Psycholožka: Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Zranění z kyberprostoru jsou děsivá

10. listopad 2024

„Emoce se učíme postupně rozpoznávat, označovat – a je to práce na celý život,“ říká sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky, která působí i na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy a v Národním institutu SYRI. „Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Zranění z online prostoru jsou tak stejně děsivá, ne-li děsivější,“ zdůrazňuje v pořadu Leonardo Plus, který se natáčel na Týdnu Akademie věd.

Známé dělení na negativní a pozitivní emoce je podle vědkyně spíše teoretické. „Téměř všechny emoce si můžeme představit jako pozitivní i negativní zároveň. Například někdy se rádi bojíme,“ vysvětluje.

Čtěte také

Právě se strachem a emocemi v extrémních situacích umí velmi dobře pracovat lidé v izolovaných podmínkách, například astronauti. „Jsou velmi, velmi pečlivě školení,“ zdůrazňuje Poláčková Šolcová, která se psychikou vesmírných posádek zabývá.

„Neznamená to, že neprožívají strach. Ale řeší dřív, než si dovolí strach prožít,“ objasňuje. „Astronauti se neustále připravují na to, že je něco může zabít. Jedna chyba znamená konec. A nejen pro vás, ale i celou posádku.“

Ve vesmíru nejde jen o práci s emocemi a stresem, ale i s hrozbami, které se mohou objevit. „Aktivně s nimi pracují a vytváří scénáře, jak reagovat,“ popisuje psycholožka.

Podobným způsobem se dá psychická odolnost trénovat i v každodenním životě a v běžném prostředí.

„Studentům říkám, že každodenně cokoli dělají, kdekoli jsou, tak se mají připravovat i na to, co je může ohrozit a aktivně s tím pracovat. To není malování čerta na zeď. Mají přemýšlet, co se může stát a jak se třeba dostanou ven, kdyby se něco stalo,“ míní psycholožka.

Sociální psycholožka Iva Poláčková Šolcová (vlevo) v pořadu Leonardo Plus

Emoce v kyberprostoru

Práce s emocemi je dnes neméně důležitá i v online prostředí. „V kyberprostoru bychom měli být emočně kompetentní,“ vysvětluje vědkyně. „To znamená umět rozpoznávat emoce, umět je pojmenovat, pracovat s nimi. A umět je projevit způsobem, který je přijatelný pro naše sociální okolí,“ zdůrazňuje.

Čtěte také

V online prostředí jsou navíc lidé stejně zranitelní jako ve fyzickém prostředí. „Zranění z online prostoru jsou úplně stejně děsivá, ne-li děsivější,“ přiznává psycholožka a dál objasňuje:

„Mozek nerozeznává psychickou, nebo fyzickou bolest. Pokud vám někdo ublíží na sítích, tak to vaše tělo a mozek prožívá úplně stejně, jako když vám někdo ublíží fyzicky na ulici.“

Úkolem a odpovědností každého, míní sociální psycholožka, je proto vytvořit na internetu a sociálních sítích bezpečné prostředí pro diskusi. Ani tam se totiž bez emocí neobejdeme.

„Emoce jsou prostě součástí naší každodennosti a ta představa, že náš život bude bez emocí je naprosto mylná,“ uzavírá sociální psycholožka Poláčková Šolcová.

Čeká nás emocionálně náročnější doba než naše předky? Proč se málo zastáváme druhých? A jak s emocemi pracuje umělá inteligence? Poslechněte si celý pořad.

autoři: Šárka Fenyková , jud

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.