mírnější zimy, větší vlny veder a tak dále,“ doporučuje polární ekoložka Marie Šabacká.

Jakou rychlostí ubývají ledovce a jaké výhledy mají ekosystémy s nimi spojené? Jaká existuje souvislost mezi táním ledovců, teplotou moře a mořského i vzdušného proudění? Poslechněte si celé Leonardo Plus v audiozáznamu. Moderuje Šárka Fenyková.