Psycholožka: Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Zranění z kyberprostoru jsou děsivá
„Emoce se učíme postupně rozpoznávat, označovat – a je to práce na celý život,“ říká sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, která působí i na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v Národním institutu SYRI. „Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Zranění z online prostoru jsou tak stejně děsivá, ne-li děsivější,“ zdůrazňuje v pořadu Leonardo Plus, který se natáčel na Týdnu Akademie věd.
Známé dělení na negativní a pozitivní emoce je podle vědkyně spíše teoretické. „Téměř všechny emoce si můžeme představit jako pozitivní i negativní zároveň. Například někdy se rádi bojíme,“ vysvětluje.
Čtěte také
Právě se strachem a emocemi v extrémních situacích umí velmi dobře pracovat lidé v izolovaných podmínkách, například astronauti. „Jsou velmi, velmi pečlivě školení,“ zdůrazňuje Poláčková Šolcová, která se psychikou vesmírných posádek zabývá.
„Neznamená to, že neprožívají strach. Ale řeší dřív, než si dovolí strach prožít,“ objasňuje. „Astronauti se neustále připravují na to, že je něco může zabít. Jedna chyba znamená konec. A nejen pro vás, ale i celou posádku.“
Ve vesmíru nejde jen o práci s emocemi a stresem, ale i s hrozbami, které se mohou objevit. „Aktivně s nimi pracují a vytváří scénáře, jak reagovat,“ popisuje psycholožka.
Podobným způsobem se dá psychická odolnost trénovat i v každodenním životě a v běžném prostředí.
„Studentům říkám, že každodenně cokoli dělají, kdekoli jsou, tak se mají připravovat i na to, co je může ohrozit a aktivně s tím pracovat. To není malování čerta na zeď. Mají přemýšlet, co se může stát a jak se třeba dostanou ven, kdyby se něco stalo,“ míní psycholožka.
Emoce v kyberprostoru
Práce s emocemi je dnes neméně důležitá i v online prostředí. „V kyberprostoru bychom měli být emočně kompetentní,“ vysvětluje vědkyně. „To znamená umět rozpoznávat emoce, umět je pojmenovat, pracovat s nimi. A umět je projevit způsobem, který je přijatelný pro naše sociální okolí,“ zdůrazňuje.
Čtěte také
V online prostředí jsou navíc lidé stejně zranitelní jako ve fyzickém prostředí. „Zranění z online prostoru jsou úplně stejně děsivá, ne-li děsivější,“ přiznává psycholožka a dál objasňuje:
„Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Pokud vám někdo ublíží na sítích, tak to vaše tělo a mozek prožívá úplně stejně, jako když vám někdo ublíží fyzicky na ulici.“
Úkolem a odpovědností každého, míní sociální psycholožka, je proto vytvořit na internetu a sociálních sítích bezpečné prostředí pro diskusi. Ani tam se totiž bez emocí neobejdeme.
„Emoce jsou prostě součástí naší každodennosti a ta představa, že náš život bude bez emocí je naprosto mylná,“ uzavírá sociální psycholožka Poláčková Šolcová.
Čeká nás emocionálně náročnější doba než naše předky? Proč se málo zastáváme druhých? A jak s emocemi pracuje umělá inteligence? Poslechněte si celý pořad.
Související
-
Fyzické bolesti ze špatných emocí? Když vnímám emoční nesoulad, musím ho prožít, radí fyzioterapeut
V čem se propojuje tradiční východní a moderní západní medicína? A proč to může být klíčem k překonání bolesti? Poslechněte si celý rozhovor.
-
Mé ideální já žije online, já jsem v jeho stínu. Jak nás ovlivňuje naše digitální identita?
Jaký obraz o sobě prezentujeme na sociálních sítích? Jaký vztah máte ke svému digitálnímu já a jak ho nastavit? V podcastu Balanc odpovídá psychoterapeut Matěj Krejčí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
