Sudety se nevzchopily ani po roce 1989. Je otázka, jestli máme politické nástroje, které by to změnily, soudí politolog Balík

Čtěte také

Kateřina Perknerová: Nečekané efekty volby

Každý kraj či oblast v ČR se svým způsobem odlišuje. Podle Sarah Komasové, analytičky Ústavu empirických výzkumů STEM, je těžké vymezit tyto odlišnosti, ale na základě velkého množství ukazatelů pro různé oblasti kvality života se dají odlišit jisté charakteristiky jednotlivých regionů.

„Když si promítneme tyto ukazatele na úroveň konkrétních obcí, tak můžeme vysledovat mapu bývalých Sudet, kde můžeme vidět zvýšené nebo naopak snížené hodnoty pro jednotlivé oblasti kvality života, ať už je to ekonomická kondice, populační charakteristiky, demografie, sociodemografické hodnoty, vzdělání či pracovní místa,“ vysvětluje Komasová.

Čtěte také

Rázovitost je klišé. Ostrava má hodně co nabídnout, kvůli ovzduší ale lidé odcházejí, míní geolog Lenart

Problémy jednotlivých krajů nejsou jednotné, ale jak Komasová uvádí, dají se rozdělit na základě segmentačních výzkumů na dvě hlavní kategorie.

„Jedno budou spíše postindustriální oblasti, které se v současnosti snaží přejít na sektor služeb a do nějaké míry mohou bojovat s tím, jak otevřít nové ekonomické příležitosti. Druhou skupinou jsou příhraniční oblasti, kde budou obce s malým počtem obyvatel, avšak s velkými katastry, a opravdu maličké vesničky, které se vylidňují, stárnou, odkud lidé odcházejí a kde můžeme vidět velice pěkné životní prostředí, ale zato komplikovanou dopravní dostupnost,“ říká Komasová.

Proměna Ostravska?

Specifická situace je na Ostravsku, kde se centru vede velmi dobře, ale pak tam jsou oblasti jako je Bruntálsko nebo Karvinsko, kde lidé volají po lepší životní úrovni.

Čtěte také

Miloš Šenkýř: Končí kraje, které byly už třicet let v důchodu

„Bruntálsko je poměrně hodně opuštěné, protože tam dříve bývalo zemědělství. Samozřejmě jsou tam i nějaké průmyslové podniky, ale nejsou silné natolik, aby dokázaly radikálně změnit fungování kraje. My jsme si ale řekli, že musíme pomoct všem a pokud možno stejně,“ říká Ivo Vondrák, hejtman Moravskoslezského kraje z hnutí ANO, podle kterého je nyní důležité, zaměřit se na regiony s nízkou kvalitou života.

„Například Bruntálsko se pro nás z pohledu krajské vlády stalo centrem toho, kde chceme rozvinout turismus, jelikož tam je opravdu příjemné prostředí, krásné hory, jako jsou Jeseníky, nebo vodní nádrž Slezská Harta. Samozřejmě jsme se také snažili adresovat problém lidí, kteří jsou na tom hůře, tím, že jsme výrazně podpořili sociální podnikání, a ono to mělo výsledky. Skutečně se to projevilo ve snížené míře nezaměstnanosti a zdá se, že je to dobrá strategie,“ míní Vondrák.

Těžba končí. Vzestup započaly moderní podniky

Moravskoslezský kraj víceméně trpí tím, že jde podle slov Vondráka o velmi heterogenní oblast. Karviná má problém kvůli tomu, že se jedná o region, který si vydělává především díky těžbě, jež je nyní ale v útlumu. Naopak jižní části, jako je Novojičínsko nebo Frýdecko-Místecko, jsou oblasti, kde se daří především moderním podnikům.

Čtěte také

Energetická krize může vést EU zpět k uhlí. Boj o klimatickou neutralitu ale nevzdá, míní expert

„My se obecně snažíme všechny oblasti sjednotit. Chceme především podporovat podnikání, inovace, a to pokud možno plošně. Samozřejmě se také musíme postarat o opuštěné areály, o brownfieldy, které nám skýtají možnost začít tam něco nového. To je jakási naše strategie, která se začíná implementovat a dochází k tomu, čemu já říkám snad už poslední fáze transformace našeho kraje, a pevně věřím, že se nám to podaří uchopit,“ říká Vondrák.

Sudetům nepomohla ani nabytá svoboda

Vzhledem k diverzitě jednotlivých regionů ale nejdou udělat plošná opatření všude. To zmiňuje i politolog Stanislav Balík z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, podle kterého je velmi důležité, že se o tyto věci stará krajská regionální správa.

„Takovéto nástroje většinou nejsou snadno přenositelné bez zohlednění místních specifik. Těžko se bude na Mostecku masivně rozvíjet turismus podobně jako v oblasti Bruntálska. Proto je dobře, že toto nebude a nemůže řešit centrální vláda a parlament, ale že to řeší samosprávy v blízkosti občanů,“ míní Balík, který mimo jiné uvádí, že různá mentalita daných oblastí, která se propisuje i do exekucí a podobně, je výsledkem několika forem vlád v ČR.

„Hodně se to odvíjí od různých forem vlád po roce 1945. Tam se propisuje to, že s těmi regiony v zásadě nic neudělala komunistická doba nesvobody, protože kdyby udělala, tak by tam neexistovaly odlišné mapy a neviděli bychom dnes ty Sudety. Neudělala s nimi v zásadě ale nic ani doba svobody po roce 1990. Je velká otázka, jestli vůbec máme nějaké politické nástroje k tomu, abychom tyto věci dokázali změnit,“ dodává Balík.

Poslechněte si celý pořad Souvislosti Plus v audiozáznamu. Moderuje Patricie Polanská. (repríza)