Fantomové hranice dodnes dělí Sudety. Rozdíly jsou i mezi sousedními vesnicemi, popisují vědci

Dvojice sociálních geografů se ve výzkumu zaměřila na efekt takzvané fantomové hranice.

„Je to koncept, který jsme převzali, je už běžně zavedený v geografii. Označuje bývalé hranice politické, které dříve vytvářely hranici, zlom v území a nyní už vůbec neexistují, ale nadále jsou v tom prostoru nějakým způsobem cítit,“ vysvětluje jede z autorů studie Matěj Korčák.

Jedním z takových příkladů je právě hranice bývalých Sudet. Cílem vědců bylo hranici protektorátu promítnout do struktury obcí a rozlišit, které byly v pohraničí a které ve vnitrozemí.

Čtěte také

Sudety se nevzchopily ani po roce 1989. Je otázka, jestli máme politické nástroje, které by to změnily, soudí politolog Balík

„Měli jsme přibližně 300 obcí na každé straně. Jsou to obce, které jsou malé velikostí, tedy jsou v sobě sousední. A jenom na tomto souboru obcí jsme pomocí statistických metod zkoumali, jak moc se odlišují v hodnotách ukazatelů. To, co nás velmi překvapilo je, že i takto sousedící obce prokázaly statisticky významný rozdíl v hodnotách,“ přibližuje sociální geografka Pavlína Netrdová, spoluautorka studie.

Zatímco rozdílné věkové struktury se časem mezi regiony dorovnávaly, sociální a ekonomické rozdíly zůstávají.

„Hlavní je dlouhodobá sociální skladba regionu. Ti, kdo tam nemusí zůstat a mají tu možnost, tak se často stěhují jinam,“ podotýká Netrdová.

„Ti lidé tím, jak se o tom regionu mluví, vnímají, že žijí v periferním regionu a že někde by se jim mohlo žít lépe,“ doplňuje Korčák. 

Zapomenuté regiony

Obyvatelé periferních regionů mohou mít navíc často pocit, že na ně stát oproti vnitrozemí zapomněl.

Čtěte také

České pohraničí má stále pochroumanou duši, shodují se publicista i kněz

„Jsou samozřejmě oblasti, které jsou rády onálepkovány špatně, protože jsou pro ně pak vypisovány dotační tituly. A zároveň jsou i místa, která nechtějí takto označena, protože tuší, že to může mít dopad na obyvatelstvo,“ zdůrazňuje Netrdová.

„Je opravdu potřeba do toho regionu dostat sebevědomí obyvatel, že je možnost něco změnit, že ten potenciál tam opravdu je,“ podotýká Korčák.

Sudety můžou těžit například z atraktivní přírody nebo blízkosti zahraničních partnerů, ať už Německa nebo Rakouska.

„Těch pozitivních aspektů je spousta a byli bychom rádi, aby se o regionu mluvilo hlavně v tomto kontextu,“ uzavírá Korčák.

Jakou pomoc regiony potřebují? A jak historické události ovlivňují současnost? Poslechněte si celý rozhovor. Moderuje Renata Kropáčková.