AI může být pro firmy stejně užitečná jako telefon. Český průmysl ale digitalizaci podceňuje, říká vědec Kulveit

Nejen výzkumníci, ale už i běžní uživatelé internetu dokážou komunikovat na nějaké úrovni s generativní umělou inteligencí. Jenom samotný chatbot ChatGPT užívá přes 100 milionů uživatelů a 92 procent firem světa.

„Bavilo mě, že jsme viděli, jak to vypadá, když umělou inteligenci používají lidé napřímo,“ říká Michal Pěchouček, ředitel Centra umělé inteligence na Českém vysokém učení technickém. „Do té doby jsme byli uživateli umělé inteligence v našich telefonech, foťácích, autech, na počítači. Ale že bychom ji poznávali takto intimně, to jsme ještě nezažili.“

Čtěte také

Bylo by chybou zpomalit vývoj AI, Čína ji má jako závod, říká etik Černý. Lidstvo by se mělo domluvit na regulaci, míní matematik Kulveit

Zapojení AI do běžných technologií přitom předcházel složitý vývoj a celá řada změn.

„Rozdíl mezi základním modelem a ChatGPT není technologicky nijak ohromný. Ukázalo se, že stačí nějaká změna v použitelnosti a rozhraní, která velmi rychle změní svět,“ přibližuje Jan Kulveit, odborník na výzkum z Centra pro teoretická studia Univerzity Karlovy a Akademie věd.

Rozmach neuronových sítí začal po roce 2016, v němž AI poprvé porazila člověka ve hře Go.

„Hra Go byla považována za výspu inteligence, ale i intuice. Proto se zdálo, že systémy strojového učení na ni budou krátké,“ vysvětluje filozofka nových médií Dita Malečková.

„Byla to jedna ze zásadních událostí, které ukončily tzv. zimu umělé inteligence a začaly tento bouřlivý vývoj, jehož jsme momentálně součástí.“

Pátí nejlepší na světě

Neuronové sítě vítězstvím ve hře získaly popularitu a o obor se začali zajímat investoři. V současnosti je největším vývojářem generativní AI firma Microsoft. Nástroje se navíc pomalu začínají stávat užitečnými i pro firmy.

„Používat GPT se hodí firmám podobně, jako se každému hodí používat mobilní telefony a elektřinu,“ přirovnává Kulveit.

Čtěte také

Naučit něco umělou inteligenci často zabere víc času než to udělat postaru ručně. Umí být ale hodně užitečná, říká datař Kašpárek

Dá se proto předpokládat, že v důsledku většího zapojení umělé inteligence zanikne řada pracovních míst.

„Generativní inteligence nahrazuje velkou škálu intelektuální práce s daty, vyjadřováním, kreativitou. Myslím si, že ve velkých korporací nebo státní správě je takových pozic velké množství a jsou to ty pozice, které podle mého názoru budou diskutovány,“ uvažuje Pěchouček.

V České republice intenzivnější využívání AI naráží na nedostatečnou digitalizaci průmyslu a konzervativní povahu státní správy. Obojí by do budoucna mohlo být problém.

„Firmy si myslí, že se jich to momentálně netýká. Ale vývoj ukazuje, že se jich to velmi rychle může začít týkat, pokud by se ty systémy staly lepší v nějaké oblasti, která interaguje třeba s robotikou,“ varuje Kulveit.

Na AI se tedy musí připravit nejen pracovní trh, ale i školství. „Systémy strojového učení jsou téměř všudypřítomné. Například projekt AI dětem vytváří celou metodologii. Nejde jenom o výkřik ‚AI do škol‘, ale o vytvoření jasných pravidel a postupů, které mohou pedagogové, děti i rodiče využít,“ přibližuje Malečková metody personalizovaného učení.

Čtěte také

Vědci vyzývají politiky k regulaci AI. „Naděje na úspěch je velice malá,“ myslí si Koubský

Neuronové sítě mají své místo i na českých univerzitách. „Málokdo to ví, ale vědci na ČVUT jsou pátí nejlepší na světě v rozpoznávání obrazu ve strojovém vnímání, což je takový grál umělé inteligence, v oblasti autonomní robotiky jsme osmí nejlepší na světě,“ vyjmenovává Pěchouček. „Máme tu skvělé výsledky, ale bohužel lidí a špiček je tu málo.“

Vývoj a užívání AI s sebou ale nese také riziko. „Jedním extrémem jsou potenciálně personalizované systémy, které můžou být dotrénované třeba na to, aby byly návykové,“ upozorňuje Kulveit.

„Druhý problém může být opačný. Pokud budeme všichni používat jeden model a ten bude přiohnutý nějakým ideologickým způsobem, tak tam zase potenciálně hrozí extrémní centralizace.“

Pro rozvoj umělé inteligence proto bude potřeba nastavit pevná pravidla. „Vývoj umělé inteligence je mnohem rychlejší než vývoj vládních institucí nebo pravidel. Takže pravidla typicky přijdou příliš pozdě,“ podotýká Malečková.

Více podrobností o mechanismech učení AI, riziku pro demokracii nebo výzkumu neuronových sítí u nás i ve světě si můžete poslechnout v záznamu celého pořadu. Moderuje Martina Mašková.