Nedostatek míst ve školách? Změnit by se měl celý systém, shodují se odborníci

Praha a Středočeský kraj, kde je demografická vlna nejcitelnější, navíc často řeší problémy nedostatečných prostor. Zřizování nových škol je ale dlouhodobý proces a současnou krizi neřeší.

Čtěte také

Šetřit v podfinancovaném vysokém školství není úspora, ale sebepoškozování, říká děkanka z Karlovy univerzity

Podle poslankyně Renaty Zajíčkové (ODS) je ale problém spíše v nabídce míjející se s poptávkou po různých oborech.

„Praha má ve školách židlí dost. Problém je v tom, že neodpovídá poměr oborů tomu, co požadují rodiče,“ popisuje podstatu problému. Řešením by podle ní byla zvýšení multifunkčnosti budov nebo restrukturalizace vzdělávacího systému.

Jednou její podobou by mohlo být prodloužení povinného vzdělání i na střední školy. „Dítě se musí velmi brzo rozhodnout o velmi úzké specializaci. Máme 280 oborů, mezi kterými si žák v deváté třídě vybírá a to je z mého pohledu špatně,“ kritizuje Zajíčková.

Podle ní by si měli studenti vybírat specializaci až po absolvování povinné střední školy. „Shoda je téměř stoprocentní. Teď jde spíš o to kdy a jak to udělat.“

Čtěte také

I přes navýšení investic do školství padáme v mezinárodním srovnání do podprůměru, varuje ekonom Münich

Obecněji zaměřené vzdělávání se ale zatím nedaří prosadit do praxe. „Už od roku 2009 se plánuje, že uděláme všeobecnější obory, kde bude stavebnictví, zemědělství, strojírenství a postupně se v tom žáci budou poznávat, zdokonalovat a na konci si vyberou zaměření. Jenže tato změna dlouho stojí a v současné době je plánovaná až na rok 2026,“ podotýká analytik PAQ Research Jan Zeman.

Celoživotní vzdělávání?

Důraz by měl být kladený i na obsahovou stránku studia. „Dokud je velký rozdíl v kvalitě výuky, tak člověk, který má aspiraci jít na vysokou školu, stojí před volbou,“ popisuje analytik pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský.

„Buď se přihlásí na dobré gymnázium s výhledem, že bude mít šanci dostat se na vysokou školu. Nebo půjde na střední odbornou školu, u které je ale pravděpodobnost, že bude znevýhodněný, protože úroveň výuky je nižší.“

Čtěte také

Novinky v přijímacích zkouškách: Tři přihlášky, elektronické podání a povinná prioritizace škol. Co změny přinesou?

Firmy navíc po nových zaměstnancích nepoptávají jenom odbornou znalost, ale celou škálu dalších dovedností.

„Když někoho zaměstnáte potřebujete, aby měl nejen technické dovednosti, ale aby rozuměl kontextu, měl komunikační dovednosti, dokázal pracovat v různorodém týmu, měl schopnosti kritického myšlení,“ vyjmenovává viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy Milena Jabůrková.

V souvislosti s rychlou proměnou technologií navíc v praxi sílí požadavek podpory systematického celoživotního vzdělávání. „Je extrémně zavádějící hodnotit budoucí potřeby za pět deset let na základě aktuální poptávky. Na trhu vidíme trend rychlé změny ve firmách, adaptace na nové technologie, změn náplní práce,“ hodnotí Dombrovský.

„Požadavky není možné přenést s okamžitým dopadem i do vzdělávacího systému. Potřebujeme propojení s celoživotním vzděláváním a možnostmi rekvalifikace. A k tomu nevede co nejužší specializace, ale právě obecnější základ,“ uzavírá.

Více podrobností o rozšíření povinné školní docházky, možnosti zrušit gymnázia nebo nutnosti reformy financování vysokých škol si můžete poslechnout v záznamu celého pořadu Souvislosti Plus. Moderuje Václav Pešička.